Kultura

Arabové v Praze!

Foto: © Goethe-InstitutFoto: © Goethe-Institut
„Goethe-Institut“ v arabštině? Co to má znamenat?

Ten, kdo půjde na večerní procházku kolem Vltavy, se možná podiví nad arabským nápisem, který září na fasádě Goethe Institutu: až do března roku 2017 na kulturním programu bude spolupracovat jordánsko-český kolektiv. Požádali jsme jednoho z kurátorů Lukáše Houdka, aby nám vysvětlil, o co v projektu Carte Blanche Middle East jde.

Co to vlastně znamená „carte blanche“? A jak tento výraz souvisí s kulturou?

Carte Blanche v překladu znamená bílý list, v Česku se možná více užívá metafora bianco šek. Tím udává pražský Goethe-Institut v podstatě svůj jedinečný přístup v tomto experimentálním projektu, kdy dává jordánskému Goethe-Institutu a nám kurátorům programu volnou ruku v tom, jaké umělce, aktivisty nebo odborníky z Jordánska pro účast na pražském programu vybereme a jakým tématům se budeme věnovat. Na výběru se kromě mě podílejí ještě zástupci Goethe Institutu Ammán, spisovatelka Petra Hůlová, antropolog Pavel Borecký a dvojice jordánských kurátorek současného umění Toleen Tawk and Noura al Khasawneh.

Co máte být cílem setkávání?

Ohledně regionu Blízkého východu panuje celá řada stereotypů. Současně je to pro mnoho Čechů neznámý region, ze kterého mají i kvůli událostem posledních let přirozený strach. O rozličných tématech týkající se tohoto regionu a problémů, se kterými se potýká, se nejčastěji dozvídáme zvenčí. Nejvíce jsou současně mnohdy slyšet různá antiislámská hnutí, která často šíří různé dezinformace a využívají toto téma ke vzbuzování strachu. My jsme se proto rozhodli dát slovo k představení vlastního regionu především lidem, kteří v něm žijí a jsou v tamní společnosti aktivní. Jsou to také lidé, kteří jsou k vlastní společnosti kritičtí a snaží se některé její aspekty měnit. Rádi bychom tak nastolili důležitý dialog a otevřeli možnost české společnosti se s lidmi z arabského Blízkého východu setkat tváří v tvář.

Byl jste vy sám v Jordánsku navazovat kontakty?

Má cesta do Jordánska byla skvělá. Setkal jsem se s desítkami lidí nejrůznějších zájmů a témat, kterým se věnují a měl jsem tak možnost nahlédnout do komplexnosti některých problémů, se kterými se tato země potýká. Během mé návštěvy jsem navázal celou řadu kontaktů pro možnou spolupráci, a to i pro kampaň HateFree Culture, jejíž jsem součástí. V Ammánu jsme například registrovali naši první HateFree Zone na Blízkém východě, nebo jsme začali spolupracovat s jediným LGBT časopisem na arabském Blízkém východě, magazínem My.Kali.


Jak se vám podařilo tyto nové kontakty v rámci projektu Carte Blanche Middle East využít? Koho jste do Prahy pozvali?

Jsem jedním z kurátorů tématického prostoru a současně se podílím na výběru lidí, kteří se programu budou účastnit. V Jordánsku jsem se do hloubky zabýval tématem života LGBT lidí a proto mám také na starosti v rámci programu dvě důležité debaty. Ta prosincová se bude díky několika hostům z Ammánu věnovat životu homosexuálů, leseb a translidí v Jordánsku a budeme hledat možné paralely také s naší situací a historií. V únoru pak proběhne debata o homosexualitě a náboženství. Do Prahy přijede vyoutovaný imám z Paříže, který tam provozuje mešitu otevřenou lidem s odlišnou sexuální orientací nebo identitou. Toto téma budeme ale nahlížet také ze stran dalších náboženství a budeme zjišťovat, co přesně ve svatých knihách stojí a nakolik může být člověk věřícím a gayem nebo lesbou zároveň. Na březen pak chystáme menší výstavu v Plzni, kde bychom měli představit mé polaroidové portréty jordánských gayů a intimní videa jordánského umělce Ameera Masouda týkající se různých rovin pohlavní identity. Obecně ale platí to, že Carte Blanche Middle East je demokratický kolektivní projekt, kde nejčastěji po Skypu společně brainstormujeme, připomínkujeme si navzájem nápady a program tak vzniká společnými silami.

„Svět srůstá dohromady,“ píše se v textu k projektu Carte Blanche Middle East. Dřív nesrůstal? V čem nyní srůstá jinak než dřív?

Díky internetu, rozvoji nebo dostupnosti dálkové dopravy a dalším vymoženostem si je celý svět blíž než kdy dřív. Máme možnost si vyměnit během několika vteřin informace a pocity s lidmi z druhé strany planety. Současně ale v poslední době dochází k rozkolům, nepochopení a vzdalování se co do pocitu sounáležitosti a zájmu o ostatní, kteří nespadají do škatulky My. Tímto projektem se toto snažíme aspoň částečně narušit a dát veřejnosti možnost poznat několik konkrétních lidí, kteří tvoří pro řadu z nás tu obávanou a beztvarou masu lidí, a na základě rozhovorů s nimi a dialogu si tak utvořit vlastní názor.

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
prosinec 2016
odkazy k tématu

Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...