Kultura

Zaplatit za pravdu pravdou

Foto: © Gekko World s.r.o.Foto: © Gekko World s.r.o.
Český spisovatel a novinář Josef Formánek, Foto: © Gekko World s.r.o.

Ve svém románu „Mluviti pravdu“ popisuje český spisovatel a novinář Josef Formánek život Bernarda Marese, sirotka, příslušníka SS a funkcionáře komunistické strany. Život, který byl bohatý na události a plný vzletů i pádů – těch především. V roce 2008 byl tento román v Česku už bestsellerem. Nyní vyšel také v německém jazyce.

Životní příběh, jaký si lze jen stěží představit: Bernard Mares se narodil v jedné vídeňské tramvaji a jeho matka ho odložila u dveří kostela. Vyrůstal převážně v třebíčském sirotčinci. V touze zjistit, kam patří, a také v touze po lásce a bezpečí narukoval jako mladý s jednotkou SS do války na ruskou frontu. Tam našel všechno možné, jen ne rodinu. Jeho kamarádi kolem něj umírali, on zůstal uchráněn.

Tři armády a ještě víc kriminálů

V pobočném táboře koncentračního tábora Mauthausen, v prostředí, které snad ani nemůže víc opovrhovat člověkem, se Bernard setkává se Sophií a poznává v ní ženu, o které se mu zdávalo.

Svou dívku ze sna. Zdál se mu snad stokrát. Ohlédla se na něj ze zástupu vězeňkyň.

© Gekko World s.r.o.Muž v uniformě s umrlčí lebkou se zamiluje do dívky ve vězeňském mundúru a rozhodne se, že jí pomůže utéct. Když válka skončí, dostává se Mares do amerického zajetí, ale po osmnácti dnech je zase propuštěn, protože zásobovací jednotka, u které sloužil, se na válečných zločinech nepodílela. Po návratu do Kremže se z příslušníka SS stává spíš náhodně než úmyslně tlumočník pro Rudou armádu. Při službě pro Rusy se znovu setkává se Sophií a musí přihlížet tomu, jak ji dva rudoarmějci znásilní.

Když se provalí jeho členství v SS, je Mares na místě zatčen a odsouzen k smrti. Díky jednomu příznivci se však opět dostane na svobodu. Následně jede do Československa, kde „jako každý zdravý český muž“ vstoupí do armády a později se stane krajským tajemníkem komunistické strany. Když chce navštívit jednu známou v Rakousku, je za hranicemi znovu zatčen. V průběhu dalších let a desetiletí stráví většinu času ve vězení a táborech. Sdílí celu s bývalým generálem SS Kleinem, který se po svém propuštění zaslouží i o Maresovo propuštění.

Vůbec nereagoval, když mu řekli, že ho na žádost Německého červeného kříže propustí, jako posledního německého vojáka z druhé světové války.

Je opět na svobodě a opouští zemi, tentokrát směrem na Hamburk. Po všechna ta léta nepřestával myslet na Sophii. I teď, když vypráví svůj příběh novináři, vypravěči románu v ich-formě, je jako posedlý myšlenkou, že dívku z koncentračního tábora zase najde.

Zaplatíš pravdou. Za pravdu pravdou. Pomůžeš mi někoho najít.“ To má být cena za to, že Mares novináři vylíčí svůj život.

Silný, obrazný a strhující

V románu Mluviti pravdu popisuje Formánek nejen mimořádný osud jednoho člověka. V postavě Bernarda Marese zobrazuje 20. století, které bylo formováno násilím, zvraty a rozpory. Fiktivní protagonista má však reálnou předlohu – Waldemara Solara, který mezitím už zemřel v Ústí nad Labem. Formánek se se Solarem setkal tak, jak to popisuje ve své knize. Jednou v noci, když se vracel z baru domů, procházel kolem bývalé skládky odpadu a zahlédl světlo. Když přišel blíž, našel tam vzteklého starce. Solarův příběh autora uchvátil.

Formánkova kniha, která se už v roce 2008 stala v Česku bestsellerem, je silné dílo, které detailně líčí, jak lidé navzdory všem nesnázím dokážou přežít. Je to kniha plná hrůzy, „brutální román o lásce k životu“, jak se píše v podtitulu. Navzdory tomu, že je tu vyprávěn celý život, dokáže autor svým obrazným, ba poetickým jazykem čtenáře zaujmout, učinit z něj svědka událostí, vzletů i pádů v jednom bezmála absurdním životě – životě, který se nakonec přece jen točí kolem jedné jediné věci – lásky.

Josef Formánek: Mluviti pravdu, Praha, 2008
V německém překladu Martina Rosera: Die Wahrheit sagen
vydal Gekko World, HC, cca 480 stran, 2016.

Sandro Abbate
překlad: Yvona Vašíčková

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
květen 2016
odkazy k tématu

Další články k tématu

Rio Reiser – Německý král
Rio Reiser byl nejen vynikající muzikant a ikona německého popu, ale vždy také politicky založený člověk. Nedávno vyšla velmi osobní biografie Rio Reisera, jejímž autorem je jeho bratr Gerd Möbius.

Zaplatit za pravdu pravdou
Ve svém románu „Mluviti pravdu“ popisuje český spisovatel a novinář Josef Formánek život Bernarda Marese, sirotka, příslušníka SS a funkcionáře komunistické strany.

Budoucnost psaná naší minulostí
Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo? Dětství strávené v psychiatrické léčebně bylo pro německého spisovatele Joachima Meyerhoffa velkým zdrojem inspirace.

Punk vůbec není dead
Román „Konec punku v Helsinkách“ lze číst jako obžalobu toho, že punk je mrtvý. Spisovatel Jaroslav Rudiš, jehož kniha vyšla roku 2014 i v němčině, to ale vidí jinak.

Jak svět miluje?
Mladá novinářka a spisovatelka Wlada Kolosowa sbírala na pěti kontinentech příběhy o lásce. Vzešla z toho knížka s názvem „Lovetrotter – Cesta kolem světa za láskou“ (Eine Weltreise rund um die Liebe), která mapuje cestu kolem světa a hledání lásky.

Návrat do temnoty
Martin Becker ve svém románovém debutu „Zbytek noci“ („Der Rest der Nacht“) vypráví temný příběh s dvěma dějovými liniemi, které se následně mistrně propojí.

Hmatatelný sen
Snem všech „šuplíkových“ pisatelů je vydat vlastní knihu. V dnešním 21. století už to není takový problém jako dřív. Stále je to však drahá záležitost. Několik autorů z Brna a jeho okolí nečekalo a vzalo to do vlastní rukou.

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...