Job

„Můj americký sen!“

Foto: © privatFoto: © privat
Zelené louky Dolního Saska: pro Kim je to v současnosti hodně vzdálený svět. Foto: © privat

Jeden rok v USA: pro mnoho žáků sen, pro některé dokonce jasně daný plán. Kim Stolte (16) ze Salzgitteru to vlastně vůbec nezamýšlela. Místo toho již měla dokonce zajištěné učňovské místo. Na něj však nyní nastoupí až o rok později. Protože nakonec přece jen vyrazila do USA: se stipendiem v kapse.

„Kdyby mi někdo před rokem řekl, že pojedu do Ameriky na výměnný pobyt, nikdy bych tomu nevěřila,“ vypráví tato žákyně. Ve školním roce 2012/2013 ukončila školu [mittlere Reife = ukončení nižšího sekundárního vzdělávání, což zhruba odpovídá druhému stupni základního vzdělávání, pozn. Překl.] a paralelně se Kim ucházela o výuční místo. Přijetí se jen hrnula a Kim se rozhodla pro to, co ji zajímalo nejvíc: profesní přípravu na práci chemické laborantky v blízkosti svého rodného města.

Tajný sen o americkém snu

Tak úplně ji ale sen o zahraničním pobytu přece jen nepustil. Někde ve skrytu stále lákala Amerika jako země údajně neomezených možností. „Mám prostě ráda myšlenku žité individuality,“ říká Kim, „a americký sen. Kromě toho se mi líbí vzdělávací systém. Neseparuje se již od základní školy podle výkonu tak jako u nás v Německu.“

A tak nakonec přece jen vyplnila přihlášku do Parlamentního výměnného programu mládeže „Rok v USA“ (program mezi SRN a USA, kdy poslanec je „kmotrem“ a v ideálním případě též mentorem uchazeče ze svého volebního obvodu – v Německu i v USA, pozn. překl.). „Bylo to zkrátka důležité pro moje svědomí,“ vypráví Kim. „Nechtěla jsem si posléze nic vyčítat. Kdyby to se stipendiem bývalo nevyšlo, byla by to pro mě uzavřená kapitola. Mohla bych si přinejmenším říkat, že jsem zkusila všechno, ale nemělo se to prostě stát.“

Osobnost nad známkami

Když šlo při výběru studentů do tuhého, nepřipisovala si Kim nijak zvláštní šance: z jejího volebního obvodu se přihlásilo dokonce 50 uchazečů, většina z nich navštěvovala gymnázium anebo již měla za sebou maturitu. Přesto to nevzdala a dorazila na pohovory, ačkoli ve škole nebývala v angličtině vždycky jedničkářkou.

Jenže v tomto případě rozhodně nešlo o to recitovat Shakespeara v originálu ani o schopnost vést filozofické diskuze v angličtině. Uchazečům se spíš líčily situace – převážně konfliktní – a účastníci měli hledat jejich řešení. Z této skupiny pak byli vybraní lidé pozváni na osobní pohovor s příslušným poslancem Spolkového sněmu. Kim nechyběla – a nakonec si zajistila i stipendium.

Foto (výřez):  Paul Sableman (pasa), CC BY 2.0
Wilmington v americkém státě Delaware je Kiminím domovem na jeden rok. Foto (výřez): Paul Sableman (pasa), CC BY 2.0

„Ano, ale dítě, co bude s tvým vzděláním…!“

Nyní byl sice rok v USA finančně zajištěn, ale tento krok se vlastně příčil Kiminým plánům do budoucna. I její rodiče měli obavy: Co se stane s učňovským místem, které již měla jisté? Kim vylíčila situaci vedoucí své profesní přípravy. Ta měla okamžitě pochopení – a v rukávu i řešení. Držet Kim místo sice nebylo možné, ale škola jí nabídla alternativu: stejné učňovské vzdělání, jen s ročním posunem. Byl v tom jen jediný háček: Kim bude muset přesídlit do jiného města, do Berlína. Kim využila příležitosti a navštívila hlavní město, aby tak trochu nasála atmosféru – a byla okamžitě nadšená. „Na Berlín se již nyní těším skoro tak moc jako na USA,“ říká. „Strašně se mi tam líbilo“.

Dobrovolný návrat do školních škamen

Berlín však zatím leží v daleké budoucnosti. Na konci srpna nastoupila Kim do letadla, aby se zavčas před začátkem nového školního roku dostala ke své hostitelské rodině ve Wilmingtonu (Delaware). Školu již sice ukončila, ale dobrovolně si naloží další školní rok navíc: „Nelze cestovat do ciziny s tím, že tam poznáte lidi a mentalitu, a přitom tam budete dřepět jen doma,“ je přesvědčená Kim. „Většinu kontaktů získáte, když se opravdově zapojíte do života!“ A kde toho dosáhnout lépe než ve škole?

Trocha turistického programu je ale přesto v plánu: návštěva příbuzných, procházka po New Yorku – to jsou již pevné položky v harmonogramu. Detaily ale přenechá své hostitelské rodině. S tou se mimochodem seznámila již před cestou přes Skype a hned k ní pocítila sympatie. Otec rodiny jí mimochodem obratem vyvrátil typickou obavu, kterou řada žáků na výměnném pobytu v USA má, totiž že častým konzumem jídel z rychlých občerstvení někteří během jednoho roku pořádně naberou kila. „Slíbil mi, že se nemusím bát. Je totiž kuchař a stará se o to, aby se na stůl dostalo i hodně čerstvé zeleniny,“ říká Kim a směje se.

Má, co se USA týče, určité představy, plány či očekávání? Nebo si snad nakonec dělá starosti kvůli nějakým záporným klišé? „Ani jedno z toho!“, vysvětluje Kim. „Nijak dvakrát se tím nechci dopředu zabývat. Bude to můj zcela osobní americký sen!“

„Lidi, jděte do toho!“

Přesto má Kim něco na srdci: „Připadá mi důležité, aby se všechno stále neupínalo k výkonu. I já jsem si dlouhou dobu myslela, že bez maturity či studia na gymnáziu mám menší šance. Jak jsem ale nyní zažila, nemusí to být pravda. I když je tu riziko, že i já ,vybalím´ klišé: vždycky záleží na tom, co člověk z dané situace udělá.“ S tímto vědomím v hlavě by se možná Kim rozhodla riskovat, kdyby musela volit mezi studentskou výměnou a učňovským místem. „Dneska už totiž vím, že člověk někdy mívá mnohem víc možností, než si myslí. Takže lidi, nebojte se a jděte do toho!“

překlad: Martina Fejfarová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
říjen 2013

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Smát se všemu navzdory...
    ... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

    Má dáti | dal
    Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...