Život

Po stole nervózně posunuje právní posudek sem a tam. Starosta Aleš Preisler je v úřadě teprve několik málo měsíců, ale má své ochotné pobočníky. Vedle něj sedí místostarosta Vladimír Braun a také levicový aktivista Pavel Hrstka. „Tu záležitost by někdo klidně mohl vykládat jako ´propagaci nacismu´, pohybujeme se na hraně zákona,” vysvětloval nejistě starosta na konci loňského roku. Tehdy ještě u vjezdů do obce stály cedule, které vítaly hosty nápisem “rodiště Ferdinanda Porscheho”.

Brouk byl Čech

Slova se ujímá Pavel Hrstka a knihu Guido Knoppa Hitlerův manažer drží pevně v rukou skoro jako ochranný štít. Ferdinand Porsche byl prý plukovník SS a člen NSDAP a z vlastní iniciativy prý jednal s největšími zločinci Himmlerem a Hitlerem, aby pro svoji továrnu zajistil přísun pracovních sil z řad nuceně nasazených. Zabýval se prý i vývojem zbraní, za což údajně dostal jedno z vyznamenání SS - prsten se smrtihlavem. „Teprve díky našemu protestu se tyto informace lze dočíst i na místní výstavě věnované Porschemu,” říká aktivista Hrstka. Bývalé vedení Vratislavic chtělo podle něj jméno Porsche využít pro své účely, a proto nechalo k novému kulturnímu a vzdělávacímu centru přistavět prosklený trakt zamýšlený jako jeho „památník“. Uvnitř stály tři vozy Porsche a bylo zde k přečtení pár životopisných informací. Na nacistickou minulost Ferdinanda Porscheho místo ale už nezbylo. To se vynechalo. A pak samozřejmě ještě ty velké uvítací cedule u silnice.

To už bylo pro Pavla Hrstku opravdu příliš. Proto v roce 2009 inicioval petici, sesbíral 150 podpisů a následně na radní podal trestní oznámení kvůli propagaci nacismu. Jenže jeho hlavní cíl – odstranění cedulí s Porscheho jménem na příjezdových cestách – měl šanci na úspěch až s odchodem původního starosty a s nástupem nového starosty Aleše Preislera. „Osobu Ferdinanda Porsche a jeho temnou minulost bych z takticko-diplomatických důvodů ve Vratislavicích prostě zamlčoval,” vysvětluje Hrstka. A vůbec, brouk byl podle něj stejně jen kopií původní konstrukce firmy Tatra. „To jsou jasná fakta, která ale v legendě o panu Ferdinandovi Porsche nenajdete.”

Další argumenty proti oslavování známého vratislavického rodáka přináší i místostarosta Braun. Stuttgartská centrála firmy Porsche totiž do rodiště svého zakladatele neinvestovala ani halíř. „A my abychom byli za všechno vděční? My Češi bychom měli už konečně být hrdí sami na sebe.“ A Vladimír Braun se postupně dostává do ráže. „Dřív jsme museli vyvěšovat sovětskou vlajku a dnes vlajku Evropské unie. Proč?“

Pro Porsche průjezd zakázán

Celá aféra kolem Ferdinanda Porsche, kterým se tady ve Vratislavicích holedbají nejen zástupci obce, ale i cestovní kanceláře a školy v celém okolí, způsobila nakonec velký rozruch. Do Porscheho rodiště se dokonce vypravila i Česká televize a další novinářské týmy. Nicméně občané Vratislavic na svého rodáka nevzpomínají teprve teď. Pořád tam stojí jeho skromný rodný dům, na kterém je už přes deset let umístěna pamětní deska. Většina kolemjdoucích pro současný spor nemá pochopení. „Byl to vynikající konstruktér, jsem rád, že se tu narodil,“ říká s nadšením starší muž v obnošeném oblečení. Říká, že je křesťan a že pokud Porsche něco provedl, tak mu odpouští. Cedule by prý určitě měly zůstat. „Jsem na Porscheho hrdý,“ říká provozovatel železářství v sousedním domě. Porscheho rodný dům nedávno koupila automobilka Škoda Auto, která patří do koncernu Volkswagen a oznámila, že dům uvede do původního stavu.

Nicméně téma rozhodně nezajímá jen radní nebo aktivisty. Milan Bumba si trochu pohrál s photoshopem. „Pro Porsche průjezd zakázán” stojí teď na uvítací ceduli na příjezdu do Vratislavic, kterou z protestu vložil na webové stránky svého Porsche Classic Clubu. „Jedna z originálních cedulí je už pryč. Tu si někdo přivlastnil velmi rychle,” směje se Milan Bumba. A cedule bude mít brzy určitě velkou cenu. „Ale já jsem to nebyl,“ říká hned nato řidič autobusu, který vozy Porsche a Volkswagen sbírá už přes 30 let. Víc jak dvacet exemplářů vystavuje ve svém soukromém muzeu ve Vratislavicích. Navíc od roku 1985 pořádá každé září v den narozenin Ferdinanda Porscheho setkání více jak 150 aut. Ještě za komunistů si ho kvůli tomu předvolali.

„Tahle vzduchem chlazená auta jsou láskou mého života,“ říká Bumba s tím, že uvažování lidí a vlastně i celé diskuzi ve svém rodišti už přestává rozumět. V otevřeném dopise, který poslal starostovi, píše o mezinárodní ostudě a o návratu komunismu. Ano, Porsche tehdy získal řád SS. Za komunismu zase lidi dostávali řád Hrdinů práce, porovnává Bumba. „Je to ta samá písnička. Podle mě kdyby odmítl podat Hitlerovi ruku, tak by taky skončil ve vězení nebo v koncentráku.“

Porsche je rychlejší

Na internetu mezitím už nějakou dobu koluje druhá petice – na podporu Ferdinanda Porscheho a na podporu uvítacích cedulí. Inicioval ji Aleš Reiner, šestadvacetiletý programátor ze sousedního Liberce. Je velký fanoušek militarií, což je v Česku z nějakého zvláštního důvodu oblíbený koníček, ale auto potřebuje jen, aby se dostal z bodu A do bodu B. Osoba Ferdinanda Porsche ho nikdy nijak zvlášť nezajímala. „Na této věci mě prostě rozčiluje to pokrytectví. To je mezi Čechy docela dost rozšířené. To přeci není žádná adorace, žádný zlatý pomník, je to jen obyčejná cedule, že se tu ten člověk narodil.“

Ale protest byl k ničemu. Ještě před Vánocemi nechali radní cedule nakonec odstranit. I přesto lze petici Aleše Reinera nadále podepisovat, je na ní už přes 1650 podpisů. Další z angažovaných občanů, milovník automobilů Milan Bumba, na září 2014 plánuje největší protestní setkání fanoušků Porsche. „Počítám, že se ve Vratislavicích sjede tak 300 aut,” mne si Bumba spokojeně ruce. Publicita kolem Porscheho pomáhá jeho Clubu Porsche. „Bude to náš motorizovaný protest na podporu Ferdinanda Porscheho.”

Jenže už o několik dní před odstraněním cedulí zbystřila i centrála Porsche ve Stuttgartu a tři vozy, které do Vratislavic zapůjčila do expozice v památníku Ferdinanda Porsche, nechala nakonec odvézt. Porsche je zkrátka rychlejší.