Život

Barevná party vedle politické diskuze

Foto: © Prague PrideFoto: © Prague Pride
Prague Pride 2013, Foto: © Prague Pride

Praha se opět stane metropolí LGBT – gay, lesbické, bisexuální a transgender komunity: od 11. do 18. srpna se koná čtvrtý ročník Prague Pride. Letošní poselství směřuje zejména na Východ, Prague Pride tak projevuje solidaritu s homosexuály, bisexuály a transsexuály z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Lara Hampe položila spoluorganizátorovi Willemu van der Basovi tři otázky.

Willem van der Bas (42) je architekt a Holanďan a již čtyři roky žije se svým partnerem v Praze. Jako spoluorganizátor největšího českého festivalu LGBT má v několik dní před akcí spoustu práce. I přesto si našel čas na krátké setkání.

Willem van der Bas, spoluorganizátor festivalu Prague Pride, Foto: © privatMotto letošního festivalu Prague Pride zní „Most mezi Východem a Západem“. Kde začíná Východ?

Dnešní Česká republika patřila během studené války k východnímu bloku – česká mentalita ale byla na rozdíl od ostatních slovanských zemí vždycky spíše západního ražení. Platí to i ve vztahu k právům homosexuálů. Právo na registrované partnerství zde například platí od roku 2006. Na Západě se to tak nebere – já sám pocházím z Nizozemska – a má se většinou za to, že celý bývalý východní blok je jedno a to samé. Prague Pride přitom probíhá velice otevřeně, policie nedělá kolem naší akce žádný velký humbuk, diskutuje se, slaví se pod širým nebem – to řadu lidí ze Západu překvapuje.

Kauza Putna z roku 2013 tedy spíš zapadla do západního klišé o homofobním Východu?

To bylo samozřejmě politováníhodné, ale nemyslím si, že by tato kauza vypovídala o obecném postoji české společnosti k homosexualitě. Hlavně ne tady v Praze: já žiju na Vinohradech a každý den tu vídám kluky, jak sedí v parku a drží se za ruce. To není nic mimořádného. Trochu jiné je to ale na venkově. Můj muž například pochází z Třince. Jeho otec měl s coming outem svého syna značné problémy. Minulý rok jsme se vzali – samozřejmě v Holandsku. Otec mého partnera se s tím dlouho nemohl vyrovnat. Chvíli to trvalo a teď to, zdá se, akceptuje. Myslím si, že spousta lidí se teprve musí naučit chápat, že není nic špatného na tom být homosexuál. Všeobecně se ale homosexualita v Česku akceptuje potud, pokud se drží především pod pokličkou soukromého života. Například v politice coming outy prakticky nezažíváme, což je podle mě škoda. Politika by přece také měla reprezentovat společnost. Před dvěma lety nás na Prague Pride navštívila Anna Grodzka, transsexuální politička z Polska. To je zcela mimořádný případ. Opravdu obdivuji její coming out v zemi, která je považována za velice konzervativní a katolickou. Také na Slovensku je několik otevřeně přiznaných politiků-homosexuálů. Řekl bych, že se věci začínají pomalu měnit.

Na Ukrajině byla v tomto roce již opět odvolána Gay Pride, tentokrát z bezpečnostních důvodů. Co si o tom myslíte?

To byla velká škoda. Na Ukrajině se všechno velice pečlivě a tajně plánuje – a v poslední vteřině je akce odvolána. V roce 2012 vznikl dokumentární film Gay Champions (Duhový šampionát), který velice pěkně ukazuje, co se tam stalo. Všechna média se v té době soustředila na Ukrajinu, protože se zde konalo Mistrovství Evropy ve fotbale. V Kyjevě se organizovala první Gay Pride, ale neonacisti a konzervativci konání průvodu zabránili. A také to, co se děje v Rusku – průvody Gay Pride zde byly zakázány až do roku 2112! Pro letošní Prague Pride jsme proto připravili speciální program: zaměřujeme se hlavně na Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. V těchto zemích, anebo kdekoli jinde, kde žijí, se mohou LGBT on-line zaregistrovat a vyslat na Prague Pride „avatara“, který festival navštíví jejich jménem – jeho účast může být anonymní, anebo se na festivalu může objevit s bannerem a jménem.

Dojmy z Prague Pride 2013

Kauza Putna
V roce 2013 prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat literárního historika Martina C. Putnu profesorem. Zeman zdůvodnil svůj postoj Putnovou účastí na Prague Pride 2012. Putna nesl v průvodu transparent kritizující homofobního politika Ladislava Bátoru. Po vlně protestů Zeman částečně ustoupil. Putna obdržel jmenovací dekret s dvoutýdenním zpožděním, ovšem z rukou ministra školství, a nikoli – jak je zvykem – osobně od prezidenta.
Rozhovor vedla Lara Hampe
překlad: Martina Fejfarová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červenec 2014

    Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

    Další články k tématu

    Přiznání, které změní život
    Jáhen Jaroslav Lorman se otevřeně přiznal k homosexualitě, což mělo za následek spoustu změn v jeho profesním i soukromém životě. Právě o tom hovoří v rozhovoru s Alicí Zoubkovou.

    Ani muž ani žena?
    Jaké to je, když se necítíte jako muž ani jako žena? Naše přispěvatelka Janna Degener hovořila se dvěma transgenderovými lidmi – a zjistila, jak těžké je se k tématu transgender i přes maximální otevřenost přiblížit.

    Lesby a gayové v Křesťansko-demokratické unii (CDU)
    Konzervativní a homosexuál: jde to dohromady? Pro členy Pracovní skupiny leseb a gayů v CDU (používající zkratku LSU) není tato kombinace v rozporu.

    Queer každým coulem
    Všestranný Josef Rabara nepasuje do žádného šuplete. Přesto se stal vedoucím umělcem české queer scény.

    Jak se dělá queer filmový festival
    Filmový festival Mezipatra dokazuje, že nadšení organizátorů může z provinční přehlídky udělat přehlídku světovou.

    Barevná party vedle politické diskuze
    Poselství festivalu Prague Pride 2014 směřuje zejména na Východ, Prague Pride tak projevuje solidaritu s LGBT z Ruska, Běloruska a Ukrajiny.

    „Mikuláš a karneval v Riu v jednom“
    Duhové vlaječky, kostýmy, gay a lesbické páry držící se bez ostychu za ruku: Dojmy ze slavnostního průvodu festivalu Prague Pride 2012.

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...