Nejrychlejší rakouský osel

Foto: © Monika BöhmFoto: © Monika Böhm
Augustin Koch (startovní číslo 10) se svým šampiónem Oskarem, Foto: © Monika Böhm

Augustin Koch se svým oslem Oskarem dosahuje znamenitých výkonů. Augustin za ním při závodění musí běžet až do cíle, takže je to pro něj vlastně i sport. Augustin a jeho osel Oskar už společně oslavili spoustu vítězství.

Je to jako na závodech Formuli 1: pro průběh závodu je rozhodující start. Když neprospíte začátek, rychle vyběhnete, ideálně vyberete zatáčky a honák a vůdce jsou sehraný tým, pak Oskar běží – tak rychle jako málokdo jiný jeho druhu – až 50 km/h.

Oskar je 13letý osel Augustina Kocha z Horního Rakouska a je nejrychlejším rakouským oslem. Dokazuje to znovu a znovu při nejrůznějších oslích závodech v Rakousku i v zahraničí. V Rakousku většinou nemá konkurenci, nebo se v boji o první místo utkává s oslem Bennim, který je také z Horního Rakouska. V Bavorsku se taky pravidelně umísťuje na předních místech. Mnohým to možná bude znít absurdně, ale pro 26letého Augustina jsou oslí závody už léta koníčkem a sportovní aktivitou zároveň. Protože on na závodech pokaždé běží spolu s Oskarem.

Všichni zúčastnění oslové stojí vedle sebe v řadě u startovní čáry a čekají na startovní výstřel. Týmy jsou vždy složeny ze tří členů – osla, oslího vůdce a oslího honáka. Takzvaný oslí vůdce má osla na provaze a běží asi 100 metrů před ním. „Osla můžou tlačit a nést, ale ne bít,“ vysvětluje Augustin nejdůležitější pravidla. Jakožto honák Augustin běží za oslem a snaží se ho křiky a pokřiky popohánět, aby běžel rychleji. Důležité je prý u toho – jako u všech týmových sportů – sehranost týmu, a že osel poslouchá, přece jen ve finálovém běhu je třeba absolvovat dvě kolečka a asi 200 metrů.

Omezujícím faktorem je člověk

Augustin a Oskar jsou dobře sehraní a rozumí si, vůdcové se ale mění. „Beru kamaráda, co zrovna má čas,“ vypráví biosedlák, který ročně absolvuje průměrně čtyři závody.

Kdo si osla představuje jako zarputilé a tvrdohlavé zvíře, u kterého má člověk štěstí, když se pohne z místa, ten se mýlí. „Osel dobře běží, když se správně vyrazí ze startu. Omezujícím faktorem je člověk.“ Nebezpečné to prý bývá v zatáčkách. Často se stává, že zvířata se prostě zastaví. Pro Augustina nejsou motivací peněžní ani věcné ceny, při oslích závodech „jde prostě o srandu“, jak zdůrazňuje. Ostatní se svými osly chodí pravidelně běhat a na procházku, zato Augustin a Oskar trénují teprve den před závodem.

Augustin poskytuje daňové poradenství pro zemědělce (Landwirtschaftliche Bruchstelle) a provozuje biologicky kontrolované zemědělství. Na svém statku má celkem šest oslů, jednoho hřebce, čtyři kobyly a jedno hříbátko. Oslích závodů se ale účastní jen Oskar, jeho první osel. A tak tomu ještě nějakou dobu bude. Neboť oslové se dožívají až 40 let.

Magdalena Schluckhuber
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červen 2014

    Témata jádu

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...