Mládí bez hranic

Foto: © privat

Jaké je to vyrůstat na německo-nizozemských hranicích sjednocené Evropy?

Osmnáctiletá Marie Kempen pochází z Herzogenrathu. Toto německé město leží přímo na hranici s nizozemskou obcí Kerkrade. Celá staletí tato dvě města byla úzce provázána – tedy až do roku 1815, kdy se rozdělila na dva administrativní celky. Herzogenrath od té doby patřil k Prusku a Kerkrade k Nizozemí. Po vypuknutí první světové války zde postavili zeď, která pak ale postupem času zase zanikla. Evropské vnitřní hranice se otevřely v roce 1995, kdy vstoupila v platnost Schengenská dohoda. Od té doby už na Neustrasse v Herzogenrathu/Kerkrade není ani stopy po někdejších hranicích. Marie tedy zná Evropu už jen bez hranic.


Janna Degener
překlad: Simona Malá

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
květen 2014

    Další články k tématu

    Zážitky z hranice
    Překročení hranice dnes už není žádné dobrodružství. V Evropě je to prostě normální. Ale tak to vždy nebylo. To ví dobře autorka jádu Jana a vypráví rodinný příběh.

    Tady začíná Evropa!
    Ani ne 250 metrů leží od sebe Frankfurt nad Odrou a Słubice. Přesto je překročení mostu, který spojuje – nebo od sebe odděluje – obě města, malý kulturní šok.

    „Vánek“ je znamením revoluce
    Na přeshraniční řece Odře mezi Polskem a Německem budou vůbec poprvé jezdit výletní lodě pro turisty. Jedna z nich nese název Zefir, což v češtině znamená „vánek“.

    Více než příhraniční město
    Frankfurt nad Odrou a Słubice, dvojčata na německo-polské hranici, se společně představují jako „Evropské dvojměsto“. Jak vznikalo společné logo?

    Mládí bez hranic
    Osmnáctiletá Marie Kempen pochází z Herzogenrathu. Toto německé město leží přímo na hranici s nizozemskou obcí Kerkrade.

    Mezi dovolenou a všedním dnem
    Jochen Löbel vede hotel na německo-české hranici. Bezprostředně se jej dotýkají politická rozhodnutí v Berlíně, Praze a Bruselu – jak pozitivně, tak negativně.

    Před a po Schengenu
    V roce 2006 zdokumentovali Nicolas Pannetier a Simon Brunel všechny hraniční přechody tehdejšího schengenského prostoru. Co se tam od té doby změnilo?

    Zaplňuji díru v kultuře
    Pražský kulturolog Petr Mikšíček (36) se věnuje zaniklým sudetoněmeckým obcím v Krušných horách. Zajímá se o ruiny, které vypráví o zapomenuté civilizaci vylidněné krajiny.

    Témata jádu

    #Klartexte – Na rovinu
    Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

    Na venkově
    Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

    Smíšená čtyřhra | V4
    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...