Smíšená čtyřhra | Visegrádská čtyřka

Dilema, jemuž neutečeš

Illustration: © Ulrike Zöllner

#15 | MAĎARSKO

Tak, teď tedy došlo i na „index.hu“. Jeho novým majitelem se stal József Oltyán, Orbánův přítel a známý odpůrce tohoto webu. Místo zrušení portálu zvolil ovšem režim tentokrát zadní dvířka. Chtějí ho nechat pomalu vykrvácet. Márton Gergely se domnívá, že Maďarsko se může od perfidní moci osvobodit jedině samo.

Milá Moniko, milá Terezo, milý Michale,

moc hezky jsem si předsevzal, že napíšu o tom, jak si Viktor Orbán musí lámat hlavu. O tom, jak se v rámci Evropské lidové strany přepočítal. Chtěl jsem se ptát, jestli definitivně ztratil smysl pro realitu, stejně jako mnoho starých mužů na osamělém vrcholku moci před ním. Chtěl jsem psát o tom, že tohle všechno může být navzdory převažující apatii zábleskem naděje. Že se ani nám Východoevropanům nelíbí, co se odehrává v našem jméně, že se umíme bránit a že se také bránit budeme.

A pak se v noci z pondělí na úterý začala v Budapešti valit jedna událost přes druhou, už zase se celá jedna redakce ocitla před zavřením. Tentokrát jde o index.hu, nejúspěšnější on line-portál v zemi. K pochopení, jak důležitým se Index.hu v uplynulých letech pro Maďarsko stal, si stačí zobrazit statistiku na Similar Web: tato zpravodajská stránka je v nejnavštěvovanější internetovou adresou v zemi hned po Google, Facebooku a YouTube.

Všichni teď chápou, že obrana je marná.

Mocní si ke svému útoku tentokrát vybrali zadní vchod. Chtěli se vyhnout halasnému skandálu. Hlavně žádný další křik, jaký museli strpět poté, co nuceně skončil deník s největším nákladem v zemi, Népszabadság. Právě Népszabadság se měl před dvěma roky stát jejich exemplárním případem. „Jen se podívejte, co se může kritickým redakcím stát,“ hlásali. Já to zakusil na vlastní kůži, jako zástupce šéfredaktora jsem byl v první linii. Tehdy se mi dostalo bezpříkladné solidarity ze strany maďarských a evropských kolegů, i od lidí z index.hu.

Portál samotný odstavený nebude. Avšak ochranná zeď kolem redakce bude kousek po kousku srovnána se zemí. index.hu byl před rokem a půl převeden do nadace, aby ho mocní nemohli jednoduše převzít nebo koupit. Jenomže staronová dvoutřetinová většina se i v tomto případě postarala o nová fakta. Všichni teď chápou, že obrana je marná.

Maďarští podnikatelé v amerických médiích shodně vyprávějí, že jim byly v posledních letech ze strany Orbánových přátel učiněny nabídky na převzetí jejich firem, ačkoli je vůbec neměli v úmyslu prodat. „Uzavřít obchod se vyplatí už jenom krátce,“ tak znělo vydírání, které se vydávalo za nabídku. Jinak prý zasáhne finanční úřad a nebo parlament sáhne k nové regulaci trhu. Podobné rozhovory museli zřejmě absolvovat i lidé, kteří donedávna stáli za index.hu. Jednoho z nich, maďarského oligarchu Zoltána Spédera, rovněž vyšetřovala policie.

Jedním ze dvou nových majitelů portálu index.hu je József Oltyán, lokální hodnostář vládní strany KDNP, žijící 80 kilometrů jihovýchodně od Budapešti. V dubnu tohoto roku exaltovaně oslavoval znovuzvolení premiéra Orbán a na Facebooku se vytahoval, že už před dvěma lety zakázal ve svém newsfeedu všechny články z index.hu . Právě tento „hater“ bude nyní o portálu rozhodovat. Podle nových zvěstí si Oltyán vydělává tím, že do regionálních médií umisťuje politická prohlášené maskovaná za články.

Redakce byly degradovány na hlásné trouby vládní propagandy

Dozvídáme se stále více, o lidech, kteří nyní sedí u kormidla portálu index.hu, a já si připadám jako v hlavě 22; je to dilema, jemuž nemohu uniknout, protože pravidla jsou příliš rozporuplná. Pokud budu se svými kolegy z týdeníku HVG a portálu hvg.hu vykonávat solidní novinářskou práci a věnovat se rešerším ohledně nových majetkových poměrů v index.hu, pouze pomohu těm, kdo chtějí portál připravit o důvěryhodnost: Zrušit se ho tentokrát neodváží, další exemplární případy v Maďarsku nepotřebují. Od doby, co zmizel Népszabadság, byl zastaven druhý největší týdeník Magyar Nemzet, skončil týdeník Heti Válasz a došlo k převzetím desítek jiných malých redakcí. Všechny byly degradovány na hlásné trouby vládní propagandy.

