Kultura

Street art to go

Foto (Ausschnitt):  Rae Allen (raeallen), CC BY 2.0

Procházka po berlínských graffiti

Foto (Ausschnitt):  Karen Eliot (kareneliot), CC BY-SA 2.0
Foto (výřez): Karen Eliot (kareneliot), CC BY-SA 2.0

Je graffiti výrazem městké kultury nebo jen obyčejný vandalismus? Při procházce berlínskou čtvrtí Kreuzberg se dozvíte ledasco nejen o tom, za jakých okolností graffiti vznikají, ale i o motivech sprejerů.

Už pět let stojí na ulici Oppelner Straße v berlínské čtvrti Kreuzberg muž se žlutou hlavou – působí utahaně a bez nálady se rozhlíží kolem sebe. Kolemjdoucí se u tohoto pozoruhodného chlapíka pravidelně zastavují, ukazují si na něj prstem a fotí si ho. Je obrovský a není z masa a kostí. Na zeď domu ho namalovalo streetartové umělecké duo Os Gêmeos ze São Paula v rámci cyklu výstav streetartového umění Backjumps. Jejich dílo je jedním z vrcholů téměř tříhodinové výpravy za graffiti berlínského Kreuzbergu, kterou pravidelně organizují Matze Jung, Margin Gegenbauer a David Kammerer. Tentokrát provázejí třiadvacetičlennou skupinu lidí ve věku od jedenácti do 56 let. Nejprve výprava prochází částí Kreuzbergu zvanou Wrangelkiez, pak pokračují přes most Oberbaumbrücke, podél East Side Gallery a prohlídku zakončí nedaleko nádraží Ostbahnhof. Skupina se zas a znovu zastavuje před zdmi domů, prohlíží si dveře, nahlíží do vnitrobloků a naslouchá výkladu Matze Junga. Ten objasňuje různé způsoby malování sprejem a spekuluje nad politickým sdělením některých vyobrazení.

Graffiti není vandalismus

„My sami sprejujeme už několik let, zároveň jakožto politologové a sociologové máme zkušenost s různými subkulturami, a tak bychom chtěli lidem, které to zajímá, zprostředkovat co nejširší pohled na graffiti písmena a obrazy,“ říká Matze Jung. On i jeho dva spolubojovníci pracují jako externisté v Archivu kultur mládeže (Archiv für Jungendkulturen) , přednášejí, organizují workshopy a provozují blog graffitiarchiv.wordpress.com . Bojují za to, aby se graffiti přestalo vnímat jako vandalismus a bylo uznáno jako moderní způsob vyjadřování, a mohlo se tak začít využívat také při práci s mládeží. Jejich zaměstnavatel, Archiv kultury mládeže, se od roku 1998 věnuje dokumentování autentických projevů z různých sfér kultury mládeže, zabývá se výzkumem, nabízí poradenství obcím, různým institucím a organizacím a ve vlastním nakladatelství vydává časopis a jednu knižní řadu.

Koncem roku 2007 se součástí Archivu kultury mládeže stal Archiv graffiti . V jeho sbírkách se nalézá kolem 6.000 knih, 400 vědeckých prací, 28.000 časopisů, 4.000 CD, LP, DVD a videí a dále tisíce novinových výstřižků a letáků. Archiv kultury mládeže od berlínské zemské vlády nedostává žádné finanční prostředky, je financován z darů, workshopů a různých projektů, jako jsou například též prohlídky po stopách graffiti, které se od května 2011 konají dvakrát až třikrát do měsíce. „Na procházku se s námi vypravilo už několik školních tříd, důchodci se zájmem o umění i speciální pedagogové,“ říká Matze Jung.

