odkazy

Podstatnou část Šumavy tvoří uměle vysázené smrčiny, které tak oslabují ochranu původního lesa. Ten je poté náchylnější jak k napadení škůdci, tak k nevyzpytatelnému horskému počasí. NPŠ se snaží situaci s přemnoženým kůrovcem razantně vyřešit a předejít tak tomu, že Šumava, jak ji známe dnes, bude do budoucna jen pouhou vzpomínkou. Vedení parku se navíc brání tím, že les v okolí Ptačího potoka není natolik cenný jako „původní“ les, kde ke kácení napadených stromů nedochází a volí se daleko šetrnější způsoby.

Kůrovec jako takový do lesa a jeho přírodního ekosystému beze sporu patří, a příroda si s tímto škůdcem dovede poradit sama. O tom může přesvědčit i bavorská strana Šumavy, kde není proti kůrovci nijak zasahováno, a situace je zde více méně stabilní. Navíc zdejší prostředí netrpí ani výraznými polomy, jelikož se zde nenachází žádná holá místa. Původní les je tvořen přirozenými pásmy, kde smrčiny obklopuje celá řada jedlí a bučin, které tak smrkům poskytují potřebnou ochranu. Tyto přírodní zóny by podle názoru vědců neměli být zásahům vůbec vystaveny.