Život

Neprosíme, nežebráme, hlásíme se jen o svá práva

Foto: © Olga SłowikFoto: © Olga Słowik
Foto: © Veronika Simonová, Multikulturní centrum Praha

Co má volební právo žen společného s volebním právem cizinců? V Česku žije kolem 220.000 cizinců, kteří nejsou občany Evropské unie a nemají tak právo volit v komunálních volbách. Měli by mít právo volit? Podle současného ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera rozhodně ano. Pro někoho šokující představa, pro někoho zbožné přání. Jedná se o podobnou situaci, v jaké kdysi byly ženy toužící po zrovnoprávnění s muži.

Roku 1999 bylo v Praze založeno Multikulturní centrum Praha. Jeho cílem je informovat veřejnost o soužití etnik v České republice, a to formou nejrůznějších aktivit, mimo jiné diskusí a procházek. V říjnu se konala procházka „Neprosíme, nežebráme, hlásíme se jen o svá práva“, která byla součástí cyklu „Praha sdílená a rozdělená“.

Kde se konala schůze téměř 3000 žen, které před sto lety bojovaly za své volební právo? Na jakém místě sídlilo první dívčí gymnázium Minerva? Po místech spojených s bojem žen za volební práva – od Václavského náměstí po Žofín – zájemce provedla politoložka Jitka Gelnarová, autorka disertační práce Právo i dobro s podtitulem Argumentace a diskurs českých aktivistek za volební právo pro ženy. Účastníci akce tak získali nový pohled na ulice a náměstí, kde se denně pohybují a o kterých netušili, že jsou spojeny s – před sto lety ještě velmi kontroverzním – tématem zrovnoprávnění žen s muži.

Foto: © Olga Słowik

Foto: © Veronika Simonová, Multikulturní centrum Praha

Požadavek volebního práva se v ženských emancipačních časopisech objevoval už od začátku 90. let 19. století, ale vznik organizovaného ženského hnutí za volební právo zasazuje Gelnarová až na začátek 20. století. Jednou z prvních akcí na jeho podporu byla veřejná schůze, která se konala 14. června 1904 v Ženském klubu českém, který sídlil tehdy na adrese Jungmannova 7. V příštím roce, zejména v listopadu, sílily manifestace za všeobecné volební právo, avšak otázkou zůstává, do jaké míry zahrnoval tento pojem i volební právo pro ženy. Představitelky „druhého pohlaví“ svolaly svoji vlastní manifestaci, která se konala 10. prosince v Národním domě na Královských Vinohradech. Tam se však účastníci procházky nedostali – politoložka je však dovedla na jiné místo významného protestu, totiž na Žofín. Tam se aktivistky sešly 18. března 1906, aby vyjádřily nesouhlas s vládními návrhy na volební opravu na úrovni říšské rady, která odmítala brát v potaz požadavky žen.

Na zakončení procházky pořádané Multikulturním centrem Praha měli účastníci možnost vcítit se do situace žen ze začátku 20. století a spolu s organizátory inscenovat slavnou schůzi. Uslyšeli zde mj. projev Františky Zeminové, která kritizovala, že ve vládním návrhu o ženách není ani zmínka – a to ani v kontextu osob vyloučených z volebního práva. Dále si vyslechly řeč Marie Tůmové obhajující rozumové schopnosti žen. Aktivistky využívaly i argument mateřství – ženy jako matky mají velké zásluhy pro národ, takže měly by mít právo o něm spolu s muži rozhodovat.

Foto: © Olga Słowik

Foto: © Veronika Simonová, Multikulturní centrum Praha

Zatímco téma boje žen za volební právo se nám dnes zdá dost vzdálené a snad nikdo nepochybuje o schopnostech „druhého pohlaví” aktivně se účastnit politického dění, méně jednoznačná je otázka volebního práva cizinců, která se v České republice objevuje teprve od nedávna. Právě na toto velmi aktuální téma diskutovali účastníci akce po zakončení procházky. Podělili se se svými vlastními zkušenostmi s volebním právem a také vyprávěli o svých aktivitách, které se snaží postavení cizinců v České republice změnit. Emil Rothemel z Organizace pro pomoc uprchlíkům povídal o projektu Participace cizinců na veřejném životě. Jedná se o pozoruhodnou iniciativu, jejímž cílem je zlepšení zapojení cizinců do veřejného života.

Během diskuze se ukázalo, že dvě politické debaty, které dělí sto let, jsou si v mnoha ohledech blízké. Je zřetelných několik paralel mezi politickými právy žen na začátku 20. století a právy cizinců dnes. Jitka Gelnarová jmenuje tři základní podobnosti: Zaprvé je pro dnešní politické strany volební právo cizinců marginální téma, podobně jako bylo kdysi volební právo pro ženy – i když tehdy bylo pro politické strany přece jen důležitější, protože se týkalo poloviny populace. Zadruhé samotní cizinci o téma příliš neprojevují zájem. To může některým odpůrcům sloužit jako argument proti udělení volebního práva – stejně argumentovali také odpůrci volebního práva žen: většina žen volební právo nechce, a proto není potřeba jim ho udělovat. Třetí paralelu představuje způsob zdůvodňování oprávněnosti volebního práva pro cizince, konkrétně snaha zdůraznit, že pomůže integraci cizinců do společnosti – stejně tak dříve argumentovaly ženy, zdůrazňujíc, že volební právo není důležité jen pro ně samotné, ale pro celek. Ten byl v tomto případě definován především jako český národ.

Olga Słowik
 
Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
listopad 2014

    Další články k tématu

    Antihospodyňka ChPD
    ChPD, to je doktorát z nepořádku, lenosti a duševní vyrovnanosti: jde o to osvobodit se od genderových rolí a společenských stereotypů, a to: Made in Poland.

    Polonahý šťabajzny, dementní humor
    Trochu úchylní jsme, přiznává Ivan Adamovič z časopisu Maximu. Jak tenhle intelektuál zabloudil do redakce údajně nejšovinističtějšího pánského magazínu na českém trhu?

    U tyče
    Čím dál více žen a také pár mužů tráví svůj volný čas u tyče – věnují se pole dance. Je to sport, show nebo performance? Pár z nich jsme vyzpovídali v Brně.

    „Vibrátor je produkt stejně jako zubní kartáček“
    Mladá designérka Anna Marešová pro trh připravuje svůj magisterský projekt. Pod značkou Whoop.de.doo nabízí erotické pomůcky pro ženy, které sama navrhla.

    „Prvotní strach ve všech kulturách“
    Silvestrovská noc v Kolíně proměnila debatu o sexismu – i proto, že rasisti a pravicoví populisté se najednou vydávají za bojovníky za ženská práva. Feministka a kulturoložka Stefanie Lohaus radikálně kritizuje způsob zpravodajského informování o kolínských událostech.

    Ženy. O ženách. Pro všechny.
    Zahraniční korespondentka Pauline Tillmann (31) a jejích šest kolegyň chce, aby se práce žurnalistek více cenila. Proto se rozhodly založit webový portál „Tvoje korespondentka“.

    Feminismus v knižní formě
    Aby znovu dodaly feminismu tvář, respektive platformu, založily Jenny Unger a Paula Bolyos knihkupectví ChickLit. Lze v něm nalézt feministickou zábavu a literaturu, pro ženy i o nich.

    Hlásíme se jen o svá práva
    Co má volební právo žen společného s volebním právem cizinců? V Česku žije kolem 220.000 cizinců. Měli by mít právo volit?

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...