Na 200 aktuálních titulů čítá samotný Seznam webových komiksů, asi nejlepší a nejobšírnější katalog německy psaných komiksových blogů a jiných webových komiksů. Většina z nich ale zatím nemá dlouhou historii a nevycházejí déle než pět šest let: trend, který je v USA a jiných zemích již déle rozšířený, se dostal do Německa se značným zpožděním.

Většina německých komiksových blogerů vypráví o svých každodenních zážitcích v krátkých kreslených epizodách, jejichž struktura vychází z klasických novinových seriálů. Příběh je někdy vážnou reflexí, jindy z něj čiší sebeironie a tu a tam je obohacený i o fantastické prvky, jako je tomu třeba u kreslířky Sarah Burrini z Kolína nad Rýnem. Ve svém vícekrát oceněném webovém stripu Das Leben ist kein Ponyhof (Život není žádná procházka růžovou zahradou) vypráví s úplnou samozřejmostí o absurdních každodenních zážitcích z jednoho „wégéčka“ (z němčiny WG/Wohngemeineschaft – společné bydlení na sobě nezávislých osob v pronajatém bytě, pozn. překl.), v komiksu sestávajícího z alter ega kreslířky, ochočeného slona, mluvící muchomůrky a poníka inklinujícího k sadomasochizmu. Také berlínský kreslíř Flix, který se se svými úspěšnými grafickými novelami jako Hrdina (Held) a Sag was (Řekni něco) řadí k průkopníkům autobiografického komiksu v Německu, reflektuje na svém blogu Heldentage (Dny hrdinů) všednodenní, napůl autobiografické zážitky, v nichž kromě autentických událostí opakovaně zaznívají i dialogy s fantastickými postavami, příšerami nebo třeba Bohem.

Na médium upozorňují ceny a sborníky

Německé komiksové blogy si čím dál víc získávají pozornost i mimo semknutou internetovou skupinu svých fanoušků. K tomu přispívá i skutečnost, že četné digitální seriály se mezitím dočkaly i analogové, knižní podoby. Pro mnoho blogerů jde o další významnou motivaci: na internetu si udělají jméno a upoutají tak nakladatelství. Kromě knih se seriály Heldentage (Dny hrdinů) od Flixe a Das Leben ist kein Ponyhof (Život není žádná procházka růžovou zahradou) z pera Sarah Burrini se to mimo jiné podařilo i Leu Leowaldovi s filozoficko-humoristickými rodinnými příhodami nazvanými Zwarwald (Siceles), zpřístupněnými knižně (naposledy s názvem Stopptanz (A všichni stát) i publiku, které se tolik nepohybuje na internetu. Dosud nejobsáhlejší sborník úryvků z německých autobiografických komiksových blogů vyšel v knižní podobě v roce 2010 v komiksové řadě Panik Elektro (Panika Elektro) pod příznačným názvem Seelenstrips (Duševní stripy). Vydavatelé antologie Ulf Salzmann a Johannes Kretzschmar patří se svými blogy rovněž k průkopníkům tohoto v Německu zatím mladého žánru.

