Job

Nervy s maturitní četbou

Foto (Ausschnitt): Juliana Dacoregio (heresialoira), CC BY 2.0

Tipy od vášnivé čtenářky na maturitní čtenářský deník

Foto (výřez):  Juliana Dacoregio (heresialoira), CC BY 2.0
Foto (výřez): Juliana Dacoregio (heresialoira), CC BY 2.0

Pomalu se blíží doba, kdy bych měla začít uvažovat o svém seznamu literatury na maturitu. Jsem velký čtenář a nemám problém přelouskat knihu o 350 stránkách během dne a půl. Trochu déle to ale trvá, když mě dílo nebaví. Ale co s tím? Na maturitu musíte mít trochu ze všeho. Tedy opravdu „eintopf“ připravený z prózy, poezie i dramatu a to vše navíc z různých lidských epoch. Naše učitelka na češtinu je naštěstí velmi liberární, a tak si díla můžeme vybírat také sami. O to je to těžší…

Pro mne jsou nejtěžší česká a světová díla napsaná do konce 19. století. A je mi jasné, že na této lodi nejsem sama. Přemýšlela jsem, co si tak přečtu, a napadla mě Emily Brontëová a její Větrná hůrka. Naivně jsem si myslela: „Je to o lásce. To bude pohoda.“ Jak já se mýlila. Když už jsem s touto knihou začala, chtěla jsem ji dočíst. Ale musela jsem se k tomu hrozně nutit. Neustálé tahanice mezi postavami mne unavovaly. Kateřina, která přizná lásku k Heatcliffovi, ale nakonec si vezme Edgara Lintona. Drama v tomto díle mi často připadalo skoro absurdní. Bylo to jako koukat se na telenovelu, která se však neodehrává ve Venezuele, ale na anglickém venkově.

Foto (výřez):  Kamil Porembiński (paszczak000), CC BY-SA 2.0
Foto (Ausschnitt): Kamil Porembiński (paszczak000), CC BY-SA 2.0

Shakespeare je pořád in

No, a pak mě překvapí dobrý pan Shakespeare a jeho čtyři sta let staré drama Romeo a Julie. Jednou mi moje češtinářka řekla: „Romeo a Julie se nečte, na to se má jít do divadla.“ Na tom určitě něco bude. Přesto jsem si zašla do knihkupectví a drama si koupila. Mám vryto, že je to tragický příběh, ale při četbě jsem narazila i na vtipné momenty. Skvělý je jeden rozhovor Romea a jeho přítele Benvolia, který by v 21. století zněl asi takhle:

Romeo: „Jsem tak zabouchnutej do jedný holky, ale ona mně nesnáší.“
Benvolio: „Prosim tě, a kdo to je?“
Romeo: „Ach, kdybys ji viděl. Oslepneš, jaká je to kočka.“
Benvolio: „No, vidim, že totálně oslepila tebe.“

Řekla bych, že až na tragickou smrt hlavních hrdinů na konci, se podobný příběh může klidně odehrávat i v této době. Třeba hned ve vedlejší ulici.

A tím se dostávám k 20. století. Nedávno jsem dočetla Remarqueho Vítězný oblouk. Moc jsem nepochopila, proč je na přebalu knihy Eiffelova věž, a ne ten vítězný oblouk. Vím, že je to symbol Paříže, kde se děj odehrává. Ale to je i třeba Louvre nebo obelisk na náměstí Place de la Concorde. Ale budiž. Příběh německého chirurga na útěku, Ravice, si mně nečekaně rychle získal. Byl to dobrý člověk, který ilegálně pracoval jako chirurg. I přes všechny své osobní problémy se snažil pomoci svým pacientům i mimo operační sál. Občas jsem musela román odložit, protože je to konec konců dosti smutný příběh. Například když Ravic přijde o svou milou, Joan Madouvou. Kniha je ponurá, ale dobře napsaná.

Nedávejte na předsudky

Před nějakou dobou jsem byla donucena si přečíst Jih proti Severu. Byla jsem předpojatá a byla jsem si absolutně jistá, že mě toto dílo o tisíci stranách nebude bavit. A zase jsem se šíleně zmýlila. Osudy dcery bohatého plantážníka Scarlett O´Harové mně naprosto pohltily. Na konci jsem dokonce plakala, když (POZOR SPOILER!) zemřela milovaná dcerka Rhetta a Scarlett, Bonnie. Škoda, že autorka tak epického příběhu, Margaret Mitchellová, zemřela tak brzy na následky nehody. Neměla jsem dost a přečetla jsem si také Scarlett od Alexandry Ripleyové. Myslím, že to bylo dobré navázání na události z konce Jihu proti Severu.

Samozřejmě jsem se také nevyhla poezii. Tedy konkrétně dílům Máj a Kytice. Bohužel básně nejsou vůbec mým šálkem kávy, nehledě na to, že jsem fanoušek šťastných konců. Po četbě těchto děl se mi můj názor, že ze mne nikdy nebude milovnice poezie, ještě více potvrdil.

A tak si vzpomínám na slova z jednoho chytrého francouzského televizního magazínu Abgedreht!, který běží na německo-francouzské televizní stanici Arte: „Klasiky jsou oslavovaná díla, která ale nikdo nečte.“ Jestli je to pravda? Osobně si myslím, že ne. Minimálně u maturantů to neplatí.

Valentina Paneková

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červen 2014

    Literatura ve škole

    Výuka literatury vypadá v Česku a v Německu jinak. Zatímco v Česku učitel se studenty prochází jednu literární epochu za druhou, vyjmenovává nejdůležitější autory a díla té doby a studenti čtou vybrané ukázky, v Německu se studenti vždy soustředí jen na jedno vybrané dílo, které nějaký styl reprezentuje. To společně několik týdnů či měsíců kapitolu po kapitole čtou a v hodinách společně probírají. Hledají v něm společně znaky, které pak přenáší na nějaký literární styl nebo nějakou konkrétní dobu. Během jednoho školního roku tak detailně přečtou několik děl a takto postupují napříč staletími. Během maturitní zkoušky pak učitelé kladou pouze otázky k těm knihám, které spolu přečetli. Učební osnovy jednotlivých spolkových zemí určují, o jaké knihy se přesně jedná. Ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko čtou maturanti v letošním roce kupříkladu tato díla: Úklady a láska Friedricha Schillera, Ifigenii na Tauridě Johanna Wolfganga Goetheho a Mário a kouzelník Thomase Manna.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...