Job

„Vibrátor je produkt stejně jako zubní kartáček“

© Anna Marešová Designers© Anna Marešová Designers
Anna Marešová: „Vždycky mi vadilo, že erotické pomůcky mají hrozně vulgární design.“ © Anna Marešová Designers

I erotická pomůcka je konec konců jen produkt jako každý jiný– myslí si Anna Marešová, která realizuje svůj magisterský projekt. Pod značkou Whoop.de.doo 34-letá designérka navrhla před čtyřmi lety sadu erotických pomůcek pro ženy. Do konce roku chce na trh uvést další produkt - vibrátor. V rozhovoru vypráví o prototypech, rešerších ohledně ženské erotiky a prezentaci své diplomové práce před převážně mužským profesorským sborem.

Anno, ostatní absolventi designu ve svém absolventském projektu prezentují návrh na obal nějakého zboží, webových stránek nebo běžných produktů. Jak tě napadlo navrhnout zrovna erotické pomůcky?

Jako bakalářskou práci jsem navrhla tramvaj pro Prahu. A dva roky na to jsem se měla rozhodnout, co budu dělat jako svoji diplomovou práci. Chtěla jsem navrhnout něco menšího, a taky něco ne tolik mužského. Navrhnout erotické pomůcky mě vlastně napadlo při rozhovoru s jedním kamarádem. Vždycky mi vadilo, jak kolikrát až vulgární design většina erotických pomůcek má a z jakých podivných materiálů jsou. Nejprve jsem si tím nápadem nebyla jistá, ale můj kamarád mě v tom velmi povzbuzoval. Nakonec jsem si řekla: vibrátor je konec konců taky produkt – stejně jako kartáček na zuby nebo židle.

Jak vedoucí tvého magisterského projektu reagoval na tvůj nápad, že chceš navrhnout design erotické hračky?

Mému vedoucímu tehdy bylo 65 let a já si nedovedla představit, co by si o tom nápadu mohl myslet. Byla jsem velmi překvapená, když s tím nápadem souhlasil. Znal můj návrh tramvaje a věřil mi, že se dalším produktem budu zabývat stejně vážně jako všemi projekty předtím. V případě tramvaje, stejně jako u větrné elektrárny, které jsem navrhla během svého studia, jsem svůj projekt musela obhájit před komisí tvořenou experty, kterými byli samí muži. Musela jsem vysvětlit, proč to a to by mělo fungovat i v reálu. Od té doby, co jsem začala designovat erotické hračky, jsem se docela těšila až je ukážu té pánské komisi.

Jak obhajoba nakonec proběhla?

To byla vskutku kuriózní situace. Členkou zkušební komise nakonec byla i jedna žena. Ti muži na mě všichni vyloženě zírali, když jsem prezentovala svoje prototypy, plakáty a formy. Po mé prezentaci nejdřív zavládlo ticho. Nikdo se na nic neptal. Pak jsem řekla: „To je ode mě všechno, a že děkuji za pozornost.“ Když jsem pak odcházela a otočila se za nimi, viděla jsem, jak se všichni šli na ty prototypy podívat a hráli si s nimi.


Jak vlastně probíhají jednotlivé kroky při designování erotické hračky?

Nejdříve jsem se věnovala rešeršování historie erotických pomůcek. To bylo opravdu velmi zajímavé, protože jsem u toho poprvé zjistila, že každá historická epocha měla své erotické nástroje. Kromě toho jsem si uvědomila, jak moc technický vývoj ovlivňuje také funkcionalitu sexuálních hraček. Jaké technologie byly zrovna v módě, takové se aplikovaly i na erotické hračky v té době. Během druhého kroku mé práce jsem provedla anketu mezi ženami, ptala jsem se, co by měl vibrátor umět, jak by měl vypadat a tak dále. Ukázalo se, že ženy obecně preferují světlé barvy a materiál preferovaly lékařský silikon.

Kromě toho byly pro spoustu žen důležité nejen erotické faktory, ale i zdravotní benefity pomůcek. Byly hezky vidět rozdíly mezi ženským a mužským vnímání: muži, kterých jsem se ptala, by upřednostňovali černý hranatý, obal na erotické pomůcky, které by disponovaly navíc se všemi možnými funkcemi. Naproti tomu ženy měly vizi bílých a čistých tónů s jednoduchou funkcí a organickým tvarem. Mně šlo o to vytvořit pomůcky, které budou jednoduše ovladatelné, fungující a elegantní. Na světě je tolik žen, které by rády vlastnily sexuální hračku, ale děsí je si nějakou koupit. Není divu. Trh s nimi je plný kýče. Hodně vibrátorů pak vypadá spíše jako přístroj s tisíce funkcemi a často podivnými barvami, namísto intuitivního objektu, který má dělat dobře na těle i na duši.

Design je ale jen část tvojí práce. Jak jsi testovala, jak vibrátor funguje?

