Zahřej se sám sebou

Pasivní domy budoucí způsob bydlení

Moderní, přesto efektivní bydlení je možné. A to ještě za ceny, které jsou lacinější než se může zdát. Řeč je o pasivních domech.

V Česku už vzniklo několik projektů pasivního rázu, například vzdělávací centrum Sluňákov. Toto centrum ekologických aktivit města Olomouce bylo založeno v listopadu roku 2006. Ředitel centra Michal Bartoš spatřuje hlavní ideu v navázání kontaktu s přírodou, se vzděláním veřejnosti v otázkách ekologie a zejména chce, aby Sluňákov byl celkově prospěšný – nejen lidem, nýbrž i přírodě.

Vzdělávací centrum Sluňákov, centrum ekologických aktivit města Olomouce

Energetický odpad v krychli

Hlavní předností pasivního domu je velmi nízká spotřeba energie. Ta je oproti běžnému domu okolo 90% nižší a i v případě novostavby spotřebují pasivní domy až o 75% méně energie. Jak lze k takové úspoře dospět?

Všeobecně jde o využívání takzvaných pasivních zdrojů energie, a to tepelných, které se už beztak vyskytují v domě. Ať už vnější sluneční záření, které okny prostupuje do budovy, nebo i z energetického odpadu například z rychlovarné konvice, zapnuté ledničky či televize nebo z přítomnosti lidí. To však samozřejmě nestačí, jelikož se dané teplo kumuluje jen na určitém místě, zatímco obyvatelé domu očekávají, že budou mít příjemnou teplotu po celém domě. Proto je bezpodmínečně nutné zřídit řízené větrání, takzvanou rekuperaci. Tím se zajistí nepřetržitá cirkulace čerstvého vzduchu v místnostech a odvětrávání odpadního vzduchu z kuchyní, koupelen a WC. To vše bez tepelných ztrát a průvanu. Teplota v místnostech se tímto systémem udržuje v příjemných hodnotách za každého ročního období. Díky tomuto způsobu využívání a rozvádění tepla je reálně možné zcela vypustit běžný otopný systém. Samozřejmě se vše neobejde bez řádného zateplení, včetně speciálně navržených oken a dveří.

A jak je to s tvarem domu. Musí být krychlovitý? Tento tvar má proto výhodu, protože je jeho plocha v porovnání malá. „Čím více povrchu, tím více ochlazované plochy. Pokud se budou domy koncipovat do krychlí, do různých kompaktních útvarů, tak se zde bude dosahovat nejmenší plochy, která bude ochlazovaná vnějším prostředím,“ vysvětluje Adam Kříž z jedné plzeňské společnosti, která se zabývá instalací ventilačních systémů do budov. Sám Kříž bydlí rovněž v pasivním domě.

Musí být krychlovitý?

Běžný dům versus pasivní

15% z celkového množství CO2, které se v ČR vypustí do vzduchu, představují domácnosti. Hlavně spalování fosilních paliv pro získání tepla ve svém domově zapříčiňuje vyšší koncentrace CO2 v atmosféře. Ve srovnání s „normálním“ domem spotřebuje pasivní jen dům málo energie a tudíž způsobuje i minimum emisí.

A také finančně je stavba pasivního domu méně náročná než by se dalo předpokládat. Záleží na nárocích budoucího uživatele či investorů. „Pasivní dům lze postavit za téměř stejné náklady jako jakýkoli jiný. Cenový rozdíl by se však měl maximálně pohybovat o 10% výš. Pokud je to více, lze hovořit o chybovém návrhu stavby anebo výběru technologie,“ říká Adam Kříž.

Přestavba obytných budov na dům pasivní může být ovšem u některých druhů domů dost nákladná. U mnoha veřejných budov by byla rekonstrukce na budovy pasivní či s větším množstvím prvků tohoto typu výhodná. Díky energetickým úsporám by se též ulehčilo daňovým poplatníkům. Tyto budovy byly označeny Ministerstvem životního prostředí za tepelné zářiče s nutností renovace. Možná úspora energie by u některých těchto domů činila až 90% oproti původnímu stavu.

Světlá budoucnost

Ať už jsou hlavními motivy nízká spotřeba nebo minimální zatížení životního prostředí: Pasivním domům patří budoucnost stavitelství. I v Česku se začalo od roku 2009 podporovat zateplování domů díky programu Zelená úsporám. Odborníci jako Adam Kříž očekávají, že bude vyvíjen čím dál tím větší tlak na „pasivitu“ budov, jelikož bude muset mít každá stará i nová stavba takzvaný energetický průkaz, který je již povinný u novostaveb od roku 2009. Tento dokument bude obsahovat informace o spotřebě energie na m2 za rok.

Eva Pelikánová

Copyright: Goethe-Institut Praha
květen 2012