Fixami a sprejem

Foto (výřez):  Claire (claire1066), CC BY 2.0

Graffiti se odjakživa pohybuje na hraně mezi městským uměním a vandalismem. Foto (výřez): Claire (claire1066), CC BY 2.0

Archiv kultury mládeže sídlí ve Fidicinstraße 3 v Berlíně Kreuzbergu. Procházka tu začíná hodinovým výkladem o historii a různých formách graffiti. Účastnici se dozvídají, že se graffiti stalo populární v 60. letech minulého století ve Spojených státech. Postupně přibývali writeři, kteří své jméno nechávali napsané fixami nebo sprejem na různých místech ve veřejném prostoru. V 80. letech 20. století se hnutí přesunulo do Evropy. Motivy sprejerů jsou různorodé. V své podstatě jim jde o to, aby mohli šířit svoje umělecké jméno. „Většině z nich jde o uznání, jiní chtějí udělat dojem na holky, nebo zažít dobrodružství,“ vysvětluje Martin Gegenbauer.

Na hraně mezi uměním a vandalismem

Foto (Ausschnitt):  SebastianBartoschek (sjb79), CC BY 2.0

Graffiti není vandalismus. Foto (Ausschnitt): SebastianBartoschek (sjb79), CC BY 2.0

Graffiti se odjakživa pohybuje na hraně mezi městským uměním a vandalismem. „A přitom je sprejování možné chápat jako alternativní využívání městského prostoru,“ tvrdí Matze Jung. Jedná se o určitou podobu společenské kritiky a jistý druh spoluutváření městského života. Někdo tvrdí, že jsou to mazanice, které ho rozčilují, někomu jinému se zase ta změť písmen a barevných obrazů líbí. Dvanáctiletý Noah Jungegger, který se procházky účastní spolu se svým otcem Danielem Nachlem, patří do druhé skupiny. Fascinaci přiznávají i dvě pedagožky z Vysoké školy Alice Salomonové (Alice Salomon Hochschule) . Elke Josties je zase profesorkou sociální kulturní práce a graffiti a street art ji zajímají z profesních důvodů. Po jejím boku postává profesorka mediální pedagogiky Ulrike Hemberger. „Nás zajímají kulturní projevy mládeže, a co se v rámci práce s mládeží dělá pro její podporu,“ říká Ulrike Hemberger. Při procházce po graffiti obě zažívají neobyčejnou perspektivu na jednu část berlínské práce s mládeží.

André Tucic
pracuje jako nezávislý novinář v Berlíně.

Překlad: Martina Stejskalová
Copyright: Goethe-Institut e. V., internetová redakce
září 2012

    Další články k tématu

    Nasprejované sny
    Jeho tagy potkáte při procházce centrem Liberce téměř na každém kroku. V rozhovoru nám graffiti a street art umělec Pezt prozradil, jak vypadá boj sprejerů s policií a jak sprejera při malování ovlivňuje jeho osobní život.  více…

    Chlupaté akvárium
    Pět pražských partyzánek. Jejich pestrobarevné bomby vytvářely doma a také na dlouhých cestách metrem. Výsledek jejich přesných prací je hebký a umisťuje se na ulici. více…

    Rausfrauen – Nová vlna z Mnichova
    Dvě mladé ženy táhnou v noci městem a zanechávají po sobě něco jako graffiti, jenže upletené z vlny. Svými „pletkami“ tato skupina, jež sama sebe nazývá „Rausfrauen“ (Ženy venku), agituje za znovudobytí veřejného prostoru a docenění hodnoty ruční práce. více…

    Pletací graffiti
    Pletení a háčková je něco spíše pro babičku? Omyl. Gerilské pletení patří již nějakou dobu k pouličnímu umění a je čím dál tím oblíbenější. více…

    Street-Art to go
    Je graffiti výrazem městké kultury nebo jen obyčejný vandalismus? Při procházce berlínskou čtvrtí Kreuzberg se dozvíte ledasco o motivech sprejerů. více…

    Poezie na veřejnosti
    Básníci dnes běhají po ulicích, lepí své verše v prostoru a chtějí tím potěšit především neznámé čtenáře. Nový způsob básnění ve veřejném prostoru se jmenuje guerilla poetring. více…

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Smát se všemu navzdory...
    ... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

    Má dáti | dal
    Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...