Diskuze Mannové – česká historie

 © Goethe Institut

St, 26.10.2016

19:00

Goethe-Institut

Ve spolupráci se sdružením Humboldt Klub

Diskutují:  Ivan Pfeifer (Humboldt Klub), Vratislav J. Slezák (překladatel, nově román Čarovná hora), Milan Tvrdík (germanista a překladatel) a režisér Jindřich Mann, vnuk Heinricha Manna.

Moderace: Jiří Peňás

26.10.2016 v 19:00 můžete sledovat živé vysílání tohoto pořadu.
Před 80 lety, v průběhu roku 1936, se němečtí spisovatelé Heinrich a Thomas Mannové a několik členů jejich rodin stali občany předválečného Československa. Jednalo se o naléhavou situaci, oba byli v Německu nežádoucími osobami.

Za tehdejších politických poměrů však nešlo o nijak samozřejmou záležitost. Na tom, že se oba spisovatelé i jejich rodiny stali československými občany, měl zásluhu jak prezident Masaryk, tak především představitelé městečka Proseč na Pardubicku, kteří Heinrichovi a Thomasi Mannovým a dalším členům rodiny nabídli domovské právo.

Oba spisovatelé Československo navštívili již před těmito událostmi, zejména u příležitosti svých autorských čtení a přednášek. Již záhy vznikaly první české překlady jejich díla. Zprvu vycházely spíše překlady Heinricha Manna, dílo Thomase Manna však bylo překládáno častěji a těší se pozornosti překladatelů dodnes. Loni vyšel česky román Doktor Faustus (revidované vydání překladu Hanuše Karlacha). Letos pak byl v novém překladu Vratislava J. Slezáka publikován román Der Zauberberg - pod názvem Čarovná hora.

Heinrich Mann byl s českým prostředím spjat rodinnými vazbami. Jeho první žena, Marie Mannová, rozená Kanová, byla Češka. Vzali se r. 1914, z manželství se narodila dcera Leonie. Po rozvodu se Marie s Leonií přestěhovaly do Prahy. Marie přežila koncentrační tábor, ale na následky útrap zemřela v r. 1947. Dcera Leonie se po válce provdala za spisovatele L. Aškenazyho, z jejich manželství se narodili synové Jindřich (1948) a Ludvík (1952).


O účastnících diskuze:

Jindřich Mann (nar. 1948 v Praze), režisér, scénárista a spisovatel
Pochází se spisovatelské rodiny Mannových, jeho dědečkem byl Heinrich Mann. Jeho otcem byl známý spisovatel Ludvík Aškenazy, který žil s rodinou do roku 1968 v Československu. Po potlačení Pražského jara emigrovala rodina do západní Evropy. Jindřich Mann se do svého rodiště vrátil až po převratu 1989. Své vzpomínky zvěčnil v autobiograficky laděném románu Poste restante, který vyšel v německém originále v roce 2007 a v autorově vlastním překladu do češtiny v roce 2012.

Jiří Peňás (nar. 1966 v Prostějově), novinář, píše především o kultuře a literatuře.
V 90. letech pracoval pro deníky Prostor, Mladá fronta a Lidové noviny, později vedl kulturní rubriku časopisu Respekt a časopisu Týden. Po několikaletém působení v redakci Lidových novin je dnes redaktorem týdeníku a internetového deníku Echo24. V roce 2013 získal spolu s Ivanem Klímou Cenu Ferdinanda Peroutky.

MUDr Ivan Pfeifer, CSc. (nar. 1944), lékař, místopředseda Humboldt Klubu ČR.
Ve své profesní dráze se věnoval výzkumu vlivu škodlivin na zdraví dětí, působil v oblasti podpory výzkumu na Ministerstvu zdravotnictví a v AV ČR. Tématu československého občanství Heinricha a Thomase Mannových se věnuje dlouhodobě, stejně jako česko-německým vztahům a související spolupráci.

Vratislav Jiljí Slezák (nar. 1932 v Neratovicích), překladatel
Vystudoval germanistiku a polonistiku na FF UP v Olomouci. V šedesátých letech působil krátce na ministerstvu kultury, poté většinou jako učitel jazyků na vysokých školách. Je dvorním překladatelem Hermanna Hesseho, dále vyšly jeho překlady např. z díla Petra Handkeho, Waltera Nigga, Thomase Bernharda, Heinricha v. Kleista, Friedricha Dürrenmatta, Heinricha Bölla, Gustava Meyrinka, nově Thomase Manna (Smrt v Benátkách, Čarovná hora). Je nositelem Státní překladatelské ceny za celoživotní dílo za rok 2013.

Prof. Milan Tvrdík (nar. 1953), germanista, pedagog a překladatel, dlouholetý člen Ústavu germánských studií FF UK. Věnuje se německy psané literatuře 19. a 20. století Německa, Rakouska, Švýcarska a českých zemí. Jako překladatel je spojován s díly H.G. Adlera, Klause Merze, Josefa Winklera či Roberta Menasseho. Od roku 1999 je předsedou Goethovy společnosti v ČR. V roce 2013 obdržel Záslužný kříž Rakouské republiky o vědu a umění.



 

Zpět