Mobilní rádio - Ven ze studia

Foto: © mobile-radio.net
Sarah Washingtonová a Knut Aufermann se nenechají studiovými stěnami nijak omezit: od roku 2005 je tento pár na cestách po celé Evropě se svou rozhlasovou stanicí Mobile Radio (mobilní rádio).

„Milujeme rádio“– touto jednoduchou větou Knut Aufermann vysvětluje, co jeho a Saru Washingtonovou přimělo ke spuštění stanice Mobile Radio. Jedním z jejich cílů je dostat rádio ven ze studia. „Chtěli jsme vědět, co se stane, když se dostanete ven ze studiového prostředí,“ říká Sarah Washingtonová. První zkušenosti s formáty mimo tradiční rozhlasové vysílání nasbírali tato mladá Angličanka a Němec v „komunitním“ londýnském rádiu Resonance FM. To se především zaměřovalo na uměleckou scénu a dodnes se považuje za laboratoř nápadů a za zvukovou dílnu pro rozhlasové umění.

V roce 2005 se oba rozhodli, že by chtěli i po působení v Resonance FM dál spolu pracovat. Pod názvem Mobile Radio se zúčastnili nejrůznějších projektů. Zčásti za podpory spřátelených umělců, zčásti ve spolupráci s občanskými sdruženími, nebo s jinými malými a i občas s veřejnoprávními rádii po celé Evropě. Své rozhlasové umění Knut Aufermann jasně definovat nechce, avšak přinejmenším jednu společnou věc lze nalézt téměř u všech jejich projektů: jde o to se zcela soustředit na místo, kde se zrovna člověk nachází.

Dvůr v Curychu, „Atomium“ v Bruselu či Klingelpützpark v Kolíně nad Rýnem – všechny tyto předchozí zkušenosti s Mobile Radio ukazují, že neexistuje téměř žádné místo, ze kterého by se nedalo vysílat. Akustický dojem, který oba přinášejí, lze částečně slyšet živě, částečně v dodatečně vytvořených vysíláních, dokumentech nebo zvukových experimentech, v nichž se vzájemně propojují hudba, jazyk a zvuky.

Průmyslová památka jako zvukový prostor

Jedním z prostorů, které jsou pro Washingtonovou a Aufermanna obzvlášť zajímavé, je plynojem v Oberhausenu. V roce 2010 strávili tito partneři společně s jinými rozhlasovými nadšenci dvě noci v této 177 metrů vysoké průmyslové památce, aby zde pořídili zvukové záznamy. Knut Aufermann je unesený, když se rozmluví o tomto „táboru rozhlasového umění“, kterého se mimo jiné zúčastnili také další zvukoví umělci, hudebníci a tvůrci rozhlasových her - například Felix Kubin, Dinah Bird, Barbara Kaiser a Paulo Raposo.

„Plynojem je úžasný zvukový prostor,“ vypráví Knut. Nádrž, která dříve sloužila k uchování plynu využívaného přilehlým průmyslem, je v podstatě obřím kovovým válcem o průměru 68 metrů – doslova neodolatelný prostor pro někoho, který jako Aufermann neustále pátrá po vzrušujících zvucích a tónech. „Většina lidí, kteří zde byli poprvé, se nejprve rozhlédla a žasla, jak je ten prostor veliký,“ popisuje své pozorování Aufermann. „Já jsem nejdřív vydal zvuk a poslouchal, co se vrátí zpátky.“

Dobu nahrávání v plynojemu využívají zúčastnění umělci zcela odlišně – a jak tomu často u Mobile Radio bývá, pohybují se zvukové experimenty vně i uvnitř prostoru na hranici performance. Pro příspěvek 100 Words per Metre pracovala Sarah Washingtonová například se dvěma hlasy, jež se střídavě ozývaly v temnotě plynojemu. Aby se daly tyto hlasy zachytit, visel mikrofon 90 metrů nad volajícími. Výsledky nočních nahrávek byly později odvysílány rozhlasovou stanicí WDR3 pod názvem Das Gasometer-Experiment (Experiment z plynojemu).

Rádiové vlny s vlastním životem

Internet usnadnil kdekoliv a nezávisle na místě vyrábět a vysílat rozhlasové pořady – ale jak lze vlastně najít posluchače, pokud člověk nemá stálé vysílací místo a vlastní frekvenci? Tvůrce Mobile Radio tato otázka vůbec nezneklidňuje, protože často jejich pořady přebírají zavedené rozhlasové stanice. U projektu, jako je Mobile Radio , a v tom se Sarah Washingtonová a Knut Aufermann shodnou, není počet posluchačů nakonec až zas tak důležitý. „Je to jako hudební koncert,“ domnívá se Aufermann. „Kdyby přišlo jen deset lidí, tak to ještě neznamená, že jde o špatný koncert.“ Také Sarah Washingtonová nevidí smysl a popularitu Mobile Radia jen ve změřitelném počtu publika. Zvlášť u rozhlasu existuje velká šance, že vás někdo náhodou zaslechne a objeví: „Rádiové vlny se šiří až do vesmír – kdo ví, kam až se dostanou? Jakmile se už jednou vyšlou, začnou žít svým vlastním životem.“

Od 7. září do 9. prosince 2012 bude Mobile Radio hostem 30. bienále v Sao Paulu – pro Knuta Aufermanna a Sarah Washingtonovou to bude poprvé, kdy předvedou svůj projekt mimo Evropu. Během bienále zaujmou místo ve studiu s otevřenými stěnami v Pavilónu Oscara Niemeyera : „Tím se může hluk přicházejících návštěvníků takříkajíc přelít do rádia.“
Doris Hellpoldt
pracuje jako internetová redaktorka v Rundfunk Berlin Brandenburg/rbb a jako moderátorka a hudební redaktorka v internetovém rádiu Detektor.fm.
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut e. V., Internet-Redaktion
červenec 2012
odkazy k tématu

Témata jádu

#Klartexte – Na rovinu
Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

Na venkově
Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

Smíšená čtyřhra | V4
Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Až po uši
Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...