Kultura

K úmrtí Otfrieda Preußlera

Čarodějův učeň, Malá čarodějnice nebo Loupežník Hotzenplotz – kdo by knihy Otfrieda Preußlera neznal. Byly přeloženy do více než 50 jazyků, dočkaly se mnoha ocenění, prodalo se jich více než 50 miliónů kusů a zařadily se tak mezi známá a oblíbená klasická díla dětské literatury. V poslední době se dostaly v německých médiích na přetřes při debatách, jak v nich nahradit sporná slova jako „černoušek“ (v něm. Negerlein), tak aby zůstaly nadčasové i pro příští generace.

Nyní je jejich autor po smrti a smutný je nejen literární svět. „Jeho knihy milovali jak děti, tak dospělí, na tom se nic nezmění“, říká německý ministr kultury Bernd Neumann. „I nadále se necháváme rádi okouzlit jeho příběhy“.

Preußler, který se narodil roku 1923 v Liberci, své první povídky napsal již ve 12 letech. Svého přání stát se spisovatelem se nevzdal ani po pěti letech ruského zajetí (1944 až 1949). Usadil se v hornobavorském Rosenheimu a prvního literárního úspěchu dosáhl roku 1956 pohádkou Vodníček. S Čarodějovým učněm se roku 1971 zaměřil na mládež, aby jí ukázal sílu přátelství a občanské odvahy. Temný příběh „čarodějova učně“ Krabata označil slavný německý autor knih pro děti Paul Maar za „mistrovské dílo svého žánru“.

„Došel jsem k závěru, že děti jsou to nejlepší a nejchytřejší publikum, jaké si může vypravěč přát,“ vyjádřil se ke své práci sám Preußler. S problémy dospělého světa chtěl své malé čtenáře zatěžovat co možná nejpozději – svou úlohu viděl v tom, že podnítí jejich fantazii a dá jim sílu a důvěru do budoucna.