Kultura

Duchové předmětem vědy

© Berenberg VerlagFoto: © Männerschwarm Verlag | www.maennerschwarm.de
Christine Wunnicke

Mnichovská spisovatelka Christine Wunnicke ve svém novém románu „Katie“ spřádá historická fakta s fikcí a stírá tím hranici mezi vysvětlitelným a nadpřirozeným.

Druhá polovina 19. století přinesla celou řadu převratných přírodovědných objevů a vynálezů. Roku 1851 Léon Foucault poprvé předvedl rotaci Země pomocí Foucaultova kyvadla pojmenovaného po něm, roku 1865 James Clerk Maxwell představil Maxwellovy rovnice elektrodynamiky, a o rok později Werner Siemens první dynamo. Ve viktoriánské Anglii se ale nerozvíjely jen přírodní vědy, ale také spiritismus. Všechny fascinovalo nadpřirozeno, paranormální jevy. I v dobře situovaných rodinách se konala spiritistická sezení s nebo bez takzvaného média, které navazuje kontakt se světem zemřelého, tehdy módní volnočasová aktivita.

It-Girl spiritistické branže

Šestnáctiletá Florence Cook je takovým médiem. Přišla na to spíše náhodou, a nyní se nechává během veřejných vystoupení v domě rodičů svázat a zavřít do skříně, aby zhmotnila ducha Katie, dcery slavného piráta Henryho Morgana, která roku 1673 zemřela. Přírodovědec William Crookes se tohoto případu ujme a má sepsat věděcký posudek. I v laboratorních podmínkách se Florence vskutku podaří ducha pirátské dcery zhmotnit. Její schopnosti vzbuzují velký rozruch a Florence se stává tehdejší popstar, nebo jak nacházíme v textu na předsádce „it-girl branže“.

© Berenberg Verlag

Cizí mladá žena vyšla bosá ze zadní části laboratoře. Měla na sobě bílé šaty nebo košili a přes hlavu, přes evidentně rozpuštěné blond vlasy, bílý šátek, který jí spadal na ramena. […] Její rty byly v nízkém plynovém osvětlení černé, oči bledé. V téhle ženě nebyly žádné barvy. Vypadala jako fotografie.

Nakladatelství o Katie píše, že všechno, co stojí v románu, je pravda. A vědec William Crookes (1832-1919), který se zabýval katodovými paprsky, objevil základy luminiscence a izotopů a metody vedoucí k dokázání radioaktivního záření, skutečně existoval. Stejně reálný je případ Florence Cook a zhmotnění jisté Katie King, jež v polovině 70. let 18. století vzbudily v Londýně rozruch.

Historická fakta splývají s fantazií

Christine Wunnicke si umí brilantně pohrát s historickými, v tomto případě přírodovědnými tématy a proměnit je chytrým, humorným způsobem v náročnou, poutavou literaturu. Spřádá přitom umně fakta s fantazií. Pomrkává na čtenáře a popisuje, že hranice mezi vědami a pseudovědami, mezi vysvětlitelným a nadpřirozeným koncem 19. století byla velmi nejasná. Četné přírodovědné objevy tehdy byly stejně neuvěřitelné a nevysvětlitelné jako údajné kontaktování zemřelých. Traduje se dokonce anekdota, že Bell chtěl nejdřív vynalézt telefon proto, aby mohl lépe komunikovat se svým bratrem, který zemřel na souchotiny.

Katie je další skvělý román spisovatelky Christine Wunnicke po próze Liška a Dr. Shimamura (Der Fuchs und Dr. Shimamura), v němž je z dnešního pohledu zřetelné, že takzvaným objektivním vědám přece jen může chybět objektivita, a že to, co je dnes považováno za nemožné, v budoucnu může být realitou.

překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
květen 2017
odkazy k tématu

Další články k tématu

Rio Reiser – Německý král
Rio Reiser byl nejen vynikající muzikant a ikona německého popu, ale vždy také politicky založený člověk. Nedávno vyšla velmi osobní biografie Rio Reisera, jejímž autorem je jeho bratr Gerd Möbius.

Zaplatit za pravdu pravdou
Ve svém románu „Mluviti pravdu“ popisuje český spisovatel a novinář Josef Formánek život Bernarda Marese, sirotka, příslušníka SS a funkcionáře komunistické strany.

Budoucnost psaná naší minulostí
Kdy bude konečně zase všechno takové, jaké to nikdy nebylo? Dětství strávené v psychiatrické léčebně bylo pro německého spisovatele Joachima Meyerhoffa velkým zdrojem inspirace.

Punk vůbec není dead
Román „Konec punku v Helsinkách“ lze číst jako obžalobu toho, že punk je mrtvý. Spisovatel Jaroslav Rudiš, jehož kniha vyšla roku 2014 i v němčině, to ale vidí jinak.

Jak svět miluje?
Mladá novinářka a spisovatelka Wlada Kolosowa sbírala na pěti kontinentech příběhy o lásce. Vzešla z toho knížka s názvem „Lovetrotter – Cesta kolem světa za láskou“ (Eine Weltreise rund um die Liebe), která mapuje cestu kolem světa a hledání lásky.

Návrat do temnoty
Martin Becker ve svém románovém debutu „Zbytek noci“ („Der Rest der Nacht“) vypráví temný příběh s dvěma dějovými liniemi, které se následně mistrně propojí.

Hmatatelný sen
Snem všech „šuplíkových“ pisatelů je vydat vlastní knihu. V dnešním 21. století už to není takový problém jako dřív. Stále je to však drahá záležitost. Několik autorů z Brna a jeho okolí nečekalo a vzalo to do vlastní rukou.

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...