Lednice pro všechny

Foto: Michelle Tribe, CC BY 2.0Foto: Michelle Tribe, CC BY 2.0
Foto: Michelle Tribe, CC BY 2.0

Tuny potravin končí každoročně v popelnicích. Je mezi nimi i mnoho těch, které nejsou prošlé a daly by se tedy ještě zkonzumovat. Zakročit proti tomu se rozhodla skupina studentů na Technické univerzitě v Darmstadtu. Studenti zřídili ledničku, kterou několikrát do týdne naplňují jídlem. A brát si z ní jídlo mohou všichni.

Lednice se plní téměř každý den. Dají se v ní najít sýry, salámy, jogurty, ovoce, zelenina, chleba nebo pečivo. Kdyby nezasáhla skupina angažovaných studentů, skončilo by toto všechno v popelnici. Potraviny zachránili a dali do ledničky ve společenské místnosti Studentského výboru. A lednička má i své jméno: Fairteiler, tedy slovní hříčku z německého slova „Verteiler“, nebo-li distributor.

Na začátku se asi dvacet studentů se v Darmstadtu spojilo v regionálním zastoupení neziskové organizace Foodsharing. „Problém plýtvání potravinami je všeobecně známý. Avšak nikdo proti tomu nic nedělá, lidé jsou rezignovaní. Mají pocit, že jako jedinci nemohou nic změnit. My máme jiný názor,“ říká Jilly Latumena, která je členkou regionální skupiny. Mladí lidé se nejprve informovali u zkušenějších kolegů ve Fuldě a Mohuči a získali pár tipů. Pak po Darmstadtu rozestavěli všem přístupné lednice na potraviny.

Pondělí, středa, pátek

Jilly Latumena je takzvanou foodsaverkou – tak se označují zachránci jídla. Poté, co se vyučila v oboru kamenictví, se dala do studia učitelství právě na Technické univerzitě v Darmstadtu. Projekt se rozjel v únoru a od té doby je vyzvedává u různých smluvních partnerů zboží, které by jinak skončilo v popelnici. Fairteiler se však nechce stát konkurencí jiné charitativní organizaci, která rozdává jídlo potřebným (Tafel). Z toho důvodu dostává v úterý a ve čtvrtek vyřazené potraviny organizace Tafel, ve zbylých dnech si zboží vyzvedávají zachránci jídla.

V současné době se do stávajících třech lednic dostanou potraviny z asi patnácti supermarketů a pekařství. Jedna z lednic stojí v budově Technické univerzity. Čtvrtá všem přístupná lednice se už plánuje, podrobné informace k ní však zatím chybí.

Tři otázky pro Jilly Latumena, členku regionálního zastoupení neziskové organizace Foodsharing

Existují ve spojení s lednicí nějaká pevná pravidla?

Lednice je tu pro všechny, každý si z ní může potraviny vzít, stejně jako je do ní i dát. To však neplatí pro potraviny, které se lehce kazí jako čerstvé maso, ryby nebo domácí kulinářské výtvory. Nabízíme totiž jen místo na skladování. V tomhle ohledu existují jasné předpisy. Komu zbyde jedna porce od oběda, může to napsat na naši facebookovou stránku Foodsharing Darmstadt a soukromě nabídnout. Vše ostatní, je-li to zabalené a vhodné ke konzumaci, do lednice smí. Jde například o sýry, jogurty a jiné mléčné produkty, zeleninu, salám, chleba a pečivo.

Kontrolujete pravidelně, jestli jsou tato pravidla dodržována?

Vytvořili jsme oficiální seznam kontrol, které provádíme. Dvakrát týdně prověřujeme čistotu a stav potravin, které jsou v lednici. Jednou týdně všechno vyčistíme. Jde nám o to, abychom se kvůli hygieně nedostali do sporů s kontrolními úřady.

Jak je projekt přijímán?

Velice dobře. Do měsíce máme průměrně 300 až 350 osob, které si potraviny vyzvedávají. Tak třetina z toho jídlo také přináší. Lednice se nachází na univerzitě, protože to je veřejně přístupné místo. To ovšem neznamená, že je určena pouze studentům. Ti ji sice využívají nejvíce, avšak lednice je tu pro všechny a měla by být i všemi užívána. Někdy uvnitř sice najdeme potraviny, které tam nepatří, ale vcelku s tím velké žádné problémy nemáme.

Magdalena Schluckhuber
překlad: Martina Stejskalová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červenec 2014

    Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...