Sociální síť pro vědce

Foto: © Tommoko
Foto: © Tommoko
Andrew Isaac (vpravo) se svým spolupracovníkem Sergiem Poluektovem, dobrovolníkem v oblasti IT v Experience Program, a Bibou Veidemaneovou, praktikantkou programu Erasmus v oblasti marketing / práce s veřejností a tiskem, Foto: © Tommoko

Andrew Isaak prošel již několika vrcholy a pády od jara 2011, kdy založil v Mannheimu svou vlastní firmu. Původně chtěl jít se svým crowdfundingovým projektem (forma kolektivního financování) na trh pod názvem Sciencebook. Ten ovšem tomuto 32letému přinesl žalobu od společnosti Facebook.

„Mark Zuckerberg uplatňuje nárok na vlastnictví výhradních práv na vše, co končí na ‚-book‘. Někteří právníci mi sice radili, abych se do sporu o obchodní značku pustil, protože bych pravděpodobně vyhrál. Byl by to však spor dlouhý a nákladný,“ vysvětluje Andrew.

Ve skutečnosti se u jeho projektu, který už nějakou dobu nese název Tommoko, jedná o něco podstatně jiného, než čím je Facebook. Toto japonské slovo označuje jak vědu, tak i přátelství a popisuje tedy přesně to, čím by Tommoko mělo být: sociální sítí pro vědce, kteří chtějí navázat kontakt nejen s přáteli, ale i s možnými sponzory svých projektů. „Nápad tkví v tom dát vědcům, doktorandům či institucím a univerzitám možnost prezentovat své projekty na dané platformě a na ní taktéž nalézt možnosti financování. V USA je již tato forma kolektivního financování poměrně rozšířená. V Německu něco podobného téměř neexistuje, natož pak ve vědecké oblasti,“ vysvětluje svůj koncept Andrew.

„Něco vrátit společnosti zpět“

© Tommoko

To, že je jeho pohled na věci často americký, není náhoda: narodil se v Heidelbergu, ale vyrůstal v New Yorku. Ve Spojených státech vystudoval inženýrství a ekonomii a později působil ve Frankfurtu nad Mohanem jako firemní konzultant. Založení své vlastní existence však Andrew vnímá spíše jako příchod z jiného oboru: „Hodně mě baví zkoušet různé věci. Proto pro mě nebylo snadné zaměřit mé podnikání jen na určitou oblast. Zároveň ale také pociťuji jistou odpovědnost, že mám něco vrátit společnosti. Měl jsem to privilegium studovat a získávat zkušenosti jak ve vědecké, tak i v ekonomické činnosti. Z toho by nyní měli také profitovat ostatní.“

Než začne Andrew z Tommoko profitovat, může ještě nějakou chvíli trvat. Zatím všechno financuje ze své kapsy. Práce na částečný úvazek na univerzitě v Mannheimu mu momentálně pokrývá výdaje na vlastní živobytí a jeho společnosti zajišťuje existenci. „Nejde mi tolik o to, abych firmou nahromadil kapitál. Můj cíl je spíš obecně prospěšný – ale s tím, abych z toho mohl vyžít i já sám,“ tvrdí Andrew a současně upozorňuje na úskalí svého snažení: „Není snadné tímto nápadem nadchnout ostatní“.

„V Německu neexistuje kultura darování“

Ostatní - to jsou spolupracovníci, které Andrew potřebuje, aby napomohli jeho projektu k úspěchu. „Mám již několik dobrovolníků, kteří mi stojí po boku se svým know-how. Navíc je naše společnost zapsaná v evropském dobrovolnickém programu. Mohu tak nabízet stáže a příležitost aktivně se podílet na spuštění provozu. Od toho si naopak slibuji, že mi mladí nadaní lidé z celé Evropy poskytnou svůj potenciál.“

„Krize již nějaké nastaly,“ přiznává Andrew. Mnoho věcí bylo daleko obtížnějších, než očekával. „Financování jsem podcenil nejvíc. Největší výzvou však je, přesvědčit potenciální uživatele a partnery o serióznosti tohoto nápadu. V Německu zatím na rozdíl od USA neexistuje taková kultura darování. Ve Spojených státech je crowndfunding logickým pokrokem ve stávajícím systému. V Evropě ovšem ještě mnozí tomuto konceptu nevěří.“

Andrew Isaak: „V Evropě ovšem ještě mnozí konceptu crowndfundingu nevěří.“

Šest měsíců po založení firmy Andrewův obchodní partner ze společnost vystoupil. Byl to nezdar, ale pochopitelný, jak říká sám Andrew: „Vzhledem k riziku, že by se celá věc mohla zvrtnout, šlo o pochopitelný krok.“

Jestli se u něho investice a úspěch nakonec udrží v rovnováze, nedokáže Andrew předpovědět. „V technické části je 90 procent práce již hotové. Nyní musíme přesvědčit trh.“

Nejen Andrew předpokládá, že jeho nápad může porazit německou skepsi. „Dostávám mnoho pozitivních ohlasů od přátel a mentorů.“ Ke svým nejdůležitějším poradcům počítá Andrew svého otce. „Je to ekonom,“ říká tento mladý podnikatel. A zdá se, jako by tím měl na mysli: „A ten to musí vědět.“

překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
srpen 2012

    Témata jádu

    #Klartexte – Na rovinu
    Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

    Na venkově
    Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

    Smíšená čtyřhra | V4
    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...