Zelenina neroste v supermarketu

Foto: © Archiv der GärtnerinnenFoto: © Archív Lucie Hrušové a Petry Matyášové
Lucie Hrušová a Petra Matyášová. Absolventky hospodářské fakulty liberecké univerzity rády zahradničí. Také se rády seznamují a setkávají. Proto chtějí vytvořit v Liberci městskou komunitní zahradu. Foto: © Archív Lucie Hrušové a Petry Matyášové

Posadit se ke stolečku, objednat si dobrou kávu a přečíst si pár řádků v rozečtené knize. U toho obklopeni voňavými bylinkami, roztodivnou zeleninou či květinami. Zelenou oázu v centru Liberce, kde se budou potkávat studenti místní univerzity, rodiče s dětmi, ale i obyvatelé nejstarší generace, chtějí vybudovat dvě nadšené zahradnice Lucie Hrušová a Petra Matyášová.

Podobné radosti a strasti sbližují. Stejně jako si mají o čem povídat dva úplně cizí pejskaři, mají i pěstitelé a zahrádkáři na výběr nepřeberné množství témat. Od počasí, přes ničitele úrody z živočišné říše, až po nejnovější druhy sazenic. A vůbec nevadí, že nevlastní žádný pozemek. O to láskyplněji se mohou starat o svůj „záhonek“ v komunitní městské zahradě. Tím záhonkem může být třeba jen vak naplněný zeminou. I v něm si totiž můžete vypěstovat křehké ředkvičky nebo sladké jahody. A že budou úplně jinak chutnat, než ty zakoupené v supermarketu, je nasnadě. To vše je shrnuto v názvu „Urban Gardening, nebo-li městské zahradničení“.

Zahradníkem ve městě

„V našem krásném městě se nachází spousta neudržovaných betonových ploch a rumišť, které ho hyzdí. Velké množství z nich se bohužel nachází přímo v centru a pokaždé, když jdeme okolo, je nám z toho smutno. Zahradničení nás baví a vaření z vlastnoručně vypiplané zeleniny ještě víc. Proto chceme v Liberci vybudovat místo, kde si každý, kdo bude mít zájem, bude moci na malém prostoru zasít pár ředkviček, salátů, fazolek, bylinek, prostě toho, na co bude mít chuť,“ vysvětluje městská zahradnice Petra Matyášová.

Není však pojem „ekologicky pěstovaná zelenina“ uprostřed stotisícového města protimluv? „Největší riziko představuje půda kontaminovaná různými jedy a těžkými kovy. To se nás ale netýká, protože na naší městské zahradě se bude vše pěstovat výhradně v nádobách nebo na vyvýšených záhonech. Do nich budeme plnit kvalitní substrát a míchat ho s domácím vyzrálým kompostem. K pěstování v nádobách se hodí především zelenina a bylinky s krátkou vegetační dobou. Nehrozí tedy, že by zelenina byla vystavená smogu, ze kterého by do ní přicházely škodliviny,“ argumentují Lucie s Petrou.

Foto: © Urban Gardening Liberec
Liberecké zahradnice letos zkušebně vysadily salát, celer a kedlubny. Těší se také na sklizeň hrášku, rajčat, mangoldu, jahod a chilli papriček. Foto: © Urban Gardening Liberec

Nápad pěstování si vlastních surovin ve městě určitě není v Česku ojedinělý. Na podobném principu je založený například i projekt Prazelenina v pražských Holešovicích. Zájemce si v období od dubna do října pronajme jeden či více plátěných vaků naplněných zeminou, ve kterých si vypěstuje to, co má rád. Za pronájem pěstitelé zaplatí 850 korun za sezónu. Kromě vaku a zeminy cena zahrnuje i dřevěnou paletu pod pytel, vodu na zálivku, možnost využití maringotky s občerstvením, dětského pískoviště nebo službu zalévání rostlin v případě dovolené.

