„Pravda leží někde uprostřed!“

soukromý archiv
Jesper Lerch u počítače při hledání pravdy © soukromý archiv

Přistání na Měsíci se nikdy neuskutečnilo, Elvis byl unesen mimozemšťany a světovládu si dávno pro sebe uzurpovali ilumináti: spikleneckých teorií je nespočet. Některé znějí absurdně, jiné pozoruhodně logicky. Vlastně jsou jen dvě možnosti: Buď v ně věříte, nebo ne!

Ne pro Jespera Lercha (23), studenta informatiky z Hamburku. Již jako dítě se nikdy nespokojil s tím, že někdo řekl: „Tak to je!“ To v Jesperovi vždy promptně vyprovokovalo otázku: „To říká kdo?!“ Ne každý dospělý byl jeho nedůvěrou nadšen: „Kdyby mi to bylo dovoleno,“ vypráví Jesper „dokázal bych svou smrští otázek rozhodit nejednu vyučovací hodinu!“

Letecké atentáty z 11. září 2001, které Jesper zažil jako chlapec, jakož i bližší informace o zkáze dopravní lodi MS Estonia (potopila se za mysteriózních okolností 28. září 1994 v Baltském moři), všechny tyto události způsobily, že se z pouhého zájmu stala opravdová fascinace. Zeptáte-li se Jespera na dané události, tryskají z něho proudy informací a faktů. „Existuje mnoho dokumentů a fór, jež se zabývají odhalováním rozporů ve zpravodajství,“ říká Jesper. „U některých informací, které nám média předkládají, by měl beztak zdravý rozum člověku říct: Takhle to přece nemůže být!“

Má hned po ruce několik příkladů: „Vezměme si zřícení newyorského Světového obchodního centra: Věže hoří v poschodích blízko střechy a dole se všechno zřítí, údajně proto, že se v tom žáru roztavily nějaké opěrné pilíře! Mrakodrap Empire State Building je o hodně starší a mnohem méně moderní. Také tam kdysi hořelo a to 20 hodin v kuse, ale ten dům stojí dodnes! Anebo vrak Estonie: Dodnes se střeží! Údajně kvůli tomu, aby nikdo nerušil klid mrtvých! Kdo by měl uprostřed Baltského moře rušit klid mrtvých? A proč se pak nehlídá také Titanic? Tam zemřelo mnohem víc lidí!“

Oficiální zprávy versus pravda

Takovéto rozpory vzbuzovaly v Jesperovi stále více pochyb o oficiálním zpravodajství. „Myslím si, že se fakta někdy úmyslně zatajují. Buď proto, aby byla událost zahalena určitým mýtem, nebo proto, že je pravda příliš skandální, čímž se určité zájmové skupiny – například různé podniky nebo vlády - snaží, aby nevyšla pravda na světlo.“ Přesně toto je také z Jesperova pohledu důvodem, proč se tolik lidí nerado zabývá spikleneckými teoriemi nebo proč je odbývá jako hloupost. „Když nabudete dojmu, že by mohly být do oné věci zapletené i celé vlády, pak už se pod jejich vedením najednou necítíte tak bezpečně jako předtím.“

Jesper Lerch u počítače při hledání pravdy © soukromý archiv

A právě proto se oficiální místa a některá média snaží teorie o spiknutí vyvrátit a snaží se podávat důkazy o opaku. Jesperovi proto velice záleží na zdroji informací: „Musíte si velice pozorně prohlédnout toho, kdo co tvrdí. Věhlasní vědci nebo nezávislé instituce mohou vzbuzovat věrohodnost. Některé televizní stanice nebo noviny ale naopak sledují určitý politický směr a jednají příslušně, spoluutvářejí veřejné mínění,“ vyjadřuje své přesvědčení Jesper.

A co tajné spolky? Například spiklenecká teorie o tom, že ilumináti už pronikli do světových vlád, hospodářství a vůbec všeho, jak chce divákům namluvit hollywoodský film s Tomem Hanksem? I tím se Jesper zabýval, myslí si však, že se tyto organizace spíše přeceňují. Za výjimku považuje seskupení Skulls and Bones, do kterého mají mezi jinými patřit také George Bush a jeho syn George W. „Tito lidé,“ domnívá se Jesper „však obsazují – jak je na Bushových docela dobře vidět – spíše určitá, pro ně užitečná místa v americké vládě.“ Na skrytou světovládu vedenou tajnými spolky každopádně tento student informatiky nevěří.

Naproti tomu Jesperova oblíbená témata 11/9 nebo MS Estonia byla již předmětem jeho přednášek. Jesper ale v žádném případě nemá v úmyslu přesvědčovat ostatní, aby přijali jeho pohled na věc. „Chtěl bych pouze poukázat na to, že obsah oficiálního zpravodajství nemusí být nutně totožný s pravdou. Jestli se mi to podaří, tak jsem již dosáhl svého cíle. Netvrdím, že zrovna moje verze musí být ta správná. To by bylo určitě dost pošetilé!“

Někteří lidé se ostatně už na Jespera kvůli jeho řečem dívají skrz prsty. „Většina mé rodiny mě má za cvoka!,“ vypráví a směje se. Jiný pohled však nikomu nezazlívá. Má radost, že vždy existuje více úhlů pohledu, kterými se lze dívat na jistou věc. „Existuje oficiální podání zpráv a jedna nebo dokonce i více spikleneckých teorií.“

A jak je to s pravdou? „Pravda,“ domnívá se Jesper „ leží pravděpodobně někde uprostřed!“

Janika Rehak
překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
červen 2012