Kultura

Útěk do Egypta

Jan Kout

Hledání stop v severních Čechách

Na česko-saské hranici začíná útěk svaté rodiny do Egypta, jak ho popisuje Preußler ve svém románu. © Jan Kout

Lobendava a Mimoň, Mnichovo Hradiště a Královec – to jsou místa v severních Čechách, která nepatří zrovna k českým turistickým magnetům. Přesto se česko-německá skupina vydala na cestu, aby objevila tato a ostatní místa: na kole jeli po trase popsané v Útěku do Egypta, románu německo-českého spisovatele Otfrieda Preußlera. Ten svůj příběh zasadil právě do Království českého.

Cesta začíná v Dolní Poustevně. Pohraniční obec se nachází zhruba 50 km východně od Drážďan a v sousední německé obci Sebnitz je označena jako „Niedereinsiedel“. Zde se v jednom penziónu scházejí lidé ve věku od 16 do 80 let, kteří pocházejí především z Německa a Česka a mají zájem o sousední zemi. Se svým kolem budou po celý týden hledat stopy zdejší historie a přitom objevovat dva nové světy: první z nich tvoří krajina, lidé a vesnice podél zhruba 250 km dlouhé trasy.


Větší náhled

Druhý svět je pak literárně historický, který popsal Otfried Preußler ve svém románu. Tento česko-německý autor se narodil v roce 1923 v Liberci a v Německu je známý především díky dětským knihám, jako jsou Kašpárek a loupežník, Čarodějův učeň nebo Strašidýlko. Útěk do Egypta, který nese podtitul Království české, je však knihou pro dospělé. Preußler v ní nechává prchat Svatou rodinu před králem Herodem přes severní část rakousko-uherské monarchie – tedy Preußlerovým rodným krajem, do něhož se po propuštění z ruského zajetí v roce 1949 již nemohl vrátit. Příběhy, které znal především od své české babičky Dory a svého německého otce, jenž jako vlastivědný badatel sbíral staré pověsti a legendy daného regionu, uchoval a zpracoval ve svých knihách.

„Mnoho Preußlerových motivů pochází jednoznačně z Čech,“ říká literární vědkyně Kateřina Kovačková, která se zabývá česko-německou literaturou a svou diplomovou práci napsala právě o Preußlerově Útěku do Egypta. Nápadem projet trasu daného románu na kole byla tak nadšená, že se i ona připojila k cyklistickému putování Po stopách. Preußlerova literatura je pro Kovačkovou „německy psaná literatura z Čech“. „S takzvanou vlasteneckou literaturou by to zaměňováno být nemělo,“ vysvětluje vedoucí občanského sdružení Antikomplex a organizátor Po stopách Ondřej Matějka: „U Preußlera se nejedná o vlast v politicky zmanipulovaném, ale prožitém smyslu. Dodnes se tento pojem zneužívá,“ domnívá se historik Matějka, „avšak ne u Preußlera“.

Jan Kout

Obec Ralsko má 1786 obyvatel a je podle rozlohy druhým největším českým městem. © Jan Kout

Opačným směrem

To však neznamená, že domov a vyhoštění v Preußlerově románu nehraje žádnou roli. Naopak: souvislost mezi útěkem Svaté Rodiny a odsunem sudetských Němců je zřejmá. Marie a Josef se občas v románu pohybují přesně těmi cestami, kterými musejí později opačným směrem opustit zemi Němci. Navíc Preußler v závěru jedné kapitoly například píše, jak mladá žena vyhání dva staré lidi z jejich vlastního domu:

„Ale i tak stojí za to doufat, že jí Pán Bůh se svou nesmírnou laskavostí odpustil – jakož odpustí každému, kdo kdy připravil člověka o jeho dům a domov, ať už je to sklářská vesnice, někde jinde v království Českém, či kdekoli jinde.“

Další kapitolu, v níž se autor zabývá česko-německým soužitím a kde nechává selhat pokus Svatého Václava o usmíření dvou národů pomocí zázraku, uzavírá slovy:

„Ale možná ještě na to doba není zralá, tudíž nebude unavený, svatý vévoda český, a tak se modlí za oba dva, jak za Weishäuptly, tak i za Bělohlávky, aby jednoho dne nepřivedli do neštěstí sebe navzájem i se svým národy. A pokud by přeci jen tak učinili, ať Pánbůh dobrotivý ve svém rozhodnutí zohlední, že alespoň poté, až se jim přihodí všechno zlo, k sobě navzájem najdou cestu a jednou provždy uzavřou mír na tomto světě .“




