Job

Diplom s červeným nosem

Foto: © privatFoto: © privat
Franziska (22) z Wehrsdorfu je státně prověřená diplomovaná klaunka. Foto: © soukromý archiv

Drobná klauní slečna se vší vervou zkouší divákům zahrát písničku. Vrhá se k houslím, flétně a trumpetě. Ani jeden z nástrojů ale ne a ne vydat hlásku. Chvíli je posmutnělá, když v tom dostane výborný nápad. Jednoduše začne melodii vyťukávat na své nafouklé tváře. Je to nejen skvělý koncert, ale především báječný přijímací pohovor.

Tímto představením se při přijímacím řízení na Školu klaunů, komiků a komedie nedaleko Mohuče představila Franziska (22) z Wehrsdorfu. Uspěla a od roku 2009 na této škole studuje státem uznanou klaunku.

Franziska chtěla původně odjet na rok do Afriky - jako dobrovolnice v rámci programu Dobrovolný sociální rok a potom začít studovat medicínu. Když však přišla do poradenského centra pro výběr povolání v Budišíně, kde do počítače z legrace zadala jako vybrané povolání „klaun“, a ve výsledcích na monitoru se objevily tři položky, bylo vše jinak. „Spadlo to nějak přímo z nebe,“ říká Franziska.

„Rodičům i kamarádům chvíli trvalo, než si na to zvykli, ale i přesto mě podporovali. Někteří mi teď určitě trošku závidějí,“ říká Franziska na otázku, jaké reakce, její volba povolání vyvolala.

Foto: © soukromý archiv
„Nějak od každého něco – mix z pohybu a hudby“, Foto: © soukromý archiv

Klaunské studium není žádná selanka

I když to vypadá, že být klaun je hlavně legrace a pohoda, je ve skutečnosti dvouleté základní studium docela dřina. Na rozvrhu sice nejsou předměty jako matematika, fyzika nebo němčina. Ale i takové předměty jako klaunská teorie, pantomima nebo žonglování mají co do sebe. „V teorii se učíme například o slavných klaunech a různé teorie a techniky,“ vysvětluje Franziska. Když se bylo třeba rozhodnout pro specializaci, vybrala si nejprve pantomimu a později hudbu. „A dnes je to tak nějak od každého něco – mix z pohybu a hudby a zkrátka umění pohrávat si s různými obrazy,“ popisuje Franziska svůj klaunský repertoár.

V návaznosti na základní studium škola nabízí ještě volitelný třetí rok. Ten Franziska úspěšně ukončila v létě 2012. A nyní tedy o sobě může tvrdit, že je státně prověřená diplomovaná klaunka. To chce aplaus!

Foto: © soukromý archiv
Dvouleté základní studium byla docela dřina. Foto: © soukromý archiv

„Škola je sice soukromá, ale se státem uznaným diplomem,“ vysvětluje Franziska. Znamená to tedy, že si mohla zažádat o stipendium i další studentskou finanční podporu, aby mohla hradit měsíční náklady ve výši 400 euro. „Na brigádu člověku moc času nezbývá, protože škola ani zdaleka nekončí někdy brzy odpoledne.“ A tak se člověk musí dost ohánět, aby vyšel. Je to úplně stejné jako u ostatních studentů. „Škola trvá od devíti hodin do půl druhé a potom je otevřený trénink, což znamená, že každý procvičuje to, co ještě neumí, nebo si vymýšlí nová představení,“ popisuje běžný školní den Franziska.

Klaunka přebírá vedení

Ve škole se studenti učí, jak nalézt a rozvíjet svého klauna. Franzisčin klaun se jmenuje Schnaffel. Ale toto jméno už není moc aktuální. Franziska zrovna hledá nějaké nové, protože Schnaffel za poslední roky poněkud vyrostl a dospěl. A jaká tedy je jako klaunka? „Jsem hlavně docela roztomilá, hezká a barevná. Samozřejmě, že sebou můžu tu a tam také švihnout. Jsem stydlivá, ale i divoká, zdrženlivá a drzá, taková postava mnoha tváří.“

Foto: © soukromý archiv
Po absolvování školy začala Franziska (nahoře) pracovat jako „zdravotní klaunka“. Foto: © soukromý archiv

Klaunský diplom v kapse a co dál?

Po absolvování školy začala Franziska pracovat jako organizátorka v rámci sdružení zdravotní klauni Clownspfleger e.V. Jedná se obecně prospěšnou organizaci, jejímiž členy jsou i ředitel její školy a starosta obce. Bývalí studenti ale i ti, kteří ještě studují, v rámci sdružení navštěvují domovy důchodců a pečovatelská centra pro hendikepované, aby jejím obyvatelům přinesli trochu barevné zábavy. „I leckterý mrzout pak čeká, že si s ním budete hrát. Ale člověk musí mít obrovskou empatii, velký cit pro lidi a odvahu,“ říká Franziska o svých zkušenostech zdravotní klaunky. „Já nejen že sama vystupuji, ale taky koučuji začátečníky. Po každé návštěvě všechno probíráme, říkáme si, co mohlo být lepší. Je to dobré, protože noví zdravotní klauni tak nejsou odkázáni jen sami na sebe, ale vnímají nás jako oporu,“ říká o své práci trenérky zdravotních klaunů.

Kromě toho se Franziska učí zacházet s jevištní technikou a se světly. Spolu s několika dalšími klauny se chtějí pokusit oživit divadlo Komisches Theater (Komické divadlo) a tady je každá pomocná ruka dobrá. „Mám na starosti techniku, protože mě to baví a někdo to dělat musí. Ale mým cílem je samozřejmě jednoho dne stát na jevišti,“ mluví Franziska o svých plánech.

„Být klaun člověka navíc obohacuje, sice ne o peníze, ale o silné zážitky,“ říká. „Do Afriky se ale chci přesto vypravit, ať už na dovolenou, jako klaun nebo jako něco jiného.“

překlad: Martina Stejskalová

Copyright: Goethe-Institut Praha
duben 2013
odkazy k tématu

Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...