„Věc je daná – buďto chceš, aby věci dopadly dobře, či nikoliv, a dle toho se také odvíjí tvé myšlení,“ říká mladý podnikatel Vladimír Mařinec z Dobré Vody u Českých Budějovic. Dříve způsobu myšlení nepřikládal tak velkou váhu, ale později se mu dostaly do rukou knihy o pozitivním myšlení a to, ačkoliv to zní jako z reklamního spotu, zcela změnilo jeho život.

„Začal jsem si spojovat určité věci dohromady a pokusil se řídit radami druhých. Při různých nabídkách a projektech v rámci mého podnikání se mně nejednou stalo, že jsem se do nich vrhl po hlavě. Mnohdy jsem nevěděl, zda vše zafinancuji a zorganizuji, ale správným pozitivním přístupem k věci a vírou v něj jsem se vždy dobral k vytouženému výsledku,“ potvrzuje účinky teorie pozitivního myšlení pětadvacetiletý podnikatel, i když sám přiznává, že v oblasti partnerských vztahů to zatím moc nefunguje. Jeho hlavním mottem i přesto je: Myslet pozitivně a věci hned nezavrhovat třeba jen proto, že z nich má člověk strach. „Kladné výsledky k sobě lze snáze přitáhnout,“ dodává Vladimír.

Klíč k pozitivnímu přístupu našel mimo jiné v knihách Napoleona Hilla, který jednoduchými metodami čtenářům dláždí cestu k dosažení nejrůznějších životních úspěchů skrze rozvoj právě pozitivního myšlení.

Své učení staví Napoleon Hill na principu PPP, tedy pozitivním psychickém přístupu. Jde o sílu lidské mysli, nikoli těla, jelikož mysl je tělo a sebekontrola je úzce spjata s myslí; sílu, jenž je závislá na správném přístupu k věcem, „Je to ten správný rámec mysli, který člověka vede ke správné akci – a reakci,“ píše autor ve své knize Klíče k pozitivnímu myšlení.

Základními stavebními kameny pro vytvoření svého pevného PPP jsou dle Napoleona Hilla kontrola svých emocí, eliminace negativních myšlenek a přístupů, usměrnění nejsilnějších pocitů a tužeb k dosažení toho, co v životě chceme. Výsledkem bude přitahování dobrých věcí a odpuzování těch negativních a celý efekt PPP se stane zažitým návykem. Podle autora jsme totiž silně ovládáni našimi návyky a pozitivními či negativními myšlenkami.

Něco si přej!

Komerční boom fenoménu pozitivního myšlení nabral na popularitě po vydání právě zmíněné knihy a po natočení filmu The Secret (Tajemství). Tento film se v mnohém ztotožňuje s učením Napoleona Hilla, jenž vyzdvihuje sílu pozitivních myšlenek a emocí. Tajemství popisuje systém, kde jsou lidské myšlenky propojeny s vesmírem a ten je všechny vstřebává. Lidé si tak svými pozitivními myšlenkami a emocemi k sobě přitahují to, čeho chtějí dosáhnout, co chtějí mít a kam se chtějí posunout. Je tomu skutečně tak? Odborníci popisující zdůrazňují nezbytnost prožití daného přání, aby člověk cítil to, co si přeje. Tím v mozku aktivuje pocit štěstí dosažené touhy a tím žádané přání přitáhne k sobě a dosáhne ho.

Pozitivní myšlení ale není pouze v bestsellerech a ve filmu. Pozitivní psychologie se stává velmi populárním a rozšířeným směrem psychologie, která klade důraz na pozitivní emoce (radost, štěstí, lásku a naději), na kladné životní zážitky a zkušenosti a v neposlední řadě na pozitivní vlastnosti a rysy osobnosti (optimismus, nezdolnost, smysl pro humor, svědomitost a sebedůvěru). České centrum pozitivní psychologie nejen zkoumá kvalitu života, ale také radí lidem, jak zvládat náročné životní situace.

Pozitivní myšlení našlo své místo i na akademické půdě, jako předmět ho zavedla například Masarykova univerzita v Brně. Po absolvování kurzu budou podle informací univerzity studenti schopni porozumět vlivu pozitivního prožívání a významu podpory kladných fenoménů (naděje, lásky, odpuštění nebo vděčnosti) pro kvalitu života jedince.

Je to placebo efekt?

Psycholog Richard Boyatzis z Case Western Reserve University v USA provedl pokus a zjistil, že signály, které se vysílají do mozku projekcí pozitivních myšlenek a pocitů, vytváří určitou reakci a nabudí v mozku centrum odměny, dobrých pocitů a šťastných myšlenek. Nicméně opravdu lze pěstováním tohoto myšlenkového přístupu dosáhnout toho, po čem toužíme? Není kouzlo pozitivního myšlení a pozitivní psychologie postaveno pouze na principu určitého placebo efektu, kdy sugescí nabíjejících a šťastných pocitů máme za to, že jsme si přitáhli k sobě štěstí, úspěch, lásku či zdraví? Co když se pouze vyzdvihne naše vnitřní síla v zaobalení efektu s názvem pozitivní myšlení?

Kritika pozitivního myšlení přichází z řad negací způsobů vytváření a pěstování si pozitivního myšlení. Podle autorky Katky Kuňové z webového portálu Avenna,cz, který se zabývá zdravím obecně, teorie pozitivního myšlení násilně mění myšlení člověka, což ovšem nevede k pochopení podstaty pozitivního myšlení, tedy co a jak má správně dělat. Změna k pozitivnímu myšlení tak není vědomým postupem s klidným průběhem a dlouhodobým efektem. Pozitivní myšlení má podle Katky Kuňové tendenci pouze idealizovat, žít ve snu, přehlížet to, co je důležité či vnímat věci utopisticky. Negativně uvažující člověk tak svůj negativismus pouze zmírní, ale neodstraní. Autorkou nabízená teorie k úspěchu pozitivního myšlení je změna celkového pohledu a vnímání světa kolem nás.

Konzultantka a koučka v projektu BE-INtelligent Hana G. Shatner se zase celkově pozastavuje nad tím, že je emoční vzdělání, sebereflexe a správné využívání myšlenek je v běžném učebním procesu opomíjeno a místo toho se klade přílišný důraz na rozvoj intelektu. Svůj trochu odlišný pohled na věc dokládá i tím, že lidmi vytvořený sociální systém opomíjí a podceňuje hodnotu a sílu emocí, čímž se ovšem omezuje celkový vývoj společnosti. Hana G. Shatner uvádí, že pozitivní emoce, jak sama říká „spolehlivý osobní navigační systém“, dokážou ovlivnit naše postoje, vztahy, rozvoj a dokonce i naše fyzické a psychické zdraví. Nicméně podle Shatner se i přesto nic nemění na tom, že jsou tyto emoce stále považovány za projev slabosti a nevyzrálosti.