Mrtví brouci a vybledlé nápojové kartóny
Smutná realita pražských výkladních skříní
Co je to výloha a k jakému účelu slouží? Podle Wikipedie se jedná o „obvykle velkoplošná průhledná skla s průhledem do provozovny podniku, která slouží k obchodním účelům, nebo expozice, v níž je viditelně umístěno zboží či odkaz na služby“. Gablerův hospodářský slovník tvrdí, že to je „důležitý propagační prostředek maloobchodu k prezentaci zboží“.Při krátké procházce libovolnou pražskou čtvrtí – tedy stranou od romantických věží kostelů, pěších zón a nádherných alejí – je jasné pouze jedno: maloobchodníci v českém hlavním městě se povznášejí nad propagační prostředky či se jim dokonce takřka nestydatě vysmívají do tváře.
Stejně to vypadá i na Žižkově, bývalé dělnické čtvrti, kde bydlím, jež je bohužel dnes dosti často a zcela neoprávněně mnohými nenápaditými novináři označována jako pražský Brooklyn. Pohledy jako ten následující byste v New Yorku nejspíš nenašli. To by bylo i pro žaludek citlivého brooklynského Američana z ghetta příliš:
Tento obrázek mě loňského léta udeřil do tváře při návštěvě obchodu se smíšeným zbožím v mém sousedství. Kdyby tu byl pouze ten mrtvý brouk, jehož poslední hodinka náhodou udeřila zrovna v této výloze, nemohla bych to mít majiteli obchodu za zlé. Ale kolik ještě jiné špíny se tam nacházelo na onom bílém ubruse!
Podobné obchody, jichž je v okruhu sta metrů kolem mého bydliště zhruba patnáct, bych přirovnala k berlínským „Spätis“ (večerky) – ještě pozdě večer mají otevřeno a zásobují tak především bezdomovce a lidi, kteří žijí alternativním stylem, alkoholem a tabákem. Špatně zorganizovaní pracující jako já zde nakupují v podvečer různé potraviny a jiné k životu nezbytné výrobky, například toaletní papír. Onen maloobchodník, který chce nalákat zákazníky na mrtvé brouky, zřejmě věří, že má tato metoda silný reklamní účinek.
Obvykle pracují v těchto obchodech prodavači vietnamského původu. Je ale nutno zdůraznit: nejedná se o fenomén, který se omezuje pouze na prodejny s dlouhou otevírací dobou, jejichž majiteli jsou Vietnamci.
Také čeští majitelé supermarketů se vstřícnou otevírací dobou vykazují z hlediska strašlivých výlohových dekorací úctyhodnou práci. A tak mě jednou vyděsil pohled na další dekorativní nápad, který byl náležitě nahlodaný zubem času, natolik, že jsem se zatím neodvážila do dotyčného obchodu ani vstoupit.
Druhá výloha tohoto obchodu dovršuje celou, již tak dost odpudivou scenérii. Asi tak naposled před deseti lety se vyzdobila nápojovými kartony s džusy, které nesou názvy jako „Happy Day“ a „Yippy“, spolu se skleničkami a jinou okázalou parádou. Propagační předměty dodal zřejmě výrobce těchto džusů majiteli obchodu zdarma. Kdyby to dnes viděl, hořce by zalitoval.
Naproti tomu mě potěšilo, že o Vánocích zavládla sváteční nálada také ve výlohách mnoha obchodů se smíšeným zbožím v blízkosti mého bytu. Tam, kde dříve leželi mrtví brouci a povalovaly se špinavé kartony s džusem, nyní září umělohmotné vánoční stromky, svítící řetězy a dokonce i balónky.
