Altruisté jsou lidé, kteří smýšlí a jednají ve prospěch druhých lidí. Komunita efektivních altruistů jde o krok dál – nabádá jednotlivce i organizace, aby hledali a využívali způsoby, kterými můžou se svým omezeným časem, energií a prostředky pomoct druhým co nejúčinněji, tedy s co největším pozitivním dopadem. A to na základě důkazů a kritického myšlení. Co ale prakticky efektivní altruisté dělají pro zlepšení světa a jak se můžou zapojit i ostatní?

Dej tolik, kolik doopravdy můžeš

První konferenci Spolku pro efektivní altruismus EAGxPrague 2016 ukončil Michal Pokorný, jeho ředitel, varováním. Nabádal posluchače, aby se nedopustili té chyby, že by ihned po příchodu domů plní altruistického nadšení poslali peníze první charitě, která jim je sympatická. Ne každá charita totiž dokáže s dostupnými prostředky nakládat efektivně a leckdy i finančně nenáročné projekty mívají dalekosáhlý dopad. K hodnocení jednotlivých charit a výběru té nejefektivnější slouží humanitárně zaměřená nezisková organizace Giving What We Can, která navíc podporuje lidi, aby darovali měsíčně 10 procent ze svých příjmů, a to nejlépe po celý svůj život.

Díky aplikaci na úvodní stránce organizace si můžete sami vypočítat, mezi jaký percentil nejbohatších lidí se svým příjmem patříte a jaké dopady by mohl mít váš měsíční příspěvek. Ochranou zvířat se zabývá například německá organizace Sentience Politics, která mimo jiné vede politické kampaně za práva zvířat a jídel bez zvířecích produktů. Organizace Giving What We Can analyzuje nejúčinnější způsoby, jak pomoci zvířatům.

Není to však jen dobře směrovaná finanční podpora, kterou se efektivní altruisté snaží přispět ke zlepšení světa. Každý člověk stráví během života desítky tisíc hodin v práci, což si uvědomují i zakladatelé organizace 80,000 Hours. A proto nabízí poradenství při výběru kariéry s maximálním pozitivním dopadem. „To už pro každého znamená něco jiného,“ vysvětluje Daniel Hnyk, strategický koordinátor Spolku pro efektivní altruismus v ČR. „Je-li někdo výzkumník umělé inteligence na špičkové univerzitě, měl by tam zůstat a věnovat se výzkumu případných rizik. Chce-li někdo dělat ve finančnictví, měl by se stát šéfem finančního fondu a darovat co nejvíce může.“

Obě dvě organizace, stejně jako hnutí Effective Altruism, si zakládají na důkazech, racionalitě a vědě.

Česká pobočka altruismu

V průběhu let vzniklo několik odnoží hnutí Effective Altruism, mezi nimi v létě 2016 i ta česká. „Poprvé jsem se k problémům EA dostal před dvěma lety skrz jinou komunitu známou jako Less Wrong, která se zabývá racionálním uvažováním, správným rozhodováním, etikou a morálkou. Tématům EA jsem tehdy ještě nepřisuzoval takovou důležitost. Jiní ale ano, a tak se Michal Pokorný, Jirka Nádvorník a Radim Lacina rozhodli založit místní organizaci EA. U toho jsem se nějak nachomýtl i já...,“ popisuje Dan vznik Spolku pro efektivní altruismus. Následně proběhla v prosinci první konference EAGxPrague 2016, na které přednášeli odborníci jako Aleš Flídr, bývalý prezident Harvard Effective Altruism, David Goldberg, zakladatel Founders Forum for Good nebo Alix Zwane, generální ředitelka Global Innovations Fund.

Jaké další cíle si čeští efektivní altruisté kladou? „S přihlédnutím ke specifické situaci v ČR – například nízké platy, relativně dobré vzdělání a levný výzkum – máme v plánu hlavně tyto body: udržet dlouhodobě náš spolek a zajistit jeho kontinuitu, rozjet podmínky pro potenciální výzkum, uspořádat letní školu bezpečnosti umělé inteligence, vytvořit doporučení pro místní dárce a pak samozřejmě šířit myšlenky hnutí, například prostřednictvím plánované konference EAGxPrague 2017,“ shrnuje Dan.

Utopistická společnost?

Pokud by se všichni stali efektivními altruisty, pak by nejspíš každý žil bezpečný a spokojený život. Není tato myšlenka utopistická? „I kdybychom se všichni stali efektivními altruisty, stále jsou před námi četné hrozby,“ upozorňuje Dan. „Například EA si dělá vrásky na čele z vývoje techniky nebo biologických rizik, které tu zkrátka budou, ať budeme jací budeme.“

Napadá mě, jak tedy pracovat s vědomím, že k tomu nejspíš nikdy nedojde? „To mě vůbec netrápí,“ mávne Dan rukou, „stejně jako v jiných případech, kdy se nedopouštím té chyby, že bych vzdal něco vylepšovat z toho důvodu, že to nikdy nebude perfektní. Angličané na to mají rčení: ,Don't let the perfect be the enemy of the Good.‘ – Nepomoci jedinému člověku z toho důvodu, že nikdy nemůžu pomoci všem? Proč?“