Prosmát se životem

Foto: © Culík | www.culik.czFoto: © Culík | www.culik.cz
Lucie Lauermanová je jednou ze dvou certifikovaných cvičitelů jógy smíchu v ČR. Foto: © Culík | www.culik.cz

Znáte jógu smíchu? Její kořeny musíme hledat v Indii, kde ji po delším zkoumání pozitivních účinků smíchu vyvinul doktor Madan Kataria. Kurzy jógy smíchu probíhají po celém světě. Například v Olomouci, kde nakažlivý ozdravný smích šíří certifikovaná cvičitelka („laughter yoga teacher“) Lucie Lauermanová.

V ČR máme držitele tohoto certifikátu opravňujícího k výuce jen dva. Lucie studuje na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v doktorandském programu a účinkům jógy smíchu zasvětila nejenom svou akademickou kariéru, ale i profesní směřování. Smíšek byla od dětství, a tak pro ni jóga smíchu byla prostě jasná volba...

Čím se jóga smíchu liší od klasické jógy?

Jóga smíchu je aktivita, která je postavená na tzv. smíchových cvičeních, její součástí je ale nácvik klasického jógového dýchání. Počítá se se skupinovou dynamikou a jakousi nakažlivostí smíchu. Díky té přechází účastníci kurzů doslova během vteřin ze smíchu hraného do přirozeného. Během hodiny stihneme rozcvičku, pár smíchových cviků, smíchovou meditaci a závěrečnou relaxaci. Klasické jógové pozice neboli ásany se používají spíše výjimečně. Základem dobré jógy smíchu je správné zapojení svalů, zejména bránice. Lidé tomu nevěří, ale smích se stane vaší neoddělitelnou součástí. Mění životní postoje.

A co tě přivedlo k tomu, že se zúčastníš kurzu jógy smíchu?

Jsem pozitivní usměvavý člověk a podvědomě jsem hledala cestu, jak dávat lidem radost do života. V roce 2011 jsem si někde všimla reklamy „Staňte se instruktorem jógy smíchu“ a věděla jsem, že to je ono. Vůbec jsem netušila, co bude následovat, ale sebrala jsem notes, deku a vyrazila do Prahy na instruktorský kurz.

Jak se přihodilo, že jóga smíchu se stala tvojí pracovní náplní na plný úvazek?

Souběžně s vedením hodin jógy smíchu jsem psala diplomovou práci s titulem "Smích jako specifický prostředek tělocvičné rekreace" a následoval vstup do doktorského studijního programu opět cíleného na jógu smíchu. Dizertace, na které pracuji, nese název "Jóga smíchu u studentů třetího věku". Kvalitativně zkoumám, jak starší studující lidé jógu smíchu vnímají, kde vidí možnosti jejího využití a jaké jí přisuzují dopady v různých oblastech.

Jak jsi kurzy rozjížděla? Bylo to těžké?

Naopak, bylo to poměrně snadné. Domluvila jsem se v jednom studiu, kde se dělají hodiny jógy, vyvěsila jsem letáčky a bylo to. Připravit se, nadechnout a nebát se do toho jít. Stačil zápal a chuť.

Foto: © Culík | www.culik.cz
Foto: © Culík | www.culik.cz

Jaké reakce zaměření tvých prací budí na univerzitě? Připadá ti někdy, že jsi univerzitnímu osazenstvu pro smích?

To je téma na další článek, protože akademická půda představuje svět sám pro sebe. Diplomka byla první hozená rukavice. V zářivě žlutém obalu budila už předem velký rozruch. Na obhajobu přišlo opravdu hodně lidí. Nakonec jsem dostala hodnocení „A“ a dokonce získala i Cenu rektora, což pomohlo ukotvení tématu smíchu na fakultě. Myslím si, že i díky tomu jsem udělala přijímačky na stejně definované doktorské studium, ve kterém pokračuji již čtvrtým rokem. Je pravda, že někdy to není jednoduché, ale jde přece o kvalitu práce.

