Rychleji, výš, dál

Povolené lano pro pevné tělo

Foto: © privatFoto: © privat
Úžasné výhledy, které si na lajně můžete užívat. Foto: © Soukromý archiv

Kromě běhání, fotbalu a frisbee se v létě v parcích provozuje chození po „slackline“. Mezi dva stromy se přiváže popruh, na kterém se udržuje rovnováha. Naše přispěvatelka Anne Weißbach to zkusila a zjistila: je to těžší, než si myslíte.

Očima najít pevný bod, nedívat se na chodidla. Rozpažit kvůli rovnováze. A krásně zpevnit trup, radí mi Daniel Neumann, který je od roku 2011 vášnivým provazochodcem a zakladatelem spolku Slackline ve svém rodišti Brandenburg nad Havelou. To, co říká, nezní nijak zvlášť obtížně a ani to tak nevypadá.

S Danielovou pomocí vylezu na lajnu, která je ke stromům přivázaná asi ve výši kolen. Trochu s sebou máchám, což lajna okamžitě vycítí a roztřese se. Takže okamžitě padám na zem. Protože popruh není napnutý pevně, ale volně (proto anglický výraz „slackline“), je velmi dynamický a člověk musí mít dobrý smysl pro rovnováhu, ale taky neustálé vyrovnávání pohybů. Balanc, koordinace a soustředěnost jsou přitom stejně důležité jako svaly.

Podej prst a sežerou ti celou ruku

Daniel mě znovu bere za ruku, respektive za malíček – „jako pomoc, abys na provaze udržela rovnováhu, to úplně stačí,“ vysvětluje Daniel. Možná pro zkušené provazochodce. Já ale často sahám po celé ruce, abych z provazu nespadla. Obzvlášť uprostřed už s sebou celá klátím, protože tam je provaz ve svém nejnižším bodu a pohyby zrcadlí nejintenzivněji. Dělat jeden krok za druhým je malou výzvou. Ale nakonec přece jen zvládnu dojít až ke konci asi 15-metrového provazu.

Foto: © Soukromý archiv
V létě sleklajneři rádi napínají lajny nad vodou. Tam lze cvičit různé skoky a triky, aniž by člověk neustále padal na tvrdou zem. Foto: © Soukromý archiv

U každého je to jinak, záleží na dovednostech a taky tom, jak intenzivně se trénuje. Daniel vypráví, že on sám potřeboval spoustu hodin. „Když jsem pak ušel první metry, šlo to ráz na ráz. Po 30 metrech jsem pak začal s prvními jednoduchými triky, pár skoků, otoček a tak dál.“ Teď už se Daniel specializuje na longlining, což vyžaduje nejvyšší soustředění a výdrž. Jeho osobní rekord je 260 metrů, které ušel na slackline festivalu v Sasku.

„Sportuju, protože to hlava potřebuje“

Co Daniela na tomto druhu sportu nejvíc baví, je kombinace tělesného a mentálního výkonu. „Tělo při provazochodectví musí být zcela napřímené a pevné, to vyžaduje nejen napnout velké svaly, ale především všechny ty malé mezi kostmi, díky kterým je tělo opravdu pevné. Když jsem při svém studiu čím dál více potřeboval dobré soustředění, ustoupil aspekt síly více mentální rovnováze.“ Možnost takhle trénovat svaly zní lákavě i mně, protože posilování není nic pro mě, a když už něco, tak mě baví jedině sporty o výdrži jako třeba běhání nebo plavání.

Když si poté vyzkouším vícero line, všímám si toho, že každý materiál znamená jinou sílu a napětí. Každý materiál má například jiný stupeň napnutí. Čím menší napnutí materiálu, tím volnější je lajna. Čím větší napnutí, tím výrazněji reaguje na moje pohyby a tím víc musím pracovat se svým tělem, abych vyrovnala balanc. „Přesně to je na provazochodectví tak lákavé,“ říká Daniel, „na každém provaze si zkoušíš a učíš se nové triky.“

Foto: © Soukromý archiv
Na „darkliningu“ nebo „nightliningu“ se slackeři musí spoléhat na intuici svého těla. Publikum pak má co sledovat. Foto: © Soukromý archiv

Všechno odblokovat

Rozhodla jsem se, že se na provaze projdu úplně sama. „Pamatuj si: napřímit se a hýbou se jen paže, které udržují rovnováhu.“ To se ale líp řekne, než dělá. Tělo se mi klátí ze strany na stranu a divoce mávám rukama, abych udržela rovnováhu. Přesto si všímám, že jsem mnohem soustředěnější, když u toho nemluvím nebo neposlouchám.

Postupně na provaze získávám čím dál lepší pocit. Dokážu udržet rovnováhu, takže pár vteřin dokážu stát pravou nohou na lajně. Hurá, první úspěch! Po asi hodině se mi podaří krátce zůstat stát oběma nohama. Jdu u toho trochu do kolen, abych lépe vyrovnávala pohyby a soustředila se na jeden jediný bod. A tak se mi opravdu podaří udělat jeden dva vratké pohyby úplně bez pomoci. Tím jsem dosáhla svého dnešního cíle. Snad se mi brzy podaří sama dojít až na konec provazu.

Anne Weißbach
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
květen 2016

    Slacklining

    Slacklining vzniklo původně v amerických horolozeckých kruzích. Horolezci v Yosemitském národním parku ve volném čase balancovali na provaze, který sloužil jako zátaras. V 80. letech se toho vyvinul samostatná sportovní aktivita.

    Protože při slackliningu je potřeba počítat s působením fyzikálních sil, je důležité dbát na bezpečnost. Začátečníci by se určitě měli nechat poučit od profesionálů. Jak začít, zjistíte na lajny.cz nebo slack.cz.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...