Více než příhraniční město

Foto: endless autumn, CC BY-SA 2.0Foto (výřez): stachelbeer, CC BY 2.0
Frankfurt focený z města Słubice, Foto (výřez): stachelbeer, CC BY 2.0

Frankfurt nad Odrou a Słubice, dvojčata na německo-polské hranici, se společně představují jako „Evropské dvojměsto“. Jak vznikalo společné logo?

Frankfurt nad Odrou a Słubice zažívají zásadní proměnu dosavadních poměrů – z dříve rozděleného města se dnes stává „Evropské dvojměsto“. Kdysi se na obou březích Odry rozprostíral Frankfurt. Po druhé světové válce v roce 1945 „odřízla“ nová hranice mezi Německem a Polskem městskou část Dammvorstadt (německý název města Słubice, v doslovném překladu „předměstí u hráze“) na pravém břehu řeky. Němečtí obyvatelé museli opustit své domovy a nové město nazvané Słubice obydleli polští novousedlíci. Po mnoho let si byli lidé na obou březích spíše cizí, ačkoli oficiálně byly NDR a PLR spřátelené „bratrské státy“.

Pád železné opony a rozšíření EU na východ otevřely hranice a města se k sobě opět začala přibližovat. Dnes obě radnice úzce spolupracují: pořádají společné městské slavnosti na Odře, budují německo-polské školky a propojují tepelné elektrárny – také díky penězům plynoucím z EU. Frankfurt nad Odrou a Słubice jsou „Evropským dvojměstem“ a jdou ostatním příkladem. Od prosince 2012 se obě města také prezentují společným logem. Sören Bollmann řídí Frankfurtsko-Słubické centrum spolupráce a doprovázel celý proces vzniku společného loga. V rozhovoru prozradil detaily tohoto projektu.

Jak vytvářejí dvě města ze dvou různých zemí jedno společné logo?

Byl to proces, který trval rok a půl a začal ve chvíli, kdy se obě města rozhodla, že se budou společně prezentovat a dělat společnou reklamu. O zakázku se ucházelo deset komunikačních agentur a společná pracovní skupina z obou měst se nakonec shodla na jedné agentuře z Berlína. Do pracovní skupiny zasedli lidé z politiky, městské správy, byznysu, kultury a školství. Chtěli jsme dosáhnout široké míry souhlasu s logem, a proto jsme o věci diskutovali i veřejně. Kromě toho jsme nechali provést anonymní telefonickou anketu ve Frankfurtu, Słubicích, Berlíně a Poznani. V každém městě jsme se dotazovali pěti stovek občanů, co si spojují s oběma našimi městy.

Foto (výřez): endless autumn, CC BY-SA 2.0
Słubice focené z Frankfurtu, Foto (výřez): endless autumn, CC BY-SA 2.0

Jaký byl výsledek tohoto průzkumu?

Lidé si nás jednak spojují hlavně s polohou u hranice a u řeky. A zadruhé, navzdory všem obavám, lidé považují blízkost hranice za něco zvláštního a vnímají ji pozitivně – zcela jinak, než jak tomu bylo ještě v 90. letech. To bylo hlavně pro obyvatele Frankfurtu velice důležité zjištění, protože se tomuto obrazu dlouho bránili. Pokusy prezentovat se jako město Heinricha von Kleista, město sportu, či dokonce jako univerzitní město se naproti tomu téměř neujaly. Pro obyvatele Słubic bylo zcela jasné, že jsou příhraničním městem.

V logu je patrný spojující oblouk mostu přes řeku Odru a pod ním slogan „Ohne Grenzen – Bez granic“. Hranice je ale nakonec to, co táhne, že?

Netváříme se, že tu neexistuje žádná hranice. Chopili jsme se toho, s čím si nás lidé spojují a co nás odlišuje. Lákáme tím návštěvníky, protože je napínavé hranice překonávat. Vycházíme z asociace „příhraniční město“, ale chceme se rozvíjet dál.

V brožurách a na webu vašeho partnerského města dělá dvojměsto Frankfurt-Słubice reklamu fotografiemi, na nichž děti mávají vlajkami EU či pouštějí z mostu balonky. Tyto fotky trochu připomínají propagandu z dob NDR, z časů „Odry jako řeky přátelství“.

Ano, někdy bývá těžké najít tu správnou rovnováhu. Nechceme žádné příliš okázalé fotky ze slavnostních událostí, protože pak se hned objevují tyto asociace – především u obyvatel, kteří vyrůstali na Východě. Já sám jsem vyrostl v západním Německu a tady žiju 14 let. Přesto je správné, když u příležitosti oslav Dne Evropy vypouštíme balonky. Co se týče spolupráce, jsme dnes ovšem mnohem dál než za minulých „časů přátelství“, protože bývalo často vynucené.

Je třeba tuto řeč obrazů o přátelství národů v rámci společné městské reklamní strategie nadále přiživovat?

Lidé zvenčí nás přece jenom pořád silně vnímají jako místo propojení Německa a Polska – s celou historií, která je za tím. S tím musíme nějak nakládat. Je ale i pro nás k užitku, když sem přijíždějí lidé, třeba politici, a chtějí na našem mostě oslavovat vzájemné porozumění národů. To je součást naší identity, i když už jsme mnohem dál než u symbolických gest.

Rozhovor vedla Nancy Waldmann
překlad: Martina Fejfarová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
květen 2014

    Další články k tématu

    Zážitky z hranice
    Překročení hranice dnes už není žádné dobrodružství. V Evropě je to prostě normální. Ale tak to vždy nebylo. To ví dobře autorka jádu Jana a vypráví rodinný příběh.

    Tady začíná Evropa!
    Ani ne 250 metrů leží od sebe Frankfurt nad Odrou a Słubice. Přesto je překročení mostu, který spojuje – nebo od sebe odděluje – obě města, malý kulturní šok.

    „Vánek“ je znamením revoluce
    Na přeshraniční řece Odře mezi Polskem a Německem budou vůbec poprvé jezdit výletní lodě pro turisty. Jedna z nich nese název Zefir, což v češtině znamená „vánek“.

    Více než příhraniční město
    Frankfurt nad Odrou a Słubice, dvojčata na německo-polské hranici, se společně představují jako „Evropské dvojměsto“. Jak vznikalo společné logo?

    Mládí bez hranic
    Osmnáctiletá Marie Kempen pochází z Herzogenrathu. Toto německé město leží přímo na hranici s nizozemskou obcí Kerkrade.

    Mezi dovolenou a všedním dnem
    Jochen Löbel vede hotel na německo-české hranici. Bezprostředně se jej dotýkají politická rozhodnutí v Berlíně, Praze a Bruselu – jak pozitivně, tak negativně.

    Před a po Schengenu
    V roce 2006 zdokumentovali Nicolas Pannetier a Simon Brunel všechny hraniční přechody tehdejšího schengenského prostoru. Co se tam od té doby změnilo?

    Zaplňuji díru v kultuře
    Pražský kulturolog Petr Mikšíček (36) se věnuje zaniklým sudetoněmeckým obcím v Krušných horách. Zajímá se o ruiny, které vypráví o zapomenuté civilizaci vylidněné krajiny.

    Témata jádu

    #Klartexte – Na rovinu
    Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

    Na venkově
    Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

    Smíšená čtyřhra | V4
    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...