Rostoucí pozornost, která se upíná k webovým komiksům coby samostatné výrazové formě, dnes bere v potaz i několik cen udělovaných za komiks, které v minulosti zohledňovaly pouze práce tištěné: mezitím se ovšem otevřely i digitálnímu světu. Jmenujme kupříkladu Cenu za nejlepší komiks Frankfurtského knižního veletrhu ( Sondermann ), udělovanou dnes již každoročně také webovým publikacím. Za webový komiks manga byla naposledy na podzim 2011 oceněná parodující akční krimi Entoman (Kachnoman) od Davida Fülekiho. Autobiografický blog Gestern noch (Ještě včera), jehož autorkou je Asja Wiegand, byl oceněn jako nejlepší nováček na komiksové scéně daného roku. Zájmové komiksové společenství Icom naposledy ocenilo web www.zampano-online.com švýcarského kreslíře Davida Bollera Independent Comic Preis (Nezávislou cenou za komiks). Boller zde publikuje autobiografické i fiktivní příběhy ze svého ateliéru a rovněž práce jiných kreslířů, pro něž je zveřejnění na internetu zpravidla předstupněm k tištěnému vydání. Fórem pro delší povídky ve stylu grafické novely je také internetová stránka www.fahrradmod.de kreslíře Tobiase Dahmena, která se dostala až do finálového klání o cenu Sondermann za webový komiks. A pak je tu ještě Kurt-Schalker-Preis (Cena Kurta Schalkera), založená nově v roce 2011 – ironicky narážející na amerického průkopníka komiksového blogu Jamese Kochalku, jehož jméno se dostává v Německu teprve pomalu ve známost (jména jsou si foneticky blízká, „Schalk“ znamená v němčině „šibal“, pozn. překl.). Toto ocenění získaly seriály Wolfganga Büchse alias Digireva, které dají číst více směry.

Také leckterá bestsellerová grafická novela začala jako webový komiks

Experimentální, umělecké příspěvky a často také publikace, které se blíží delší povídce, shromažďuje i web electrocomics.de, provozovaný mnohokrát oceněnou berlínskou autorkou komiksů Ulli Lust. Zájemci zde průběžně najdou příspěvky německy mluvících kreslířů, které se dají brát jako jakési stavební kameny grafických novel – Ulli Lust zde takto zveřejnila první kapitoly svého bestselleru z roku 2010 Heute ist der letzte Tag vom Rest Deines Lebens (Dnes je poslední den zbytku tvého života), který je ověnčený cenami a chválou kritiky. Dalším důležitým a pozoruhodně mnohostranným fórem webového komiksu, mangy a kresleného vtipu německých kreslířů je stránka www.mycomics.de založená komiksovým nakladatelstvím Panini.

Obzvláště úspěšné jsou na síti publikace německých kreslířů, které komiksu formálně vlastně neodpovídají, přesto se k němu ale často počítají: kreslené vtipy. K průkopníkům, jejichž dílo zasahuje mnoho čtenářů jak v internetové, tak i v tištěné podobě, patří Joscha Sauer s webem nichtlustig.de a Ralph Ruthe se stránkami ruthe.de.

Potenciál ještě není zdaleka vyčerpaný

Ve dvou bodech je ovšem německý webový komiks ještě stále v plenkách. Potenciálně neohraničené umělecké možnosti, které jsou na internetu dány přinejmenším teoreticky nekonečně velkým projekčním plátnem, kreslíři doposud prakticky nevyužívají. A téměř nulové je zatím také použití interaktivních či multimediálních prvků, v neposlední řadě kvůli značné náročnosti a nákladům. Jednou z mála výjimek je fantastická povídka Wormworld Saga od Daniela Lieskeho. Kreslíř se dalece vymanil z formálních hranic, kterými většinu kreslířů svazují formáty komiksového seriálu a stále ještě rozšířené uvažování v budoucích knižních stranách. Svůj příběh nakreslil tak, že jím čtenář projíždí myší jako na nekonečném plátně.

Další forma webového komiksu, která rychle získává na významu především v anglicky mluvících zemích, je v Německu také teprve v počátcích: jde o publikaci komiksových seriálů a delších povídek ve formě aplikací do chytrých telefonů nebo tabletů jako iPad. Zde se německy psaná nabídka zatím ještě téměř výlučně omezuje na komiksy, které již existují v knižní či sešitové podobě a pro nové médium jsou pouze přepracovány a někdy upraveny o zvuky, hudbu nebo jiné efekty. Za zmínku pro mladší čtenáře stojí například berlínské komiksy Mosaik. Čtenářům bez omezení věku se jako příklad tohoto prozatím počínajícího trendu předkládá aktuální komiksové album bývalých pionýrů politického komiksu Gerharda Seyfrieda a Zisky Kraft durch Freunde (Přáteli díky síle).