Jak to dopadlo, ukázal skok zpět do současnosti. Při putování Po stopách je samozřejmostí, že Němci a Češi společně překonávají mírné i méně náročné kopce jizerského a krkonošského podhůří. Avšak krajina, jak Preußler píše, „zlo“ dosud nepřekonala. Při polední přestávce v Mimoni, kterou až do roku 1945 jako Niemes z větší části obývali Němci, se tři účastníci vypravují shánět pohlednice. „Pohledy Mimoně?,“ ptá se udiveně prodavačka v trafice na náměstí. Vytáhne košík, který vypadá, jako by nebyl používán příliš často. Turistům dává na výběr ze čtyř různých motivů. Na jedné z pohlednic je namalováno centrum města, jež má jen máloco společného s realitou. Na další je snímek kostela Sv. Petra a Pavla, který je vyfotografován z takové dálky, že nejsou vidět trhliny na budově, oprýskaná omítka, ani zrezivělé lešení okolo soch svatých před kostelem, ani zchátralá fara.

Lidice a pozdravy domů

Poštovní známka, která se později nalepí na pohlednice do Německa, je k dostání za 20 korun na poště v Mimoni: velkými písmeny, které jsou vytvořeny z ostnatého drátu, je na ní napsáno „Lidice“. Pod tím je text, který má připomenout „70. výročí vyhlazení Lidic“. To, že to byli němečtí nacisté, kteří v roce 1942 tuto českou vesnici nedaleko Prahy zničili, tam napsáno není. Je pravděpodobné, že žena za poštovní přepážkou nevybrala známku určenou na pohlednici do Německa záměrně. Ale okamžiky jako tento na náměstí v Mimoni dělají minulost Sudet se všemi aspekty pořád živou – a kvůli nim stojí za to se vydat Po stopách daleko od turistických lokalit.

Corinna Anton
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
srpen 2012
odkazy k tématu

Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

Po stopách

Po stopách je společným projektem Shromáždění Němců v Čechách a na Moravě, Ackermann-Gemeinde a občanského sdružení Antikomplex . Již po sedmé prozkoumali v srpnu na kolech němečtí a čeští účastníci jeden vybraný region Čech, ve kterém kdysi vedle sebe nebo společně žili Němci a Češi. Účastníci z obou zemí pokaždé poznávají různé krajiny českého pohraničí, které jsou ještě dodnes částečně poznamenány násilným zlomem po roce 1945: pátrání po zmizelých obcích, opuštěných hřbitovech nebo setkávání s pamětníky bylo často součástí programu. Zároveň je projekt Po stopách nejen společným, doslovným „zažitím“ minulosti, ale také pro příležitostí se navzájem seznámit.

Další články k tématu

Zaplňuji díru v kultuře
Pražský kulturolog Petr Mikšíček (36) se věnuje zaniklým sudetoněmeckým obcím v Krušných horách. Zajímá se o ruiny, které vypráví o zapomenuté civilizaci vylidněné krajiny.

Z obětí v trýznitele
Fotograf Lukáš Houdek vytvořil sérii pětadvaceti fotografií, které zachycují poválečný odsun Němců a ukazují konkrétní zločiny, kterých se někteří Češi dopouštěli.

Rozostřená minulost
Nejenže postavy na rozostřených fotografiích nemají obličeje, ale jejich oděv je také otočen naopak. Dílo Na Johanna musíš zapomenout českého uměleckého fotografa Lukáše Houdka je fotoprojekt o vyhnání sudetských Němců.

Útěk do Egypta
Česko-německá skupina se vydala na kolech po trase příběhu románu Útěk do Egypta, jak ho popisuje autor Otfried Preußler. 

Hodina češtiny a něco navíc
Proč chodí mladí Němci do českého divadla? Většina základních a středních škol v Horní Falci nabízí jako volitelný cizí jazyk češtinu. Česky se tam v současnosti učí celkem 568 studentů.

Na cestě za příběhy
Mladí lidé z Bremerhavenu a Plzně pátrají po významu práva na svobodu pohybu na základě regionální historie nucené práce a vysídlení.

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...