Jak vlastně reagovala tvoje rodina a kamarádi, když zjistili, že se profesně profiluješ tímto směrem?

Ve většině případů říkali něco jako: „To je pecka!“ nebo „Pro to ses narodila.“ Co vám budu povídat... Co víc bych si mohla přát, než živit se smíchem! Ti, kterým na mně záleží, to cítí stejně. Vidí, jak mě to baví. Slovy Paula Coelha „žiju svůj sen“.

Co vždycky na lekcích jógy smíchu zabere? Čím se lidi nejvíce rozesmějí?

Po několika letech praxe vím, že základem je „esence radosti“ čišící z instruktora. Pokud se postavíte před lidi a dokážete v nich vzbudit důvěru, že se nemusí stydět, že se mohou bezstarostně radovat jako malé děti, máte zčásti vyhráno. Je nutné napojit se na každého individuálně. Nedá se říct, že něco funguje zaručeně a vždycky. Jiné jsou hodiny se seniory, jiné ve firmách, jiné s dětmi. Smích je ale značně nakažlivá záležitost. Když začne jeden, další se automaticky přidávají. Předstírání dojení krávy je ale jistota výbuchů smíchu, stejně jako babičkovské „ťuťuťu“ na tváře. A konkrétní zážitek? Jeden chlapeček se mi smíchy počůral a měl z toho obrovskou radost. Od té doby dělám častější pauzy na záchod.

Foto: © Culík | www.culik.cz
Foto: © Culík | www.culik.cz

Lucie, a vidíš toto i dále jako základ své profesionální kariéry? Prosmát se životem?

Smíchem se chci určitě živit. Není nic krásnějšího, než když vás práce naplňuje. K životu sice patří všechny emoce, ale čím víc bude na světě právě radosti, tím líp. Jóga smíchu mi dává pocit, že dělám něco, co má smysl. Když vidíte, jak zamračené obličeje začínají rozkvétat do usměvavých tváří, nic dalšího v ten moment nepotřebujete. Je to přírodní dobíječ energie. Někdy mi to trošku energie bere, ale to se stává opravdu málokdy, například ve velkých tělocvičnách.

Není člověk, který „pro/dává“ smích, posléze doma spíše tichý? Nejsi typický smutný klaun?

Tuto otázku neslyším poprvé. Každý to má jinak. Například ve mně odmala dřímá smíšek. Občas potřebuji chvilku na vstřebání prožitků, ale všímám si, jak mi jóga smíchu přináší mnohem více radosti do běžného dne. My se ale třeba s mým přítelem každé ráno smějeme. Těžko se to popisuje, ale smích mi proniká postupně do všech buněk těla. Smutného klauna v sobě rozhodně nevidím.

Co bys vzkázala lidem, kteří diskutují o tom, jestli je nebo není morální si platit za příležitost zasmát se?

Zkuste to a pak teprve suďte, zda to morální je nebo není. [smích] Pokud chcete prožít pozitivní účinky na vlastní kůži, je potřeba si dopřát dávku pořádného břišního smíchu alespoň pět minut v kuse. Jóga smíchu není jen o chechtání se. Jde o cvičení, které má jak fyzické, tak psychické či sociální dopady. Ti, co jógu smíchu zažili, vědí, že je to pěkná dřina, u které můžete dokonce shodit i pár kilo. Smích je úžasná energie otevírající srdce.

Rozhovor vedla Lucie Barbapostolosová.

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
listopad 2015

    Další články k tématu

    Prosmát se životem
    Lucie Lauermanová je jednou ze dvou certifikovaných cvičitelů jógy smíchu v ČR. Účinkům jógy smíchu zasvětila nejenom svou akademickou kariéru, ale i profesní směřování.

    Hahaha...
    Lidi ležící v kruhu přes sebe či vedle sebe, napodobující sloní chobot, tleskající, smějící se a neschopní s tím přestat? Vlastní experiment s jógou smíchu.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Smát se všemu navzdory...
    ... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

    Má dáti | dal
    Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...