Zkoušela jsem docela dost současných výrobků, to znamená, že jsem si koupila všechny možné vibrátory, vibrační vajíčka a venušiny kuličky, a nejen ty luxusní, ale i ty velmi levné. A pak jsem je i rozebírala a zkoumala jsem, jak jsou vyrobené. Ještě teď mám někde ve studiu krabice plnou rozebraných vibrátorů [směje se]. Byla jsem zvědavá, s jakými materiály výrobci pracují a jak vibrátory povrchově vypadají. Měla jsem v rukou i naprosto děsivé přístroje. Koupila jsem třeba velmi levný vibrátor, který vypadal úplně příšerně - byl béžový a páchl levným plastem. Jediné označení, které jsem u něj našla, bylo „Made in China“. Přesto jsem ho, stejně jako všechny ostatní, ve své dílně nařízla a podívala se, jak vypadá uvnitř. Ten motor byl opravdu hlučný. Takže jsem vlastně našla v podstatě úplný opak toho, co jsem chtěla navrhnout a ženám nabídnout.

Konzultovala jsi svůj prototyp i s gynekology?

Ano, samozřejmě. Obzvlášť jedna lékařka mě v celém procesu práce profesionálně provázela. Spolu s ní jsem se snažila najít tu nejlepší velikost Venušiných kuliček. To byla vlastně nejobtížnější etapa designování. Neboť Whoop.de.doo dosud existuje jen v jedné velikosti, ale každý žena je samozřejmě jiná. Vytvořila jsem sedm prototypů a společně s lékařkou jsem pak zjišťovala, která velikost je nejuniverzálnější.

Kdo tvé erotické hračky testuje, než půjdou na trh?

„Venus balls“ nyní právě testuje 2000 žen – už to jsou moje zákaznice. Vibrátor nechávám testovat deseti profesionální testerkami.

Whoop.de.doo - co ten název vlastně znamená?

Je to taková hláška, která se začala používat v třicátých letech, vyjadřuje něco jako rozruch, povyražení. Nechtěla jsem, aby můj produkt nesl klišovitý název jako třeba „Pleasure“. Chtěla jsem něco, co bude vtipné, ale i přesvědčivé. Nedávno jsem viděla film Muž na měsíci Miloše Formana a byla jsem nadšená, když tam v jedné scéně zaznělo také „Whoop de doo“.

Rozhovor vedla Isabelle Daniel.
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červenec 2015
odkazy k tématu

Anna Marešová

Anna Marešová studovala design na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a University of Derby, UK. Roku 2011 studium ukončila svým magisterským projektem věnovaným designu erotických pomůcek. Její projekt byl oceněn Národní cenou za studentský design. Už během svého studia se zajímala o funkční produkty s náročným designem. Za svůj návrh designu pražské tramvaje obdržela Cenu Národního technického muzea, cenu Excelentní studentský design a Prestige Award na Biennale průmyslového designu BIO 22. V roce 2013 se Anna Marešová rozhodla realizovat svůj magisterský projekt: díky našetřeným penězům a studentské půjčce založila roku 2013 značku „Whoop.de.doo“. Na trhu už jsou Venušiny kuličky. Do vánoc 2015 by na trhu měl být další produkt: vibrátor Whoop.de.doo. Crowdfundingová kampaň běží do 19. července.

Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

Další články k tématu

Antihospodyňka ChPD
ChPD, to je doktorát z nepořádku, lenosti a duševní vyrovnanosti: jde o to osvobodit se od genderových rolí a společenských stereotypů, a to: Made in Poland.

Polonahý šťabajzny, dementní humor
Trochu úchylní jsme, přiznává Ivan Adamovič z časopisu Maximu. Jak tenhle intelektuál zabloudil do redakce údajně nejšovinističtějšího pánského magazínu na českém trhu?

U tyče
Čím dál více žen a také pár mužů tráví svůj volný čas u tyče – věnují se pole dance. Je to sport, show nebo performance? Pár z nich jsme vyzpovídali v Brně.

„Vibrátor je produkt stejně jako zubní kartáček“
Mladá designérka Anna Marešová pro trh připravuje svůj magisterský projekt. Pod značkou Whoop.de.doo nabízí erotické pomůcky pro ženy, které sama navrhla.

„Prvotní strach ve všech kulturách“
Silvestrovská noc v Kolíně proměnila debatu o sexismu – i proto, že rasisti a pravicoví populisté se najednou vydávají za bojovníky za ženská práva. Feministka a kulturoložka Stefanie Lohaus radikálně kritizuje způsob zpravodajského informování o kolínských událostech.

Ženy. O ženách. Pro všechny.
Zahraniční korespondentka Pauline Tillmann (31) a jejích šest kolegyň chce, aby se práce žurnalistek více cenila. Proto se rozhodly založit webový portál „Tvoje korespondentka“.

Feminismus v knižní formě
Aby znovu dodaly feminismu tvář, respektive platformu, založily Jenny Unger a Paula Bolyos knihkupectví ChickLit. Lze v něm nalézt feministickou zábavu a literaturu, pro ženy i o nich.

Hlásíme se jen o svá práva
Co má volební právo žen společného s volebním právem cizinců? V Česku žije kolem 220.000 cizinců. Měli by mít právo volit?

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...