Život

Konec legrace

Foto: © Martin NejezchlebaFoto: © Martin Nejezchleba
Matěj Hollan, Foto: © Martin Nejezchleba

Dosud dělalo sdružení Žít Brno politickou satiru. Ale protože brněnští radní nerozumí legraci, rozhodli se jít do politiky.

Taková agenda udolá i nejprofesionálnějšího občana. Propařit celou noc až do půl páté v několika pražských hospodách a o čtyři a půl hodiny později vystupovat na tiskové konferenci k boji proti hazardu. Poté tiskové zprávy, rozhovory, oficiální schůzky na úřadech - Matěj Hollan, muž s plnovousem a kudrnatou kšticí, působí unaveně. Tento brněnský aktivista se sám nazývá profesionálním občanem a podle toho se chová i dnes, a to i přes svoji únavu. Jde na jednu schůzku na druhou a odbornými odpověďmi uspokojí i toho posledního žurnalistu. Zdá se, že tohoto devětadvacátníka a jeho kolegy ze satirického portálu Žít Brno jen tak nic nezastaví. O tom se nedávno mohl přesvědčit i brněnský primátor Roman Onderka.

V sobotu, 8. února, v 0:33 hodin zablokoval Facebook stránky Žít Brno. Radniční právník Jakub Geisler na příkaz primátora upozornil sociální síť na to, že se satirické stránky vydávají za oficiální komunikační kanál města, čímž porušují pravidla Facebooku. Stránky přitom parodují politiku města už od roku 2011. Satirici ihned založili nový profil Žít Brno R.I.P. a během několika hodin měli víc fanoušku než před zásahem. Aféra proběhla celostátním tiskem a na primátora Onderku se sesypala lavina kritiky za cenzuru.

A tady legrace skončila. S růžovým nápisem „Děkujeme“ na bílém transparentu si satirici stoupli brněnským radním pod okna, aby jim a přítomným médiím vzkázali: V říjnových komunálních volbách kandidujeme proti bezhumornému vedení města. A jejich volební slogan je jasný už teď: „Hůř už to nejde“.

Foto: Marek Blahuš, CC BY-SA 3.0
S růžovým nápisem „Děkujeme“ na bílém transparentu si satirici stoupli brněnským radním pod okna. Foto: Marek Blahuš, CC BY-SA 3.0

Za Brno pěkné

„V oblastech kultura, veřejný prostor a územního plánování to v Brně opravdu hůř dělat nejde,“ vysvětluje Hollan volební slogan tři dny po oznámení kandidatury, mimochodem právě v den pivního a pracovního maratonu v hlavním městě. Brno je podle něj fajn město, a tak „blbou politickou reprezentaci si nezaslouží“. Půl roku je podle Hollana dost času na to, aby spoluobčany přesvědčili o tom, že Žít Brno umí víc než satiru a vtip. Chtějí přesvědčit zejména transparentní a konstruktivní politikou. Na dotaz, jak by program nového politického hnutí mohl konkrétně vypadat, odpovídá ale vyhýbavě. Prý je na konkrétní obsahy ještě brzo, komunální politika podle něj není tolik o programu, ale o tom, kdo a jak ho reprezentuje. Kandidátní listinu proto chtějí otevřít všem, co si „chtěj udělat Brno pěkný“.

Hollan má na sobě vytahané látkové kalhoty a – ostatně jako vždy – kšandy potištěné notami. Mluví klučičím, vysokým hlasem a dech beroucím tempem. Jeho idealistickým plánům dodávají důvěryhodnost jeho aktivistické úspěchy. Léta totiž bojuje proti vlivné hazardní lobby a to s pozoruhodnými výsledky. Nejen v Brně se podařilo i díky němu poukázat na často nelegálně umístěné herny a spoustu z nich zavřít.

Se sdružením Brnění také v roce 2011 zastavil výstavbu obří podzemní garáže pod Zelným trhem v centru města. Když pak radnice rozhodla o zákazu pouliční hudby v centru, pořádal vystudovaný muzikolog Hollan davový koncert s různými hudebními nástroji – s trubkami, akordeony, kytarami a djemby. Při dalším zasedání politici své vyhlášení zrušili.

„Když už nebudeme muset vkládat veškerou energii do toho, abychom zastavili idiotský záměry jako je výstavba největšího brněnského nákupního centra AuPark, tak nám zůstane spousta sil, abychom dělali věci, co město opravdu potřebuje,“ říká Matěj Hollan, který se živí aktivismem a donedávna pracoval i pro sdružení Rekonstrukce státu. A město podle něj potřebuje především otevřenou a férovou komunikaci se svými občany.

