Jak vystoupit?

© 2013 by ZDK Gesellschaft Demokratische Kultur gGmbHFoto (Ausschnitt): Rainer Klute, CC BY 2.0
Foto (Ausschnitt): Rainer Klute, CC BY 2.0

Různé programy podporují bývalé příznivce pravicově extremistické scény při opětovném začlenění do společnosti a jejich deradikalizaci.

Na koho se mohou dotyčné osoby obrátit?

V Německu existuje celá řada programů podporujících bývalé příznivce neonacismu při opětovném začlenění do společnosti. Na místní a regionální úrovni existují mnohé iniciativy, na které se mohou dotyčné osoby obrátit. Na celostátní úrovni operuje pouze občansko-společenský program pro odpadlíky EXIT Deutschland a Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV - Das Bundesamt für Verfassungsschutz).

Kdo může bývalým příznivcům neonacismu, kteří chtějí ze scény vystoupit, nejlépe poradit, záleží na konkrétní situaci daného jedince. Programy s celostátní působností se zaměřují na osoby, které přichází z velmi radikalizovaného prostředí a pravděpodobně se nacházejí v situaci akutního ohrožení. Pro mladistvé, kteří byli po určitou dobu aktivní v pravicově extremistické skupině, je často smysluplnější, obrátit se přímo na lokální program. To jim může pomoci při hledání praxe v blízkém okolí a tím k lepšímu zvládnutí napojení na občanskou společnost. Kontakty k lokálně působícím iniciativám může zprostředkovat například policie.

V čem spočívá rozdíl mezi mezi státním programem pro vystoupení ze scény bývalých příznivců neonacismu v gesci Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) a občanskospolečenským programem od EXIT Deutschland?

EXIT Deutschland je největší a nejúspěšnější program pro bývalé příznivce neonacismu, kteří se rozhodli vystoupit ze scény, s mírou recidivy ve výši asi 2% . Od svého vzniku v roce 2000 má EXIT na kontě 500 uzavřených případů, podobný program Spolkového úřadu pro ochranu ústavy za stejné časové období asi 100 uzavřených případů. Recidiva v tomto případě znamená, že se bývalí příznivci neonacismu i přes absolvovaný proces vystoupení ze scény znovu uchýlí k nějaké formě kriminality.

Občansko-společenský program EXIT se od státního programu Ochrany ústavy liší především v metodice: zatímco program Ochrany ústavy zohledňuje jen takzvanou rovinu chování, což znamená, že pracuje výlučně na tom, aby opatrovaná osoba vystoupila z kriminality, jde u EXITu o odbourání ideologie: „Aby došlo ke změně chování, musí se změnit také ideologie, která stojí v pozadí. Cílem EXITu není přitom vychovat z člověka úplného demokrata nebo spolehlivého voliče. Naším hlavním cílem je, přivést ho k sebekritickému, zodpovědnému, na respektu se zakládajícímu obrazu člověka, který spočívá v kritické reflexi vlastní minulosti a osobnosti, a který bývalým příznivcům neonacismu umožňuje přistupovat s respektem ke každé lidské individualitě ve společnosti,“ vysvětluje vědecký vedoucí výzkumného oddělení EXITu Daniel Köhler koncept EXITu Deutschland.

Jak probíhá proces vystoupení ze scény?

V EXITu Deutschland existuje dvou až tříměsíční fáze poznávání, během které opatrovník a opatrovaný zjišťují, v jaké konkrétní situaci se bývalí příznivec neonacismu nachází a jak by mohl do detailu probíhat proces jeho vystoupení ze scény. Po této fázi začíná vlastní proces vystoupení, který trvá v průměru tři až čtyři roky a je založen na individuálním plánu.

Výrazně kratší dobu probíhají procesy vystoupení v programu Ochrany ústavy. Z právních důvodů se Spolkový úřad pro ochranu ústavy nemůže a nesmí zabývat ideologickou motivací osoby, která se rozhodla z neonacistické scény vystoupit. Naproti tomu u EXITu Deutschland začíná až v tomto bodě samotný akt vystoupení. Pomocí různých metod, například mediálními projekty, jako jsou výstavy, studie založené na rozhovorech nebo rozpravy se žáky, ve vzácných případech také dialog mezi pachatelem a obětí, mají bývalí příznivci neonacistické scény reflektovat svoji minulost a převzít za ni odpovědnost.

Doporučují organizace veřejné či neveřejné vystoupení ze scény?

Především státní programy příležitostně kritizují, že EXIT Deutschland zveřejňuje příběhy některých bývalých příznivců neonacismu, kteří jsou součástí programu vystoupení ze scény. Ve skutečnosti jsou to ale i tady jen jedno až dvě procenta veškerých účastníků programu, kteří jdou se svým jménem a obličejem do médií. Veřejné vystoupení z neonacistické scény zvyšuje míru ohrožení, protože člověk s konečnou platností platí v pravicové scéně za zrádce. Na druhou stranu může mít pro dotyčného smysl vyjít s tím na veřejnost a ukázat tak společnosti, že vystoupení ze scény myslí vážně. Také z psychologického hlediska může veřejné vystoupení ze scény přinést výhody, říká Daniel Köhler, vědecký vedoucí výzkumného oddělení EXITu: „Převzít veřejně odpovědnost za svoji minulost znamená také zamýšlet se nad tím, co člověk udělal a co ho k tomu vedlo. Ve většině případů ale vystupují bývalí příznivci neonacismu v médiích anonymně“.

Co se stane, když se opatrovníci dozví o trestných činech spáchaných účastníky programu ?

EXIT Deutschland v této věci rozlišuje mezi těžkými zločiny nebo závažnými trestnými činy a přestupky. „Když se dozvíme, že někdo plánoval útok, někoho usmrtil či zbil, je naší občanskou povinností, nahlásit to úřadům – v ideálním případě společně s dotyčnou osobou, jež se účastní programu vystoupení z neonacistické scény,“ vysvětluje Daniel Köhler. Trestním procesům nemohou organizace, které nabízejí program vystoupení, ani zabránit ani je ukončit. „V ojedinělém případě může při hodnocení osobnosti soudcem nebo policistou samozřejmě pomoci, že se daná osoba účastní programu vystoupení z neonacistické scény,“ říká Köhler.

U jiných právních sporů, např. v nájemních záležitostech nebo v pracovně-právních vztazích, může organizace jako je EXIT zakročit v roli zprostředkovatele. Může zaměstnavateli či pronajímateli písemně potvrdit, že se osoba nachází v procesu vystoupení ze scény a věrohodně potvrzuje, že skoncovala s neonacistickou ideologií.

Isabelle Daniel
překlad: Simona Brožová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
listopad 2013

    Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

    Další články k tématu

    Resocializace začíná už ve vězení
    V roce 2015 si v německých věznicích odpykávalo trest kolem 60 000 osob. Po propuštění na každého z nich čeká nelehký úkol: resocializace a boj sama se sebou.

    Jak vystoupit?
    Různé programy podporují bývalé příznivce pravicově extremistické scény při opětovném začlenění do společnosti a jejich deradikalizaci.

    „Prostě si vybájíte roli oběti“
    Christian Ernst Weißgerber byl neonacista. Ve dvaceti ho přepadly pochyby. Nejdřív přišel tichý odchod, pak veřejný. Podpořila ho v tom organizace „Exit Deutschland“.

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...