Ne, ti, kdo v Maďarsku ještě přinášejí kritické zprávy, vědí, jakým nebezpečím čelíme. Když jsem s tebou, Nilsi, jako se zodpovědným redaktorem tohoto sloupku, probíral téma mého dnešního textu, byli jsme ještě zajedno, že všechno není jenom černé. Že takzvaná Sargentiniové zpráva v Evropském parlamentu sice vykazuje několik slabých míst, že však přesto pomohla zmobilizovat valnou část poslanců EVP proti Orbánovi. Orbána to připraví o akceschopnost, neboť od nynějška musí u každého zákona a u každého rozhodnutí riskovat otevřenou roztržku s Evropskou lidovou stranou. Pro Orbána znamenaly sesterské strany odjakživa ochranu pro jeho neliberální činnost v Maďarsku. Teď se musí obávat, že při opětovných provokacích bude muset v budoucnosti hrát roli silného muže, který stojí sám venku na dešti.

Orbánova strategická porážka ve Štrasburku možná přinesla Budapešti trochu času na vydechnutí, uvažovali jsme s Nilsem ještě minulý pátek. A pak, o tři dny později, už byl v plném proudu zákeřný útok proti index.hu. Portál nebyl zrušen, kolegové musejí odejít sami, pokud jim noví majitelé nejsou vhod. A my, kritická média, zatím sbíráme kousky puzzle, jež činí portál nepřijatelným.

Maďarsko se může od perfidní moci osvobodit pouze samo. A to bude mnohem obtížnější než boj v Evropě.

Uvědomujete si, jak je to zákeřné? Jak by se tohle mohlo dostat do zprávy Evropského parlamentu? Dobří novináři jsou prostřednictvím svého svědomí doháněni k výpovědím. Jak by zněla výčitka? Ona ovšem neexistuje, ale za několik týdnů nebo měsíců bude Maďarsko chudší o jednu z posledních velkých redakcí, která dokázala svobodně informovat. Místo pro dobré novináře už skoro není, Noemova archa je příliš malá pro všechny, kdo náhle ztratili práci.

Redakce portálu index.hu se ještě jednou vzepřela a v úvodníku z úterního dopoledne slíbila, že bude pokračovat, dokud se noví vlastníci nedotknou její nezávislosti. Zaměstnanci umístili na internet barometr, který ukazuje, zda může index.hu ještě pracovat svobodně. Ukazatel dosud svítí jasně zeleně, což znamená nezávislost. Tyto okolnosti jsou momentálně důvodem k odvolání poplachu. Už jenom to mluví za vše.

Uplynulé dny ukázaly, že se Evropa může vůči Orbánovi bránit a že je správné, aby k tomu EVP konečně přispěla. Maďarsko se však může od perfidní moci osvobodit pouze samo. A to bude mnohem obtížnější než boj v Evropě.

Márton Gergely
překlad: Michaela Škultéty

19. září 2018
Copyright: ostpol.de | n-ost e.V.


Smíšená čtyřhra #14 | Česko
Nelze hovořit o homogenitě
Smíšená čtyřhra #16 | Slovensko
Unsere Hoffnung stirbt zuletzt


Ve smíšené čtyřhře zaznamenávají veřejnou debatu ve svých zemích Michal Hvorecký (Slovensko), Tereza Semotamová (Česko), Márton Gergely (Maďarsko) a Monika Sieradzká (Polsko), kteří se po týdnu střídají. Zkoumají témata jako je dnešní význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice.

Goethe-Instituty v Polsku, Česku a online magazín jádu zveřejňují příspěvky série sloupků s přátelským svolením a v kooperaci s ostpol – platformou pro informování o východní Evropě.

    Márton Gergely

    Márton Gergely (*1976) je maďarský novinář. Studoval historii a mediální studia v Budapešti a Hamburku, byl praktikantem v novinách taz v Berlíně a přispíval do týdeníku Magyar Narancs. 12 let pracoval pro Népszabadság, nejčtenější noviny Maďarska, ve kterých působil jako šéf online vydání a nakonec jako zástupce šéfredaktora. V této pozici také v říjnu 2016 zažil konec novin po nepřátelském převzetí. Od roku 2017 pracuje pro HVG, kde se zabývá politickými tématy.

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...