Život

15 „Pirátů“ v berlínském parlamentu – a co dál?

Piratenparteiflagge im Wind; Foto: Olaf Haensel
Vlajka Pirátské strany ve větru; foto: Olaf HaenselS neuvěřitelnými 8,9 procenta se v září 2011 Německá pirátská strana dostala se všemi 15 navrženými kandidáty do berlínského parlamentu. Podle průzkumů by tato mladá strana mohla nyní i na celostátní úrovni počítat s obdobně hojnou přízní voličů.

Večer 18. září 2011 proběhly obrazovkou průběžné volební výsledky – a nadšení na berlínské volební party Pirátské strany nebralo konce. Že by se strana v Berlíně mohla poprvé dostat do německého zemského parlamentu, s tím Piráti počítali. O tom, že by mohli málem zdolat devítiprocentní hranici, se však nesnilo asi nikomu.

Volební party Pirátské strany v Berlíně; foto: Piratenpartei BerlinVelké popularitě se strana těší zejména mezi mladými voliči do 34 let. Největší příliv, asi 23.000 hlasů, vzešel z tábora bývalých nevoličů. Strana ale úspěšně zalovila i ve vodách všech dalších stran. Kromě bývalých voličů malých stran získala hlasy zejména od Zelených, jejichž řady opustilo a příznivce Pirátské strany rozšířilo na 17.000 voličů. Dále od SPD (14.000) a socialistické strany Die Linke (13.000). Pirátskou stranu rovněž namísto FDP raději podpořilo asi 6.000 bývalých přívrženců liberálů. FDP ziskem pouze 1,8 procenta neprobojovala nad nutnou pětiprocentní hranici, a proto ze zemského parlamentu zmizí. Podle slov místopředsedy celorepublikového vedení strany Bernda Schlömera se Piratská strana nyní považuje za „nejsilnější liberální stranu v Berlíně“.

„Co mají vlastně za lubem?“

Sebastian Nerz, předseda Německé pirátské strany; foto: PiratenmenschEtablované politické strany nevěřícně kroutily hlavou nad raketovým startem Pirátů, kteří nejenom že nyní chtějí zvířit vody berlínského parlamentu, ale rovněž si předsevzali, že v roce 2013 „vplují“ i do spolkového sněmu. Podle aktuálních průzkumů nejsou vyhlídky na úspěch tohoto plánu nikterak špatné. „Co vlastně mají za lubem?“ se nyní ptá mnoho lidí. A v mnoha politických otázkách sami Piráti tak úplně jednotní nejsou.

Internet je de facto všechno, čemu trochu rozumí – tvrdili i po volbách v Berlíně houfně mnozí zástupci a voliči neúspěšných „starých“ stran. Pouze otázkami internetu a autorských práv se trvale politika dělat nedá, však se o tom prý i Pirátská strana ještě sama přesvědčí.

Cíle Pirátské strany: svoboda, demokracie, soukromá sféra; foto: Piratenpartei DeutschlandTo, že Německá pirátská strana prozatím nemá na všechny otevřené otázky připravenou odpověď, přiznává i samo vedení strany. Razítko „internetové strany“ ovšem odmítá. Svými požadavky městské dopravy zdarma či legalizace měkkých drog, jako je marihuana („Drogová kompetence místo zákazů“), v Berlíně nasbírali body nejen u technicky založené mládeže. Mnozí příznivci uvedli jako motiv pro volbu této strany rovněž politiku sociální oblasti a vzdělávání. Předseda strany Sebastian Nerz neúnavně diktuje novinářům poznámku, že strana se chápe jako „sociálněliberální politické uskupení vystupující na obranu základních práv“.

„Nový operační systém politiky“

Marina Weisband, spolková jednatelka Německé pirátské strany; foto: Piratenpartei DeutschlandZda tedy bude „pirátská vlna“ záhy opravdu minulostí, jak mnozí věří, není zdaleka tak jasné. Volební úspěch odráží ve skutečnosti především hlubokou frustraci - nejen mladé generace -z politikaření starých stran. Jejich politiku stále více lidí přestává považovat za důvěryhodnou, co do cílů a motivů se jeví dokonce jako pochybná. Především pak velká část obyvatel nevěří, že tyto strany jsou schopny vyřešit aktuálně se hrozivě vršící problémy, např. evropskou finanční krizi. Proč se tedy nechat odradit tím, že Piráti ještě také nemají v rukávu řešení?

Voličům by se proto mohl zamlouvat „nový operační systém politiky“, který jednatelka Pirátské strany Marina Weisband vyhlásila při svém prvním vystoupení před Spolkovou tiskovou konferencí. Jádrem se má stát zcela nová forma transparentnosti. A jelikož to nováčci v berlínském parlamentu myslí evidentně vážně, přenášeli své první jednání klubu hned živě po internetu. Na síti také každý mohl sledovat vznikající zápis ze schůze.

To, že si svou otevřeností možná sami uškodí, protože tak každému rychle dojde, jak málo se ve světě politiky vyznají, si Piráti nemyslí. Zvláště když ze zdánlivé nouze chtějí udělat ctnost – veřejnost se má nejenom účastnit procesu jejich „zaučování“, ale také ovlivňovat budoucí směřování strany. Nezbývá než s napětím čekat – nejenom na programovou práci strany.

Andreas Vierecke
pracuje jako vedoucí redakce Südpol-Redaktionsbüros Köster & Vierecke v Mnichově a šéfredaktor časopisu „Zeitschrift für Politik“.

Copyright: Goethe-Institut e. V., Internet-Redaktion
říjen 2011

odkazy k tématu

Piráti

Pirátská strana Německa (Die Piratenpartei Deutschland, PIRATEN) byla založená v Berlíně v září roku 2006. Sama sebe považuje za stranu informační společnosti a spřízněnou se švédskou Piratpartiet. Jako všechny pirátské strany, tak se i německá odnož vidí jako součást mezinárodního hnutí. Pirátská strana se zasazuje o zachování a posílení občanských práv. Především je proti dohledu a státní kontrole internetu. Vedle toho Piráti požadují větší transparentnost na všech politických a hospodářských úrovních, aby se tak zabránilo korupci, a také reformu autorských práv, aby se tím podpořila volná výměna vědění a kreativních děl.