Navzdory tomu, že během Berlinale je 99 % pozornosti médií upřeno na Zlatého medvěda, červený koberec a hvězdy na něm, je festival mnohem víc než jen to. Hemží se také mladými filmovými talenty, které plny naděje sní o tom, že získají finance pro své filmy, že je někdo objeví pro novou roli nebo že ukáží světu, že jsou příštím velkým filmovým kritikem.

Na festivalu jsem nějakou dobu strávil povídáním s Wesem Andersonem, Charlotte Gainsbourg a Rogerem Ebertem zítřka. Islanďanka Àsa sní o režii a na festivalu je proto, aby nabídla svůj plánovaný film 20 zájemcům z řad producentů. Její film by se měl jmenovat The Swan. Àsa rukama ukazuje, jak veliká je láhev whisky, kterou vypije večer před nabízením svého filmu, když se jí ptám, jestli je nervózní. Takovou šanci nesmí prohrát.

Youla je herečka a píše scénáře. Tato Řekyně s širokým úsměvem a velkou porcí šarmu má větší sebedůvěru. Je tady se scénářem a doufá, že vzbudí zájem příznivě nakloněných lidí, kteří mají potřebný drobný peníz a vůli investovat. Řecká situace po finanční krizi je tragédie, která vždycky vstupuje do hry, když Youla píše scénář. Tato tragédie je součástí mladé autorky – a tím i součástí jejích budoucích filmů.

Teprve 22letá Dasha z Anglie, původem z Ruska, působí jako tvrdá a ostřílená filmová kritička, když se jí ptám na aktuální tendence a ona strašlivě talentovaně začne mluvit o vynikajících jihokorejských snímcích na festivalu. Trochu váhavější začne být, když přijde řeč na to, jaké jsou vyhlídky v jejím vysněném povolání novinářky píšící o filmu. To není růstová hospodářská branže. Nejisté vyhlídky do budoucna však nikoho z mladých talentů neodradí. Takže si zapamatujte jejich jména: Àsa, Youla a Dasha – za deset let budou (možná) zcela na vrcholu.