Anonymous

Kontroverze skrytá za Vendetou

Venku panují třeskuté mrazy. Na plzeňském náměstí se shromažďuje několik desítek, po chvíli stovek lidí, aby ztělesnili protest proti smlouvě ACTA. Poblíž katedrály Sv. Bartoloměje promlouvá k davu mladý muž a emocionálně vyzývá přítomné k vyjádření nesouhlasu proti chystané cenzuře a omezením na síti. Mezi fotografy, novináři i kolemjdoucími se nacházejípřívrženci a členi skupiny Anonymous. I v Česku se tedy zabydlelo jako světově protestní hnutí.

Dlaně mi hřeje horké svařené víno, jež pokouší zahnat mrazivou červeň z mých tváří. Kolem sebe ale nevidím zmrzlé líce, ale převážně jen masky. Vypadají na první pohled neutrálně, ale na ten další ukazují paradoxně svoji stejnost i jisté poslání. Anonymous navenek promlouvá symbolem Vendety.

Co vlastně znamená? Jde o znak známý z komiksu a filmu, jež pojednává o postavě Guye Fawkese a jeho komplicích. Měl jeden cíl: naplánovat teroristický útok na anglický Westminsterský palác. Sice se může zdát, že jde pouze o technickou poznámku, jde však o jistou souvislost, když některá média označují Anonymous za „domácí teroristy“ či „internetový nástroj zloby“ (americká televize FOX). Jak se však projevuje toto hnutí v Česku?

Anonymní po všech stránkách?

Foto: Stian Eikeland

Mohou si za to sami, že se o nich šíří zkreslené informace?

Hacktivistická skupina Anonymous čelí v Česku jisté negativní mediální prezentaci, možná jistého zkreslení. Nezpůsobuje si to ale toto uskupení do jisté míry samo? Když se totiž pokouším získat pohled dovnitř skupiny jednotlivců Anons, jak se sami nazývají, je to nemožné, pokud se tedy sami nechcete stát členem. Při kontaktování lidí, kteří mají spojitost s Anonymous, se mi dostává pouze odpovědi typu: „Nezlob se, jsem pouze sympatizantem skupiny, podporuji je, ale konkrétní informace ti nemohu podat.“ Pokud máte větší štěstí, dostanete se také k osobám, které vám mají co říci, ale přesto to neudělají. Nanejvýš vám zašlou odkaz na vysvětlující video. Je zde slib mlčenlivosti či nějaká přísaha ke kodexu chování člena Anons? Možná jejich jediným zásadním pravidlem je neposkytování vlastních názorů, pohledů a vysvětlujících argumentů ke zveřejněným zmedializovaným informacím, protože by se získal náhled do jejich záměrů a otázek, které se nedají dohledat na internetu, a to by bylo nežádoucí. Tento přístup se jeví poněkud nešťastným, když se chcete dobrat konkrétního vysvětlení a ne se jen spokojit s internetovými videi, na nichž je vše zahalené anonymitou. Něco takového spíše nahrává k sousloví anonymní – zkreslený.

Videoposelství adresované vládě ČR „Nejsme žádní teroristé...“

Ale nevzdala jsem to. Trpělivost se nakonec vyplatila. Jeden ze členů Anonymous se svěřil s jeho pohledem na skupinu, aby vyvrátil rozšířené informace. Aby se zachovala tradice, i zde je jeho jméno anonymní. Jak tedy vidí Anonymous on?

„Česká masmédia uvádí Anons do postavení hackerů, kteří shazují vládní weby a plánují odstavení semaforů v Praze či čistíren odpadních vod. Ovšem pravda je trochu jinde. Obecně jde o ideu svobodného internetu, státu, lidí... Je to hnutí lidí, kteří s touto ideou souhlasí a jako takoví jsou Anonymous. Není to žádná strana, do které se dá veřejně vstoupit a říkat teď jsem Anons, protože jsem v nějakém klubu. V dnešní situaci na internetu se každý 15letý kluk prohlašuje za člena Anons, aby vypadal jako drsný hacker, a i proto je těžké se vyznat v tom, jak to doopravdy je. Už pár lidí mi psalo, že jsou začínající hackeři a že by chtěli pomoct se shazováním webů, což ale není účel, nýbrž prostředek, jak upozornit lidi na to, co se u nás děje, aby začali přemýšlet.“ Další člen prozrazuje, že se zatím nebude vyvíjet žádná obrana proti zkresleným informacím.

„Svoboda, rovnost a bratrství“

Ostatní údaje o Anonymous už lze dohledat na Wikipedii, ve skupinových profilech na Facebooku a videích na YouTube. Obecně známá je charakteristika Anonymous jako mezinárodního hnutí bez vymezené hierarchie. V popředí zájmů nyní stojí podpora svobodného internetu, jelikož je hnutí Anonymous přesvědčeno, že je internet prostorem, kde se odehrává život lidí více než kdy jindy a tím by se narušila celková komunikace, obchod, práce a svoboda jako taková. Pro svůj boj a nátlak na politiku používá takzvanou metodu DDoS (Distributed Denial of Service). Jedná se o přehlcení serveru velkým množstvím požadavků, což způsobuje jeho pád a tedy vyřazení z provozu. Celkově jsou aktivity Anonymous spouštěny a určovány dle konkrétních problémů ad hoc. Zároveň je zajímavé, s jakou semknutostí se prezentují navenek. Dá se hovořit o jisté volnosti, rovnosti a bratrství, což hnutí dává jistý šmrnc.

Politika a mobilizace veřejnosti

A jak je to s reakcemi na jejich činnost od politických stran? Otevřeně ji zatím podporuje Česká pirátská strana, která na svých stránkách v souvislosti s protesty proti mezinárodní smlouvě ACTA uvádí, že „schvaluje motivaci hnutí Anonymous a podporuje jeho právo demonstrovat, stejně jako další formy občanského odporu proti této nebezpečné hře zájmových skupin.“ Ovšem jedna z českých vládních stran jim nemůže přijít na jméno. Anonymous se nabourali konzervativně-pravicové ODS na její stranický server, odkud se jim podařilo získat osobní informace o jejích členech. Ty pak následující den rozeslali některým českým médiím. Dosáhli svého: Česká vláda prozatím zastavila ratifikaci mezinárodní smlouvy ACTA.

„Právě ona anonymita v některých jedincích budí větší odvahu a odstraňuje ostych.“

Anonymous se daří mobilizovat veřejnost novými prostředky, zvednout ji ze židlí a přetáhnout ji tak na ulici, což bylo vidět při protestech proti mezinárodní smlouvě ACTA. Z hlediska české politické kultury lze něco takového považovat za úspěch, když se zpětně podíváme na formu politických debat posledních let, kdy si Češi zvykli spíše diskutovat a řešit problémy tížící společnost převážně v soukromí nebo u piva. Anonymous poukázali na to, že se se zde s politikou nepohne. Anonymous oslovují příznivce v jejich domovech přes síť a vyzývají je k participaci, která může vyústit až ve ztělesnění protestu. A právě ona anonymita v některých jedincích budí větší odvahu a odstraňuje ostych. Díky tomu se nebojí projevit svůj nesouhlas a názory i na ulici. Ostatně je kryje Vendeta nebo přinejmenším nedohledatelná struktura Anons. Jejich aktivity se dají hodnotit spíše subjektivně a lze je také odmítat. Jedno je však nade vše jasné: I v západním světě se ukazuje, jak mocný politický nástroj dokáže internet být.

Eva Pelikánová

Copyright: Goethe-Institut Praha
březen 2012