Jedenáct bodů kritiky

Politolog na Masarykově univerzitě Michal Pink nevěří, že by Žít Brno mělo velké šance na volební úspěch. „Hlavní problém spatřuji v tom, že jejich potenciální elektorát je teoreticky shodný se Stranou zelených,“ odhaduje Pink. Obě politická uskupení by pak mohla těsně ztroskotat na pětiprocentní hranici. Hollan ale i přesto věří, že se jeho hnutí do zastupitelstva dostane. Jsou prý otevření k povolební spolupráci s dalšími stranami – i se Zelenými, tedy stranou, ze které před roky vystoupil. Nejdůležitější je podle něj sesadit sociálnědemokratického Onderku.

Na stránkách Žít Brno ho nenazývají jinak než „nejlepší brněnský primátor“. Srandu si dělají z netransparentní politiky, z nesmyslných zakázek typu přesunutí hlavního nádraží nebo výstavby nákupního centra AuPark na Jižním Městě a také v Onderkově zálibě v čísle jedenáct. Podle Onderky je jedenáctka pro Brno magická – však i sám primátor se narodil 11.11. Onderka tak i developera přiměl k tomu, aby nejvyšší brněnskou stavbu AZ Tower zvýšil na 111 metrů.

Od radních jsou Brňané podle Hollana dnes zvyklí na sebevětší pitomosti. A proto je i pro lidi za satirickým webem často těžko k rozlišení, jestli ten či onen vtip na stránkách vymysleli oni, nebo jestli pochází z radnice.

Prozatím poslední úder ze strany Žít Brno se přitom časově nápaditě shoduje s blokací facebookového profilu. Radní chtěli bez účasti veřejnosti schválit změny v územním plánu. Několik brněnských sdružení pak sbíralo připomínky občanů a bombardovalo jimi pomocí spamového programu emailové schránky politiků.

Že právě v tomto okamžiku Onderkovi nepřetekla jen poštovní schránka, ale také pohár trpělivosti, není přitom podle jeho mluvčího pravda. Jak Pavel Žára vysvětluje, město uvažovalo už delší dobu o tom, že si založí vlastní profil na Facebooku. „Když o něčem takovém uvažujete, musíte tam vstoupit s čistým štítem,“ říká Žára. Žít Brno porušovalo práva města Brna k ochranné známce. Primátor k věci prý nemá co dodat. Podle Matěje Hollana je to k smíchu, protože aktivisté vydávají zfalšovaná tisková prohlášení a satirické zprávy jménem města už přes dva roky. „Možná si ale všimli až teď, že to vlastně nejsou jejich zprávy,“ směje se Hollan.

Pak se nervózně dívá z okna kavárny. Příští schůzka se blíží. I když město zaplatilo slovenské agentuře za heslo „Žít Brno“ 600 tisíc korun, nenechalo si ho nikdy registrovat. V roce 2010 jim aktivisté vyfoukli internetovou doménu. Hollan proto teď vychází z kavárny a míří na Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde si chce nechat značku „Žít Brno“ zapsat.

Martin Nejezchleba
 
Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
únor 2014
odkazy k tématu

Žít Brno

Žít Brno je satirický web, který si dělá legraci z brněnského zastupitelstva, vzešlého z velké koalice mezi ODS a ČSSD a především ze sociálnědemokratického primátora Romana Onderky. Samotný název přitom pochází z radnice. V roce 2010 si za 600 tisíc korun nechalo vedení města od slovenské agentury zpracovat studii k „identitě města“. Výsledkem byl slogan „Žít Brno“ a typické brněnské hodnoty: Bezpečnost, rozvoj, nápaditost, otevřenost. To tenkrát strhlo lavinu kritiky: „je to předražené a navíc bez obsahu“, komentovali mnozí. Když pak vyměnili radní první hodnotu za Blízkost, řekli si satirici, že se k Brnu přece hodí líp hodnota Koncept. Po tom totiž neustále zastupitelé volali. Díky aktivistům se tak zrodil název Krno, který se hlavně pro mladé lidi rychle stal součástí každodenní mluvy. Na zitbrno.cz aktivisté publikují zfalšované tiskové zprávy, vymyšlené rozhovory a škodolibé články. Na pranýř tak staví neprůhledné městské zakázky, špatné PR a megalomanské stavební projekty.

Další články k tématu

Bezprahová Praha v Brně
 Klub Praha v Brně – interdisciplinární šálek kávy pro každého aneb jediná Praha, kterou mají Brňáci rádi.

O čem mluvíme, když mluvíme o Brně?
Brno je prý místo, kam si člověk určitě musí zajet, píše se v New York Times a Guardianu. Co si o fenoménu Brno myslí autor průvodce po Brně Michal Kašpárek?

Konec legrace
Sdružení Žít Brno dělalo politickou satiru. Ale protože brněnští radní nerozumí legraci, rozhodli se jít do politiky.

Čtenáři jsou pacienty
Brno bez pana Ženíška a jeho knihkupectví není Brno. Chodí se za ním jen tak, na kus řeči, vyplakat se, poradit se, poptat se na knihu, která se jinde nedá sehnat.

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...