„Městské komunitní zahrady již delší dobu fungují v Paříži, New Yorku, Londýně nebo v Berlíně, kam se v nejbližší době chystáme zajet pro inspiraci. Nadchly jsme se pro myšlenku vytvořit něco podobného i pro Liberečany,“ vysvětlují Lucie Hrušová a Petra Matyášová. Obě studovaly a nyní žijí v Liberci, obě postrádají v centru města místo, kde by se za hezkého počasí dalo posedět na trávě nebo se setkat s přáteli. A protože obě mají malé děti, považují za dobré jim názorně ukázat, že ovoce a zelenina neroste v supermarketu.

„Zároveň bychom v liberecké městské zahradě rády vytvořily malou kavárnu, kde bude možné posedět na sluníčku a chvíle lenošení si zpestřit něčím dobrým od výhradně místních dodavatelů,“ představuje záměr společného setkávání Lucie Hrušová. Pokud jim to prostor dovolí, rádi by na místě pořádaly i kulturní a společenské akce jako moštování, letní promítání filmů nebo grilování. „Jde nám o to vrátit lidi do centra Liberce,“ dodává Lucie.

Ve stínu nic nevyroste

Všechny tyto bohulibé plány se ale neuskuteční bez vhodného pozemku. Petra a Lucie, dle svých slov, obešly všechny pozemky v centru města, které by připadaly v úvahu. Projekt městského zahradničení má podporu i ze strany magistrátu, ale zahrada se neobejde bez slunce. „Bohužel městem navrhované pozemky tento základní požadavek nesplňovaly, ale pokračujeme v hledání dalších městských lokalit,“ uvádějí zahradnice. „V současné době jednáme se soukromým majitelem o pronájmu pozemku, kterému říkáme “náš pozemek snů“. Je v centru Liberce, na rovině, krásně osluněný a dokonce i částečně oplocený,“ prozrazuje Petra. Teď už zbývá se jen domluvit na ceně, založit neziskový spolek, pozemek zabezpečit a zajistit dostatečný přísun vody.

Foto: © Urban Gardening Liberec
Lucie a Petra vlastnoručně vyrobily sirup z bezových květů, ten budou servírovat na festivalu Restaurant Day 17. srpna v Liberci. Foto: © Urban Gardening Liberec

Příznivci si připijí bezovou šťávou

V letošní sezoně zahradnice zasely a zasadily zkusmo pár druhů zeleniny zatím jen u sebe doma, a to hlavně proto, aby vyzkoušely pěstování v plátěném vaku (big bagu). Nicméně autorky projektu už kontaktovalo okolo třiceti lidí, kteří se chtějí do projektu aktivně zapojit. Jak zdůrazňují obě zakladatelky, vítáni jsou všichni, kteří sdílejí jejich nadšení pro pěstování zeleniny a mezilidských vztahů a kteří chtějí aktivně ovlivňovat dění v Liberci.

První setkání zájemců o liberecké městské zahradničení proběhne 17. srpna v rámci celosvětového festivalu Restaurant Day. Stejně jako ostatní milovníci jídla, i zahradnice Petra a Lucie si na jeden den otevřou restauraci a budou servírovat vlastnoručně vyrobené menu včetně domácí bezové šťávy. A za rok by se mohl sirup z bezových květů objevit i v nápojovém lístku nové zahradní kavárny v centru Liberce.

Eva Moravcová
s prázdným žaludkem si nevychutná sebelepší kulturní zážitek. Ideálně jde po výstavě do kavárny na čokoládový dort.

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červenec 2014

    Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

    Další články k tématu

    Zakořenit v interkulturní zahradě
    V interkulturních zahradách se setkávají lidé z různých zemí světa – ale se stejnou půdou pod nohama a hlínou v rukách.

    Zelenina neroste v supermarketu
    Zelenou oázu v centru Liberce, kde se budou potkávat studenti místní univerzity, rodiče s dětmi, ale i obyvatelé nejstarší generace, chtějí vybudovat dvě nadšené zahradnice Lucie a Petra.

    Zavěšené květinářství
    Zahradní architektka Lenka Hrubá jako jedna z mála v Česku vyrábí kokedamy – přírodní závěsné květináče.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...