Život

Kölle Alaaf! nebo Helau?

Foto: Maria Gracia Centeno

To jsem se na hodinách němčiny nikdy nenaučila!




Pro mě osobně je karneval časem, kdy jedu s přáteli na pláž. Jenže pro Brazilku Emanuellu (26 let) je karneval chvílí, kdy všechny školy samby ukazují to nejlepší, co dovedou. A pro Italku Valentinu (21 let) karneval zase představuje spíše převlečené děti v kostýmech, které žadoní o sladkosti. V mnoha zemích je karneval oslavován jako velký a jedinečný svátek. Pro cizince v Německu je proto tento čas něčím zcela výjimečným.

Nová slovíčka, která jsme nikdy předtím neslyšeli, huláká dav téměř každou vteřinu - "Kölle Alaaf!" nebo "Helau!"? Co to jen znamená? Lidé zpívají v autobusech, vyřvávají ve vlacích nebo popíjejí s rozzářenými úsměvy všude, kde se dá. Toto je karneval na jihu Německa nazývaný též Fasching, česky Masopust, který přináší pestré chvíle pro malé i velké.

Foto: Maria Gracia Centeno
Italka Valentina (21 let)

„První, co jsem se naučila, je, že se v žádném případě v Kolíně nesmí říkat slovo Helau. To je zde naprosto zakázané! To se smí říkat jen v Düsseldorfu,“ vysvětluje Valentina svým přátelům ve vlaku do Kolína nad Rýnem. Chtějí zažít karneval a to od začátku, proto sedí již v 10 hodin ráno ve vlaku. Všichni spolucestující jsou originálně oblečeni. „Věděla jsem už předem, že je zapotřebí mít karnevalový kostým. To mi vyprávěla má maminka, protože sama z Německa původně pochází." Mnoho jejích přátel ovšem ještě nezná podstatné zvyky tohoto svátku: všichni se zde v Kolíně zdraví pozdravem Kölle Alaaf (Všechno pryč!) a samozřejmě se též patřičně přestrojují. "Řekla jsem svému otci, že jsem si pořídila kostým, a on se mě zeptal, jestli nejsem na tohle už poněkud stará,“ směje se Valentina.

Foto: Maria Gracia Centeno
„V žádném případě v Kolíně neříkat slovo Helau!”

V Severním Porýní-Vestfálsku toto karnevalové veselí opravdu oslavují jak děti, tak dospělí ve velké míře. Z této oblasti také pochází většina karnevalových tradic Německa. Karnevalový čtvrtek se nazývá Weiberfastnacht (kolínským dialektem: Wieverfastelovend, tedy Masopustní úterý) a vznikl v Bonnu-Beuelu. Čtvrtek je dnem, kdy se oficiálně zahajuje pouliční karneval. Všechno začíná dopoledne přesně v 11 hodin a 11 minut. Primátorem jsou pak tradičně předávány klíče od radnice karnevalovým šaškům. To znamená, že je město až do Popeleční středy v jejich rukách. Každý se snaží být v ulicích co nejdříve, jak je to jen možné. Mnohé firmy a podniky dokonce dávají svým zaměstnancům den volna, aby také oni mohli oslavovat. Ženy se podle tradice pokoušejí známým i neznámým mužům ustřihnout kravatu, za což jsou pak muži odškodněni polibkem. Samozřejmě se tento svátek neslaví jen v Beuelu. V Kolíně, Düsseldorfu, Münsteru, Mohuči a v mnoha jiných městech Německa se ulice stávají místem srazu všech Jecken, šašků.

Toto jsem v Německu ještě nikdy nezažila!

„Páté roční období Německa” tak se také karnevalu přezdívá. Vrcholem těchto oslav je Růžové pondělí. V tento den se v Kolíně koná velká přehlídka, karnevalový průvod. Tisíce dětí a dospělých křičí: “Kamelle!”, Bonbóny!". Chtějí tak ulovit sladkosti, které jsou mezi ně, bujaře slavící, rozhazovány z přehlídkových vozů.

Foto: Maria Gracia Centeno
„Páté roční období Německa”

Barvy, šílené kostýmy a mnoho usměvavých tváří je možno spatřit v ulicích Kolína. "Jedno však musím přiznat: ještě nikdy jsem neviděla Němce tak šťastné, otevřené a veselé! Pomalu si přeji, aby karneval trval ještě o trochu déle!” říká Valentina, když je karnevalový průvod u konce. Mnozí se cítí jako ona. Chtějí dál slavit a pít. Naproti tomu někteří mají již ve 13 hodin dost vypito nebo jsou dokonce opilí. Jiní se prostě chtějí jen vrátit domů, zpátky do klidu svého útulného domova.

Maria Gracia Centeno
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
únor 2012

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...