Job

Je šikana na pracovišti v Česku aktuální problém?

Určitě ano, široká veřejnost, ani zaměstnavatelé o šikaně v pracovním procesu mnoho neví. Úskalím této právní problematiky je, že ten, kdo je obětí šikany, je často psychicky oslabený a stydí se o svém problému mluvit. Zčásti ale ani neví, jakým způsobem by se mohl bránit a získat například odškodnění. Proto u nás v Česku dochází v této oblasti k minimu soudních sporů. Obtížné je také to, že je to jedna z oblastí práva, v níž existuje malé množství důkazů k podložení tvrzení. Tuto situaci jsem se rozhodla změnit napsáním příručky Násilí na pracovišti a jeho řešení v právním řádu ČR, Francie a Itálie, na níž jsem spolupracovala s Evou Šimečkovou.

Jaký je rozdíl mezi šikanou v Česku a v zahraničí?

Chování, které je v chaotické Itálii standardní, by třeba v puntičkářském Německu mohlo být již považováno za šikanu. Italské pracovní prostředí je konfliktní a je ovládané velmi silnými rodinnými vazbami. Zatímco v Německu a skandinávských zemích se mladí lidé osamostatňují brzy, přibližně 50 procent třicetiletých Italů žije stále se svými rodiči. Rodiny jsou tam rozvětvené a drží při sobě, takže šikanovaného podpoří a on méně snadno propadne depresím nebo následně posttraumatické stresové poruše. Na druhou stranu může v Itálii paradoxně dojít k tzv. dvojitému mobbingu. Pokud do rodiny šikanovaný přináší z práce napjatou atmosféru a strach, mohou ho jeho příbuzní po nějaké době instinktivně vyloučit, aby před tímto narušitelem rodinu ochránili. V Itálii také existuje řada soudních rozhodnutí definujících různé typy šikany, což u nás stále chybí. Naše kniha tak může sloužit jako inspirační vodítko pro české právní prostředí.

Můžete přiblížit nějaký spor, který české soudy řešily?

Vzpomínám na případ vedoucího lékaře jedné nemocnice, který byl dlouhodobě šikanovaný. To se dokonce i prokázalo při soudním řízení a nemocnice zastoupená ředitelem se mu měla omluvit. Poté však následovalo druhé soudní řízení, kdy tento lékař podal žalobu na náhradu škody na výdělku, která mu vznikla tím, že pracovní poměr skončil a lékař musel jít do předčasného důchodu. Soud prvního stupně ani odvolací soud však nárok ředitele neuznal, a to proto, že daný pracovní poměr byl ukončen dohodou. Nejvyšší soud však naštěstí tato rozhodnutí zrušil a uvedl, že motivem podpisu této dohody prokazatelně byla šikana a neúnosné podmínky na pracovišti a k podpisu tak byl lékař donucen okolnostmi.

Můžete uvést příklady šikany, které jste zaznamenala?

Bývají to počítačové viry, které zaměstnanci nenápadně posílají svému kolegovi e-mailem či je v jeho nepřítomnosti přenáší do jeho počítače, aby snížili jeho pracovní výkon a následně jej z pracovního prostředí úplně vyloučili. Dále se může jednat o nejrůznější naschvály napříč nejrůznějšími profesemi, například šikana v pekárně, kdy kolegové nasypali neoblíbenému zaměstnanci v nestřeženou chvíli příliš mnoho prášku do pečiva, aby se mu várka těsta nepovedla. Častější a mnohem nebezpečnější však bývá bossing, tedy šikana ze strany nadřízeného, protože ten má víc možností, jak podřízeného deptat a ponižovat. Zákoník práce například počítá s možností instalovat na pracovišti kamery za účelem ochrany majetku zaměstnavatele. Tohoto práva však může zaměstnavatel zneužít, když tímto způsobem pozoruje, jestli se podřízení usmáli nebo neusmáli na zákazníky, a pak jim to pouští při poradách a kárá je.

Můžete definovat člověka, který šikanuje ostatní?

Ať už je to nadřízený nebo kolega, většinou mu jde o mocenskou převahu. Bývá to často psychicky odolnější, silnější člověk, který si vyhlídne naopak submisivního a slabšího a zatlačí ho do kouta. Někdy bývá důvod šikany naprosto nelogický, lidem vadí, když je někdo vzdělanější nebo i jen to, že má spokojený soukromý život.

Jak se dá se šikanou bojovat?

Je třeba ji nahlásit zaměstnavateli, protože on je odpovědný za pracovní podmínky i za to, že tam dochází k šikaně mezi zaměstnanci. Pokud to nezabere, oběť šikany může dát podnět na inspektorát práce. Bohužel inspektoři nejsou dostatečně proškoleni, aby uměli rozpoznat různé naschvály a detaily, které dokreslují existenci šikany na pracovišti.

Oběť se může obrátit také na ombudsmana, který poskytne metodickou pomoc, avšak pouze za situace, kdy je šikana zároveň diskriminací. Šikanovaný může dále jít za advokátem, aby situaci s ním zanalyzoval a doporučil mu případný soudní spor o náhradu nemajetkové újmy, škody.

Pokud ale jde o intenzivní šikanu, psychologové doporučují, aby šikanovaný pracoviště opustil. Vztah mezi ním a zaměstnavatelem je totiž významně narušen. Myslím si, že zaměstnanci by měli být za této situace lépe chráněni. Jednou z možností je zakotvení do zákoníku práce, v případě prokázání šikany, aby měl zaměstnanec mít nárok na vyšší odstupné, například ve výši šestinásobku průměrného výdělku. Oběť šikany je totiž v důsledku psychosomatických potíží často i několik měsíců zcela vyřazená z pracovního života. Nedávno jsem četla, že ve Švédsku je příčinou 15 procent sebevražd právě neudržitelná šikana na pracovišti, se kterou si oběť nemohla už jinak poradit. I u nás znám jeden případ, kdy žena vyskočila při pracovním procesu z okna, řešil se nedávno.

Je obtížné z pozice advokáta hájit spravedlnost?

Vymahatelnost práva je na některých polích velmi obtížná, náročná je také zdlouhavost celého procesu. Soudní řízení se táhne ne měsíce, ale spíš roky, a za tak dlouhou dobu se protistrany často tolik očerní, že pak nejsou schopné spolu už komunikovat. Zatímco, když se spor podaří urovnat za pár měsíců, byť prostřednictvím právníků, není ta rána tak hluboká. Mnohdy se tak snažím protistrany dovést k mimosoudnímu řešení sporu a vlídnému zacházení, aby se mohly v budoucnu potkat a podívat se vzájemně do očí, protože poté, co soud proběhne, to většinou nejde. Co se šikany na pracovišti týká, zatím se mi podařilo vše vyřešit víceméně smírně, k soudu jsme se nedostali.

Co je na Vaší práci nejzajímavější?

Není to jen papírování, ale každodenní kontakt s lidmi, kteří se Vám s lecčím svěří a právě na základě našeho blízkého vztahu je poté snazší volit prostředky, kterými bojovat za jejich práva.