Smíšená čtyřhra | Visegrádská čtyřka

V neposlušnosti je naděje

Illustration: © Ulrike Zöllner

#8 | POLSKO

Rostoucí politickou apatii nepozorujeme pouze v Maďarsku. Také v Polsku postupně ubývá opozičních tendencí. Smířili se snad Poláci s představou, že postupně přicházejí o svobodu? Autorka našeho sloupku Monika Sieradzka stále ještě vidí drobnou naději.

Milý Mártone,

píšeš, že Maďarsko upadlo do zcela ojedinělé apatie a protestů ubývá. Bohužel musím říci, že v Polsku to vypadá hodně podobně.

Jsme přece svobodymilovný národ – nebo se za něj přinejmenším pokládáme!

Jeden detail z mnoha, na kterých svoje pozorování zakládám: V roce 2015 postavil „Výbor na obranu demokracie“ (jedno z prvních občanských opozičních hnutí) malý stánek před sídlem předsedy vlády ve Varšavě – zpočátku to byla lavička a několik židlí, pak stany, nakonec maringotka. V opozičním základním táboře se pořád něco dělo: Lidé demonstrovali, diskutovali a přeli se, aktivisté z celé země tu čerpali energii pro namáhavý boj na konzervativním venkově, projíždějící řidiči sundavali nohu z plynu a troubili na znamení solidarity.

Už několik týdnů je tento důležitý symbol pryč! Byl to pro mě šok. Po opozičním ostrůvku nezbylo ani stopy. Všechno zmizelo.

Copak už jsme se my Poláci smířili s myšlenkou, že nám kradou svobodu? Jsme přece svobodymilovný národ – nebo se za něj přinejmenším pokládáme! Na stěny si s oblibou věšíme portréty předků, kteří vzdorovali cizím okupačním mocnostem a posléze komunistům. Přesto si teď neuvědomujeme, že naše svoboda je kousek po kousku oklešťována.

Právě v uplynulých týdnech padla poslední bašta, Nejvyšší soud. Rozuměj: Ocitl se pod vládní kontrolou. Prosadila to vládní většina krátce před parlamentní letní přestávkou. Situace už možná není nepřehledná pouze pro zahraniční čtenáře. Strana PiS neustále přichází s novými změnami zákonů, jejichž cílem je zkomplikovat a znepřehlednit justiční reformu – nejenom pro úředníky v Bruselu, nýbrž i pro vlastní občany.

Polsku je zcela normální obcházet zákony, lidé jsou na to dokonce ještě hrdí. Nedovedu si proto představit, že by u nás mohla zavládnout diktatura.

Obyčejní Poláci to ovšem ve svém každodenním životě nijak nepociťují, takže jim to ani nepřijde nebezpečné – raději si užívají hezké léto. Díky zavedení přídavků na děti – šlo o vlajkovou loď mezi projekty PiS – může vyjet na dovolenou tolik rodin, jako ještě nikdy předtím. Ekonomika běží na plné obrátky, konzum roste. Kdo by si tedy ještě lámal hlavu s politiky ve Varšavě?

Většina lidí mlčí a sehrává tak roli, kterou jim přisoudil režisér Kaczynski– totiž roli statistů, přesně jak jsi to popsal ty, Mártone. Až se jednoho dne probudíme v soudní síni a nebudeme mít šanci na spravedlivý proces, bude už pozdě.

Já se poněkud sarkasticky a sebeironicky utěšuji tím, že moji krajané rádi rebelují. V Polsku je zcela normální obcházet zákony, lidé jsou na to dokonce ještě hrdí. Nedovedu si proto představit, že by u nás mohla zavládnout diktatura. Věřím ve sklon k neposlušnosti, který máme v krvi. Jsem zvědavá, jestli se v budoucnu moje víra ukáže jako oprávněná, nebo jako naivní.

Monika Sieradzka
překlad: Michaela Škultéty

1. srpna 2018
Copyright: ostpol.de | n-ost e.V.


Smíšená čtyřhra #7 | Maďarsko
Zpráva od statisty z Orbánova snu
Smíšená čtyřhra #9 | Slovensko
Naše bezpečnost je pouhá iluze


Ve smíšené čtyřhře zaznamenávají veřejnou debatu ve svých zemích Michal Hvorecký (Slovensko), Tereza Semotamová (Česko), Márton Gergely (Maďarsko) a Monika Sieradzká (Polsko). Zkoumají témata jako je dnešní význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice.

Goethe-Instituty v Polsku, Česku a online magazín jádu zveřejňují příspěvky série sloupků s přátelským svolením a v kooperaci s ostpol – platformou pro informování o východní Evropě.

    Monika Sieradzka

    Monika Sieradzka studovala germanistiku ve Varšavě a politologii v Mohuči. 20 let pracovala pro veřejnoprávní televizi TVP jako zpravodajkyně, moderátorka, korespondentka ve Skandinávii, šéfka vydání, šéfredaktorka oddělení zpravodajství a reportáží. Dnes žije ve Varšavě a pracuje jako novinářka na volné noze pro Deutsche Welle a stanici MDR.

    Témata jádu

    #Klartexte – Na rovinu
    Pozorné, nevzrušené a kritické přijímání médií pomáhá. Ten, kdo rozumí a umí rozpoznat mechanismy mediální manipulace a dezinformace, minimalizuje riziko, že bude podveden. To je cílem našeho projektu #Klartexte. více...

    Na venkově
    Klišé o venkově a provinčnosti existuje (ve městě) spousta. Ale co je na tom vlastně pravdy? Porozhlédli jsme se. více...

    Smíšená čtyřhra | V4
    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...