Další informace

Učit se už ve čtyřech letech první cizí jazyk? Zejména ve východní Evropě se stále více dětí už v mateřských a základních školách učí německy. Získání znalostí cizího jazyka v útlém dětském věku je považováno za jasnou výhodu.

„Zájem o výuku němčiny pro děti od nejútlejšího věku se na celém světě stále zvyšuje, a to zejména ve východní Evropě,“ říká Beate Widlok, expertka Goethe-Institutu na problematiku němčiny jako cizího jazyka. Každý den je v této souvislosti adresováno Goethe-Institutu mnoho požadavků. Goethe-Institut zřídil v roce 1990 vlastní odbor pro primární školství a od té doby připravil také mnoho informací, materiálů a nabídek pro zájemce z řad učitelů a vychovatelů. „Přejeme si, aby se zvládnutí cizího jazyka v raném dětském věku stalo na celém světě standardem,“ říká Beate Widlok. Zejména v zemích s blízkým vztahem k němčině se toho v posledních letech hodně událo: „Jen v Chorvatsku je v současné době 15 mateřských škol, ve kterých se s dětmi celodenně komunikuje v německém jazyce.“ Poptávka velmi výrazně roste především ve střední, východní a jihovýchodní Evropě, například v Estonsku nebo Maďarsku. V Japonsku se němčina pomalu dostává z univerzitního prostředí do škol. „V podstatě na celém světě, od Uruguaye přes Austrálii a Egypt až po Finsko, vznikají malé ostrůvky s výukou němčiny v mateřských školách,“ říká Beate Widlok. Ale německý jazyk to nemá vždycky snadné: „Na prvním místě je samozřejmě vždycky angličtina, která je do té míry dominantní, že často způsobuje nezájem učit se další cizí jazyky.“

Co se v mládí naučíš...

V touze po obecném uznání výuky cizího jazyka v útlém věku nejde expertům z Goethe-Institutu jen o výhradní prosazení němčiny: „Máme radost z výuky každého cizího jazyka v předškolních zařízeních a na základních školách.“

A mají k tomu dobrý důvod: Začít se učit cizímu jazyku je totiž podle jazykových badatelů nejvhodnější mezi třetím a pátým rokem života. Pak už se mozek nachází ve stadiu výstavby a nervy se začínají propojovat. Všestranná podpora výuky jazyků v útlém věku podněcuje tvorbu nervových synapsí a přispívá k maximálnímu využití intelektuálního potenciálu. Děti, které vyrostly ve vícejazyčném prostředí, bývají prokazatelně flexibilnější a výkonnější ve svém vnímání. A dokáží se také naučit další jazyky mnohem snadněji než děti, které vyrostly pouze v jednojazyčném prostředí. Jazyková výuka navíc skýtá dobré možnosti pro mezikulturní učení. Už nejmenší děti se prostřednictvím písniček a příběhů dozvídají mnoho o kultuře jiné země. To lze považovat za ústřední část vzdělání v globalizovaném světě.

Nemusí to být vždycky angličtina

Angličtina je lingua franca současnosti a v Německu byla celoplošně zavedena do škol jako cizí jazyk. Nové studie však ukazují, že globální zavádění angličtiny jako prvního cizího jazyka není vždycky smysluplné. Prof. Dr. Ingrid Gogolin z Institutu pro mezinárodně a mezikulturně srovnávací pedagogiku na univerzitě v Hamburku při svém výzkumu zjistila, že proces kognitivního podněcování při učení se cizímu jazyku funguje tím lépe, čím vzdálenější je tento jazyk od mateřštiny. Němčina by se proto v mnoha zemích mohla stát jazykem první volby: „Začne-li se člověk učit nejprve jiný jazyk než angličtinu, bude mít sice nevýhodu, že komunikace začne pomaleji, ale výhodou bude, že jeho učení bude mít trvalejší účinek a získá více obecných jazykových znalostí.“ Například na Slovensku se na mnoha základních školách vyučuje němčina od 1. třídy a angličtina až od 3. třídy. A s velkým úspěchem. Učitelé shodně referují o tom, že děti se lépe, rychleji a snadněji učí anglicky, pokud už mají předchozí zkušenosti s německým jazykem.

Vyhlídky a trendy

V současné době zaujímá němčina na evropských školách třetí místo na žebříčku oblíbenosti – za angličtinou a francouzštinou. Podle údajů Eurydice (vzdělávací informační síť Evropské komise) je německý jazyk vysoko v kurzu především v Irsku, Lucembursku, Belgii a východoevropských zemích, zatímco například ve Švédsku a jihoevropských zemích zájem o němčinu už několik let klesá. „Zda a do jaké míry se němčina výrazněji uplatní v předškolních zařízeních a na základních školách, nedokážeme dnes zatím předpovědět,“ říká Beate Widlok.

Faktem je, že k dosažení skutečně trvalého efektu musí být výuka cizího jazyka v raném dětství co nejintenzivnější. V mateřských školách se přitom osvědčila tzv. „imerzní metoda“. S konceptem „jedna osoba – jeden jazyk“, kdy jedna vychovatelka komunikuje s dětmi v mateřštině a druhá v cizím jazyce, nasbírají děti zkušenosti s jazykem tím nejefektivnějším způsobem. Učení probíhá intuitivně a hravě, bez zřetelu ke gramatice nebo syntaxi. A přesto dává dětem cennou zkušenost a dobrý pocit. Děti z dvojjazyčných mateřských škol dokáží často dokonale imitovat zvukovou podobu a rytmus cizího jazyka. A – jak dokládají výzkumy – dokáží se takový cizí jazyk později mnohem snadněji naučit.

Pro celoplošné zavedení této jazykové výuky však na celém světě scházejí vychovatelé a učitelé s příslušným vzděláním. I v samotném Německu je odborné vzdělávání vychovatelek pro výuku cizího jazyka ještě v plenkách. „Zde máme ještě co dohánět,“ říká Beate Widlok. Vedle rozšiřování možností univerzitního studia a dalšího vzdělávání by bylo vhodné také mezinárodně propojit mateřské a základní školy: „Jen tak lze vypracovat optimální společné směrnice a strategie na podporu výuky.“

Materiály Goethe-Institutu

Malé děti se ještě nebiflují slovíčka, ale učí se formou hry a bez nátlaku na výkon. Jak to může fungovat, ukazuje knížka s názvem Deutsch als Fremdsprache im Kindergarten (Němčina jako cizí jazyk v mateřské škole), příručka pro vychovatelky a vychovatele, kteří chtějí dětem umožnit první kontakt s cizím jazykem němčinou. Vedle důležitých informací o možnostech realizace výuky nabízí příručka výukové moduly a mnoho praktických odkazů. Informace o možnostech objednání této knížky a o jejích jednotlivých kapitolách naleznete na
další informace

Kufr plný němčiny s materiály pro výuku reálií u mladších školních dětí nebo obrázková knížka o zajíčkovi (Hans Hase) – Goethe-Institut nabízí celou řadu různých materiálů pro mateřské a základní školy, dále materiály k bezplatnému stažení z webu, informační brožury a odkazy na další informace.
Výuka němčiny jako cizího jazyka v raném dětském věku