Originální lavičky pro teenagery

Jihočeské město Tábor se kromě bohaté historie může v současnosti pochlubit také originálními lavičkami pro teenagery. Lidé již měli dost špinavého oblečení, které kvůli typickému sezení náctiletých (zadek na opěradlo, nohy na sedátko) museli snášet. Radnice města se tak pokusila tento problém vyřešit zcela originálním způsobem: Místo sedací desky má „lavička pro náctileté“ kovový rošt. Nahoře na opěradle je úzké dřevěné prkno sloužící k sezení. Inspirací jim byl Bádensko-Württemberský Eppelheim. Místní starosta si zde s mládeží poradil tak, že nechal vyrobit lavičky speciálně upravené pro typické sedací návyky teenagerů.

Tábor si tak podle internetových obrázků nechal v roce 2011 vlastními technickými službami vyrobit tři vlastní prototypy za celkovou částku 15.300 Kč. Ty byly strategicky umístěny pod gymnáziem u vodní nádrže Jordán, kde se mládež pravidelně vyskytuje.

Smysluplné nebo zbytečné?

„Dobrý nápad! Aspoň nebudou špinavé ostatní lavičky!“ zněl povětšinou názor především od starších kolemjdoucích. Budou jich však využívat ti, kterým jsou určené? Mají tedy tyto výrobky na zakázku vůbec smysl? „Myslím, že smysl mají, ale spíš by se mladí měli přizpůsobit“, shledává na svůj věk nezvykle konzervativní Eva (22). „Nevidím žádné proti, umísťování laviček je funkcí města, proč neudělat některé na míru mládeži?“ říká naopak Milan (34), ačkoli on už má svá teenagerská léta dlouho za sebou.

A co si o této inovaci myslí její samotná cílová skupina? „Určitě je to dobré! Bylo to dělané, aby nebyly zašpiněné ostatní lavičky. Ale když jsme si chtěly sednout vedle (na klasické lavičky), tak byly stejně špinavé…“ „Je dobré, že se člověk může i opřít tady o zeď, ale nevím, jak by to bylo u ostatních laviček jinde,“ okomentovaly táborskou sedací novinku studentky Gymnázia Pierra de Coubertina. V Táboře byly tyto lavičky umístěny přímo ke zdi pod budovu školy, takže žádná další opěradla nebyla nutná.

Skepse nejen u starších

Tábor se dokonce stal inspirací i pro další česká města. V moravské Poličce byly podobné lavičky umístěny v dubnu 2012. Ne všichni však považují tento nápad za dobrý. S kritikou originálních nových sedacích souprav jsme se setkali i v samotném Táboře: „Nemyslím si, že je to nějak účelné a že je to něco, co by bylo nenahraditelné a nějak unikátní. Těžko říct, tohle mi nepřijde jako nějak extra nápad, ale podobným projektům se nebráním. Třeba z toho něco bude.“, domnívá se 27letá Lenka.

Mnoho dotázaných bylo skeptických i co se finanční stránky táborských prototypů týká: „Pokud je tato lavička dražší než klasické, zřídila bych je pouze v okolí škol. Jinak by mi to přišlo zbytečné, kdyby byly všude. To by si pak někteří lidé jako například důchodci mohli začít stěžovat, že si nemají kam sednout“, varuje 22letá Eva. S podobným názorem se však svěřila i jedna ze studentek místního Gymnázia Pierra de Coubertina, pro jejíž věkovou kategorii byly lavičky vlastně vyrobené: „Mně to přijde jako zbytečná investice. Mohlo by se to dát třeba na něco jiného…“ „Doufám, že 15.300 Kč stojí všechny tři dohromady!“ říká také třicátník Milan, který zřejmě v budoucnu gymnazistům jejich místo k sezení „zabere“: „Mně se líbí, taky bych se rád posadil.“