Umění za hotové

Foto: Klaus Findl

Otevřená scéna v Kolíně nad Rýnem - Ehrenfeldu

Moderátoři Gerd Buurmann a Hildegard Schöltenová: „Kdo je kapitalistickou sviní?“ Foto: Klaus Findl

Tento divadelní koncept není závislý jen na dotacích: pod heslem Umění za hotové zaplatí diváci umělcům v kolínském ArTheateru přesně tolik, nakolik sami dané představení ocení.

Je pondělí osm večer, divadlo ArTheater v Kolíně nad Rýnem - Ehrenfeldu. Pod stropem visí růžová světla, vpředu je černé jeviště a na něm mikrofon. U pokladny se mě zeptali, jestli se budu jen dívat, nebo jestli sama nechci něco předvést. Jinak tu všechno vypadá jako obvyklý divadelní večer v kultovním Ehrenfeldu, kde lze nalézt mladá divadla, módní bary a mnoho mezinárodních restaurací a obchodů.

Z reproduktorů v sále se line veselý francouzský pop. Ještě je většina sedadel prázdná, avšak postupně přichází čím dál tím víc diváků. Téměř všichni vypadají jako studenti. Klábosí spolu a popíjejí bionádu (biolimonádu) nebo koktejl. Časem se sál přece jen docela zaplní. Zazní víření bubnu a na scénu vejde plešatý pán v černém obleku doprovázený jednou dámou. Její vážný pohled se hodí k jejímu vzezření, jež tvoří sukně, halenka, kostěné brýle a copy. Pod paží má proutěný koš, v němž se třpytí nespočet spořících prasátek. Zpěvem a tancem vítají tito dva umělci své diváky. Následují povrchní dialogy o lékořicových bonbónech.

Foto: Janna Degener
Foto: Janna Degener

Falešné tóny, ostrý zpěv

A pak se jde na věc: první umělkyně je vytažena z publika. Je mladá, blonďatá a celkem atraktivní, má s sebou kytaru a představuje se jako Isabelle Holtkampová. Protože chce hrát také na klavír, několik mužů rychle vytahuje nástroj z obecenstva na jeviště. Pak přichází první škobrtnutí: kytara je naprosto rozladěná. Isabellina tvář se zbarví doruda, mladá žena však zůstává v klidu. K radosti publika ztroskotává i packalský pokus naladit kytaru od Hildegart Scholtenové, moderátorky v kostěných brýlích. Donese se ladička a Isabelle bere věc do svých rukou. Pak to konečně může rozjet. Kytara sice zní stále ještě trochu falešně, ale Isabelle zpívá úžasně. Poté přichází obrovský potlesk.


Později o přestávce Isabelle vypráví, že dnes večer to bylo její první vystoupení na otevřené scéně. Ačkoli už nějakou dobu hraje v kapele, teprve před půl rokem začala hrát na kytaru a klavír a skládat své vlastní skladby. Zamlouval se jí nápad, že vystoupí na pódiu a ukáže, co jinak dělá pouze v kuchyni nebo obýváku – aniž by publikum od ní očekávalo perfektní show. „Mým přátelům a mé rodině se samozřejmě líbí, co hraju. Ale já jsem chtěla cítit nějakou zpětnou vazbu od lidí, kteří mě ještě nikdy neslyšeli hrát.“ Přesto byla před koncertem hodně nervózní. „Můj nejlepší kamarád mě musel přesvědčit, abych sem přišla. Jinak bych se neodvážila. Ze začátku mi na jevišti srdce pořádně bušilo. Ale pak bylo světlo z reflektorů tak prudké, že jsem obecenstvo ani pořádně neviděla. Po první písni jsem se uvolnila.“ Zatímco s Isabelle hovořím, přichází k ní jiná účinkující umělkyně: „Hele, máš úžasný hlas a ty písničky byly skvělé. Každopádně v tom pokračuj!“

Kdo je „kapitalistická svině“?

Zde na otevřené scéně Umění za hotové však ke slovu nepřijdou jen hudební začátečníci jako Isabelle. Dnešní večer nabízí vše od zpěvu přes poezii, od mluveného slova až po playbackové představení. Na konci večera přichází vyvrcholení, což dělá celou akci tak výjimečnou: pro každého umělce je zde umístěno spořící prasátko a publikum může podle svého vlastního uvážení toho či onoho umělce finančně podpořit. Umělec s největším „honorářem“ je poté slavnostně prohlášen „kapitalistickou sviní večera.“ Ale snad také všichni ostatní jako Isabelle dnes půjdou domů nejen s několika eury navíc, ale také s dobrým pocitem.

Foto: Klaus Findl
Gerd Buurmann by rád se svým Uměním za hotové „u veřejnosti zvýšil povědomí o hodnotě umění“. Foto: Klaus Findl

Tento neobvyklý divadelní koncept je nápadem Gerda Buurmanna, onoho holohlavého muže v černém obleku. Již více než pět let chce uměním za hotové „u veřejnosti zvýšit povědomí o hodnotě umění“ a umělcům nabídnout možnost „odměnění jejich výkonů jinak než jenom potleskem“. V rozhovoru pro časopis Kölner Buurmann vysvětluje, co tím zamýšlel: „Dotace jsou peníze od lidí, kteří nechodí do divadla. My, nedotovaná scéna, máme naproti tomu jen peníze od těch, kteří přicházejí do divadla.“ A jeho činnost je zjevně dobře přijímána. V Kolíně nad Rýnem byl sál téměř plný – ačkoli souběžně s tím probíhalo jedno z utkáních Mistrovství Evropy v kopané. A i daleko za hranicemi města se toto divadelní pojetí osvědčilo: mezitím se koná Umění za hotové již také v Halle, Hamburku, Leverkusenu, Mannheimu a Trieru.

Janna Degener
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
srpen 2012
odkazy k tématu

Témata jádu

#Klartexte – Na rovinu
Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

Na venkově
Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

Smíšená čtyřhra | V4
Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Až po uši
Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...