Recept po studentsku

Foto: © Zuzana HorákováFoto: Rainer Stropek, CC BY 2.0
Foto: Rainer Stropek, CC BY 2.0

Proč se levným párkům říká „studentské“? Je studentská kuchyně opravdu chudá, nudná, nezdravá a nepříliš chutná? Pojďme se podívat na to, jak se v Česku mladí lidé na kolejích stravují.

Téměř každý student nadává, když před ním někdo zmíní menzu. Proto je těžké potkat někoho, kdo by si toto restaurační zařízení nějak zvlášť užíval, i když tam oběd stojí kolem třiceti korun. Navzdory tomu dost podstatná část studentek i studentů při diskuzích o vaření veřejně prohlašuje, že spálí i vodu na čaj. Z toho vyplývá, že jsou mladí lidé nuceni buď stát se štamgasty v nejbližší hospodě, nebo v supermarketu podniknout nájezd na oddělení polotovarů. Jenže detailnější pohled do studentské kuchyně ukazuje, že situace není taková, jak se na první pohled zdá. Několika studentek a studentů jsme se v anketě zeptali, co tedy na kolejích vlastně jedí.


Studentský jídelníček tedy nevypadá až tak tragicky, jak by mohl člověk předpokládat a ani jsme v anketě nenašli tolik kulinářských zločinů. Za povšimnutí však stojí, že se ve studentském stravování vyskytuje poměrně málo masa.

Když člověk pátrá dál, dříve či později narazí na iniciativu Studentská kuchařka. Jedná se o jakýsi sborník jednoduchých a levných receptů, sestávajících převážně ze základních a snadno dostupných potravin. Najdete zde třeba kuskus na sto způsobů, spoustu variant těstovinových omáček a všelijaké úpravy chlebů ve vajíčku. A to jsme teprve na začátku. Člověk se nestačí divit, kolik takových „specialit“ existuje. Úroveň některých receptů je horší než zmiňované gastronomické speciality v anketě. Ale každý recept má v rejstříku kromě názvu uvedenou i časovou náročnost a také náklady na přípravu pokrmu. Pojďme si tedy vyzkoušet, jak to vypadá v praxi:

Sladký kuskus s jablky na studentský způsob

Zalistujme v rubrice rychlých receptů a vyberme jeden opravdu rychlý a nenáročný. Originální recept vypadá takto:

Suroviny:
Kuskus, několik jablek, cukr, olej, skořice

Postup:
V hrnci připravíme asi 250 gramů kuskusu podle návodu. Jablka nastrouháme nahrubo, zasypeme řádně cukrem a skořicí. Jablečnou hmotu zalejeme trochou vody (0,5dcl) a dáme na sporák, kde necháme vyvařit vodu. Ke kuskusu přidáme jablka a promícháme.

A jak to dopadlo v praxi? Na první pohled není jasné, na co je potřeba olej, když se v postupu nakonec nevyskytuje. Jediná možnost by mohla být, že jablka by se dala případně osmažit. Co se týče přípravy, opravdu asi nenajdeme mnoho složitějších jídel. V kuchyni strávíte nanejvýš dvacet minut, přesný čas pak odpovídá rychlosti, jakou jste schopni strouhat jablka. Co se cenového hlediska týče, jedno balení kuskusu stojí kolem 35 korun, ale pokud vaříte jen pro sebe, vyrobíte z něj třeba čtyři várky jídla. Jablka také nejsou tolik ruinující položkou, zvláště, přihlédneme-li k faktu, že nejeden z nás má jablka z chaty či zahrady.

Z chuťového hlediska je však nutné říci, že daleko lépe pokrm chutná, pokud kuskus namísto vody zalijete oslazeným mlékem. Je tu také ještě varianta pro fajnšmekry – a sice podávat se šlehačkou. Závěrem je jasné, že na to, jak levným jídlem tento sladký kuskus je, chutná opravdu dobře. Z testu tedy vychází, že uvařit si jednoduše, levně a přitom chutně opravdu není těžké. I na studentských kolejích.

Alžběta Šemrová
bojuje se závislostí na smažených kuřecích nugetkách z McDonaldu, a to i navzdory faktu, že má doma vegetariána. Až na toto kulinářské barbarství se jinak stravuje relativně zdravě (nebo se o to alespoň snaží).

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červenec 2014

Foto: Katrin Morenz, CC BY-SA 2.0

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...