Je Alternativa pro Německo opravdu alternativa?

Foto: Olaf Kosinsky, CC BY-SA 3.0 Foto: Olaf Kosinsky, CC BY-SA 3.0
Pravicový populista? Bernd Lucke, šéf strany Alternative für Deutschland (AfD), Foto: Olaf Kosinsky, CC BY-SA 3.0

Euroskeptici v Evropském parlamentu - to zní jako groteskní scénář. Studie Deutsche Bank a bonnské univerzity předpověděla již začátkem roku, že euroskeptické strany získají během voleb do Evropského parlamentu celou jednu čtvrtinu hlasů a mohly by tak zvrátit poměr sil v parlamentu. Při celkově nízké volební účasti by se jejich mobilizace velmi vyplatila. V Německu na sebe svým programem poutá pozornost především Alternativa pro Německo (AfD). V září se jí s výsledkem 4, 7 procenta jen o vlásek nepodařilo dostat do Bundestagu. Co je to za stranu, která byla založena teprve v únoru 2013 a od té doby stačila zamíchat německou politikou?

Podle toho, koho se zeptáte, platí AfD se svými 18.000 členy a 14procentním zastoupením žen za stranu pravicovou, konzervativní nebo ekonomicky liberální. V poslední době je o AfD často slyšet především ve spojení s pravicovým populismem. Ten jí vytýkají nejen politologové, ale také novináři. Volební slogan „Mut zu DEUtschland“ (volně přeloženo: Odvahu k Německu v rámci EU) posouvá Německo jasně na přední pozici a kromě toho strana požaduje, aby státy jižní Evropy, které právě zažívají krizi, vystoupily z eurozóny. Chce také zastavit rozšiřování EU a vrátit členským státům více kompetencí. Především v období krize slyší mnozí na nepřátelské tóny vůči EU a také euro je vhodným obětním beránkem. Velká většina podporovatelů AfD patří mezi intelektuály: sám šéf strany Bernd Lucke je profesorem ekonomie v Hamburku. Myšlenky, které byly dříve spojovány s netaktní Národnědemokratickou stranou Německa (NPD), se tak dostávají do mezi širokou vrstvu občanů a stávají se tím přijatelné.

AfD nebo NPD?

Není to jen její nesouhlasný postoj k evropské měně, který ji spojuje s nacionalistickými a pravicově konzervativními stranami. Studie Německého svazu odborů (DGB) přiřadila slogany AfD jednoznačně pravicově populistickému táboru. Mladí piráti (Junge Piraten) šli ještě o krok dále a dali dohromady online hru s názvem: AfD nebo NPD? Ta spočívá v přiřazování sloganů a citátů jedné či druhé straně. Že to může být složité, se ukazuje již na volebních plakátech. „Nejsme sociálka pro celý svět,“ píše NPD. „Odvahu k pravdě: Nejsme celosvětová sociálka,“ zaznívá od AfD. Originální to není. Těch několik málo případů, kdy se AfD prezentuje jako opravdová alternativa, často v praxi nefungovalo.

Foto (výřez): Ziko van Dijk, CC BY-SA 2.0
Alternativa pro Německo v Bocholtu, Foto (výřez): Ziko van Dijk, CC BY-SA 2.0

Ukázkovým příkladem byla antifeministická kampaň Mladé alternativy (Junge Alternative). Je to spolek, který sám sebe považuje za mládežnickou organizaci AfD. Jako odpověď na feministicky laděnou kampaň Mladých socialistů (Junge Sozialisten) zveřejnila Mladá alternativa na svém facebookovém profilu fotky mužů a žen, kteří drží v rukou transparenty. „Nejsem feministka, neboť každá žena se může sama rozhodnout, zda se stane ženou v domácnosti,“ stojí napsáno na fotkách žen. A není to jediný slogan, uskupení se dále prezentuje hesly jako „protože si jako žena ráda nechám podržet dveře a pomoct do kabátu“ nebo „jako žena chci mít možnost být občas slabá a mám a potřebuji mít po svém boku silného muže“.

Muži mezitím proklamují, že „matka dětí má stejnou cenu jako stranická předsedkyně“ a že chtějí „zastavit genderové bludy“. Komentáře se předhánějí ve vyjádřené zlobě a zděšení. „Je to satira?“ ptá se jeden z uživatelů na síti. Jiní nabízí nejprve vysvětlení pojmů feminismus a gender.

Stupeň duševního chaosu, který nahání hrůzu

Není to poprvé, kdy členové strany nabourávají obraz, kterým se AfD ráda prezentuje. Na facebooku má ze všech politických stran vůbec největší základnu fanoušků. A ta se ráda hlásí o slovo. Urážky a výroky jako „Heil Lucke“, často plné pravopisných a gramatických chyb, jen málo napomáhají k tomu, aby se strana prezentovala v lepším světle. A zvlášť k užitku jí není ani tento výrok: „Odpůrci říkají, že jsme pravicoví populisté. No a? Právě na to jsme hrdí.“ Všechny takové příklady se scházejí na blogu AfD: Voliči AfD se představují je název webové stránky, která takovéto výroky díky screenshotu uchová na věčnost. „Z lidí, kteří prohlašují takové blbosti, radost nemáme,“ vysvětluje Lucke v deníku Tagesspiegel, „moderátory budeme znovu nabádat, aby proti takovýmto pitomcům rychleji zasáhli.“ Otázkou je, zda to pomůže.

Volby do Evropského parlamentu se blíží. Jiné strany s AfD spojují „ stupeň duševního chaosu, který nahání hrůzu“ (místopředseda strany SPD Ralf Stegner). Šéf FDP Christian Lindner nabádá: „Ten, kdo vidí jen nedostatky, ztrácí schopnost vidět to důležité.“ Koncem května budou muset voliči rozhodnout. Podle společnosti pro veřejné mínění, Forsa, činí podíl nevoličů a zatím nerozhodnutých celou jednu třetinu. Strana AfD získala těsně před volbami v průzkumech veřejného mínění sedm procent.

Výsledek strany AfD v evropských volbách 2014

Strana AfD (Alternativa pro Německo) získala v evropských volbách celkem dva miliony hlasů, což odpovídá sedmi procentům. Tato strana tím dostane sedm mandátů v Evropském parlamentu. Ve srovnání s německými parlamentními volbami v roce 2013 získala srovnatelný počet hlasů, pouze tehdejší vyšší volební účast měla za důsledek, že AfD tehdy získala jen 4,7 procenta hlasů a tím se nedostala do německého parlamentu (Bundestagu). Rozdílem u těchto dvou zmiňovaných voleb také bylo, že u evropských voleb 2014 neplatila pětiprocentní hranice, kdy strany získávají křesla.

Doplněk, 26. květen 2014

Lara Schech
překlad: Simona Brožová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
květen 2014

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...