Kultura

3000 let v „Perryversu“

© Pabel-Moewig Verlag GmbH, Rastatt, © VPM KG

Nejúspěšnější německy psaný sci-fi seriál „Perry Rhodan“

© Pabel-Moewig Verlag GmbH, Rastatt, © VPM KG
Titulní přebaly (zleva) 1. svazku německého (1961) a českého vydání (1995) a 2667. svazku (2012), © Pabel-Moewig Verlag GmbH, Rastatt, © VPM KG

Celé generace čtenářů sledují dobrodružství velitele kosmické lodi Perryho Rhodana. Na pultech kiosků se toto sci-fi, které nese jméno hlavního hrdiny, objevuje každý týden již od roku 1961.

V roce 1960 vypracovala NASA dlouhodobý plán letů do vesmíru, který počítal s obletem Měsíce lidskou posádkou. Člověk na Měsíci byla tehdy ještě pouhá sci-fi. Tedy látka vhodná pro první svazek seriálu s Perrym Rhodanem: Operace Stardust vyšla přibližně rok po plánu NASA. První přistání na Měsíci v ní autoři Karl-Herbert Scheer a Clark Darlton (alias Walter Ernsting) zasadili do roku 1971.

Na Měsíci se americký astronaut Perry Rhodan dostává do kontaktu s mimozemskou civilizací. Za pomoci její technologie zabrání vypuknutí třetí světové války a sjednotí lidstvo, jež bylo dříve rozdělené do tří mocenských bloků. Kromě toho díky „buněčnému aktivátoru“ získá relativní nesmrtelnost. To znamená, že přestává stárnout, ublížit mu nemůžou ani žádné nemoci. Perry Rhodan ale může kdykoli zemřít vlivem vnějších okolností, jako je násilí či nehoda.

Řád versus Chaos

Potud vše v pořádku… Děj zhruba 3 000 následujících let je poznamenán mezihvězdnými konflikty, bojem mezi řádem a chaosem a neuzavírá se ani před ezoterickým a filozofickým obsahem. Takto vzniklé Perryversum tedy reflektuje i globální vývoj reálného světa. „Nejde o klasické zlo či dobro, ale o úplný chaos či o stagnaci dokonalého řádu. Tento rozpor často pohání děj, kdy obě strany používají celé národy a planetární systémy k dosažení svých cílů,“ vysvětluje Nils Hirseland z Internetového klubu Perryho Rhodana.

Foto: © soukromý archiv

Nils Hirseland, Vorsitzender des Perry-Rhodan-Online-Clubs, Foto: © soukromý archiv

Podoba sešitových románů se v průběhu let příliš nezměnila. Mediální vývoj ale nejúspěšnější německy psanou sci-fi ságu přirozeně poznamenal. Srdce věrných čtenářů dnes plesá i nad vázanými vydáními, elektronickými a audioknihami.

Nejenom nováčkům, kteří chtějí získat přehled, nabízejí své služby bezčetná fóra a wiki projekty. O tyto stránky se starají fankluby jako Internetový klub Perryho Rhodana. Jeho předsedou se stal Nils Hirseland již v roce 1998. Tehdy mu nebylo ani dvacet a i dnes je tento pětatřicátník o dobrých deset let mladší než průměrný čtenář Perryho Rhodana. „Vyrostl jsem v tom. Dospělí v mém okolí četli Perryho Rhodana, a tak bylo zcela přirozené, že jsem s tím začal taky. Jsem vůbec fandou sci-fi všeho druhu,“ vypráví Hirseland.

(Con)geniální spolupráce autorů s fanoušky

V Hirselandově fanklubu tvoří převážnou většinu muži. Do zdánlivé mužské domény sci-fi se ale přesto odváží i pár žen. V autorském týmu série Perry Rhodan píšou (dokonce) sem tam ženy.

Mezi autory, nakladatelstvím a čtenáři panuje vůbec čilý kontakt. V každém vydání Perryho Rhodana je například velká část rezervována příspěvkům od čtenářů, na něž částečně reagují přímo autoři. Ti obvykle nechybějí ani na srazech Rhodanových fandů, takzvaných conech. Diskutuje se tam o nových postavách a technologickém vývoji v Perryversu.

Ukázka dokumentárního filmu „Perry Rhodan – unser Mann im All“ (Perry Rhodan - náš muž ve vesmíru), který se vytvořil v roce 2011 ku příležitosti padesátiletého jubilea.

Jelikož nejúspěšnější německy psaný sci-fi seriál dávno dobyl i mezinárodní trh, bylo kromě regionálních conů od roku 1980 uspořádáno dokonce pět světových setkání (tzv. Weltcons). Poslední se uskutečnilo na podzim 2011 v Mannheimu u příležitosti 50leté existence Perryho Rhodana.

Projekt, který původně počítal s 30 až 50 svazky, zkrátka „jede“. Překladů a příznivců se dočkal v USA, Brazílii, Rusku, Číně, Japonsku, Česku a v mnoha dalších zemích. Nikdo v nakladatelství si neuměl v roce 1961 takový úspěch představit. A ani po 51 letech, více než 2.600 sešitech a 150.000 stránkách je konec v nedohlednu.

Bernhard Walther
překlad: Martina Fejfarová

Copyright: Goethe-Institut Praha
září 2012

    Další články k tématu

    Objev v sobě zvíře
    Furríci, fanoušci antropomorfních zvířat, tvoří téměř neznámou subkulturu. Ale nemáme náhodou všichni ve svých genech kus furríka?

    Fanouškovství jako způsob seberealizace
    Monika Bartošová ve svých čtrnácti letech začala coby fanoušek knih a filmů o Harrym Potterovi psát povídky na toto téma. Dnes se fanouškovství věnuje jako vědkyně.

    Jak je to s genderem v literatuře fantasy?
    Antologie fantasy literatury uspořádaná slavným spisovatelem Georgem R. R. Martinem si dala za cíl ženské postavy v literatuře fantasy osvobodit od jejich stereotypních rolí – a to se nepovedlo.

    „Do fantasy neutíkám“
    „Fantasy je pro mě formou, kterou popisuji realitu kolem sebe,“ říká 23letá spisovatelka Tereza Matoušková. Svůj fantastický svět nazvala Podmoří a odehrávají se v něm všechny její knihy.

    Podivní, neohrabaní mimoňové s masivními brýlemi
    Ať už jde o žánr fantasy, science-fiction nebo komiksové superhrdiny – to, čím se dříve zabývali jen takzvaní „nerdové“, je dnes už součástí mainstreamu. Je tedy klišé o nerdech jako brýlatých podivínech bez přátel ještě vůbec výstižné?

    Bitva o Mythodeu
    Dobrodružná dovolená nebo únik z reality? Jednou ročně vzniká v blízkosti města Hannoveru středověkem inspirovaný fantasy svět Mythodea. Více než 6.000 hráčů promění poklidné panství Brokeloh v bitevní pole s rytíři, elfy, skřety a zombies.

    3000 let v „Perryversu“
    Celé generace čtenářů sledují dobrodružství velitele kosmické lodi Perryho Rhodana. Na pultech kiosků se toto sci-fi, které nese jméno hlavního hrdiny, objevuje každý týden již od roku 1961.

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...