Bezpeněžní prostor: něco za něco

Foto: © Marta DrobnovlnnáFoto: © Ester Dobiášová
Bezpeněžní prostor v brněnské hale Malá Amerika, Foto: © Ester Dobiášová

Za ručně vyrobený šperk knížku anekdot, za opravu rozbitého gramofonu domácí povidlové buchty nebo za kurz fotografování krajiny přednáška o cestování po Asii. Každá věc, každá dovednost i každá zkušenost má v tomto prostoru svoji osobní hodnotu, kterou se nikdo nesnaží vyčíslit penězi. V brněnské hale Malá Amerika vytváří skupina aktivistů prostor ke směňování, kde peníze nejsou potřeba.

„Nabízím zdarma canisterapii. Meigo (černý pes s červeným obojkem). PS: Stačí mě oslovit, příp. pohladit,“ stálo na kartonové tabuli pod nadpisem „Služby“ na listopadové akci brněnského Bezpeněžního prostoru. Na paletách a stolech velké haly Malá Amerika ležely vyskládané vyřezávané výrobky, krabice s gramodeskami, knihy, staré šperky a oblečení. To viselo i na šňůře mezi dvěma sloupy hned naproti dveřím. Majitelé očekávali své zákazníky, kteří jim místo peněz učinili nabídku, za co by s nimi mohli věci směňovat. Slyšela jsem muže, který pletenou tašku usmlouval za fotografování portrétu, jiný tu zase nabízí vlastní pečené sušenky.

Nabízí se tu ale i zkušenosti či dovednosti. „Na listopadovém bezpeněžním prostoru jsem neměla čas směňovat, tak jsem prostě jen na stolek položila nějaké věci, aby si to lidé vzali zadarmo,“ vypráví jedna z organizátorek Jana Hrušková. „Ale přišla za mnou paní, kterou jsem neznala, že se mnou chce směnit jednu knihu. Za co? Za vegetariánský oběd, který mi chce uvařit. S tou paní bych se jinak neseznámila.“

Foto: © Šluk
Food not Bombs nabízeli kromě informací o svých aktivitách i guláš z freeganských surovin. Foto: © Šluk

Bezpeněžní prostor v Brně

Bezpeněžní prostor je místem, ve kterém hodnotu věcí, služeb a zkušeností neurčují peníze. Zúčastnit se může kdokoliv a je pouze na něm, jestli bude nabízet své výrobky a služby zadarmo nebo výměnou. Bezpeněžní prostory nebo zóny se dnes pořádají v různých městech České republiky a na Slovensku. Impuls uspořádat podobnou akci také v Brně přišel od Ivana Prouzy a Adriany Gálové, která se zúčastnila Bezpeněžního prostoru v Piešťanech. Byli nadšení vysokou návštěvností a příjemnou atmosférou akce.

„Každý máme doma spoustu věcí, které nepoužíváme, už pro nás nemají žádnou hodnotu. Pro někoho jiného ale mohou mít hodnotu velkou, proto se přímo na místě mohou domluvit na výměně nebo darování. Bezpeněžní prostor mimo jiné nabízí efektivní a udržitelnou cestu, jak nepodporovat současnou masivní produkci a s ní související přehnané kupování a vyhazování zboží, jež zastaralo či bylo nahrazeno novým,“ dokresluje ideu vyměňování věcí Jana, která je součástí Food not Bombs, seskupení aktivistů, kteří každou sobotu okolo čtvrté hodiny rozdávají na brněnském Moravském náměstí jídlo zdarma. Na Bezpeněžním prostoru Food not Bombs nabízeli kromě informací o svých aktivitách i guláš z freeganských surovin.

Vedle směňování se v rámci Bezpeněžního prostoru mohou lidé i něčemu přiučit. V listopadu to kromě přednášek jako třeba ta s názvem „Kolem popelnic“ a představení aktivistických kolektivů byly i workshopy na výrobu koláží, šperků či peněženek z tetrapackových obalů od mléka či džusu, tzv. recy-peněženky, nebo třeba ukázka veganského vaření.

Foto: © Marta Drobnovlnná
Foto: © Marta Drobnovlnná

Sociální rozměr

Přestože reálně probíhal Bezpeněžní prostor pouze jeden den v květnu a v listopadu loňského roku v předem daných prostorách, cílem skupiny brněnských aktivistů je inspirovat ostatní k vlastním iniciativám nebo uplatnění bezpeněžní směny i v běžném životě. „Co je v Brně možná víc akcentované než v jiných městech, je to, že od začátku měl mít tento Bezpeněžní prostor i sociální přesah mimo subkulturu. Snažili jsme se aktivně zvát a oslovit i například i lidi bez domova a ze sociálně vyloučených lokalit,“ vysvětluje Jana, avšak zdůrazňuje, že Bezpeněžní prostor by neměl splynout se sociální službou.

„Každý se angažuje po svém, Jana pracuje s bezdomovci, já zase s cizinci,“ přidává se Ivan Prouza. Vzpomněla jsem si na africkou rodinu, která na listopadovém Bezpeněžním prostoru brebentila s nějakým prodejcem anglicky a dodala tak celé akci tak trochu multikulturní ráz. Od Ivana se nyní dozvídám, že ta africká rodina čeká v České republice na azyl. „Nemají kde vzít peníze, mají jen minimální kapesné od státu, který jim zároveň zakazuje první rok řízení pracovat. Systém jim brání, aby se realizovali,“ popisuje situaci nejen této rodiny, ale obecně cizinců, se kterými pracuje.

V obdobné situaci se nachází i bezdomovci, kteří bez domova těžko seženou práci. V ideálním případě mohou tito lidé díky Bezpeněžnímu prostoru znovu nabýt sebejistoty, ukázat, čím můžou pomoci a čím obohatit ty, kteří to dokážou ocenit, a nemusí čekat, až je někdo zaměstná. Bezpeněžní prostor se tak stává konkrétním místem v konkrétním čase, kam mohou přijít a zapojit se.

Foto: © Šluk
Foto: © Šluk

Širší měřítko

Myšlenka směňování ve světě samozřejmě není nic nového. Za zmínku stojí LETS (Local Exchange Trading System), který funguje jak v evropském měřítku, tak i v Brně. Alternativou může být například i webová stránka nevyhazujto.cz, na které lidé nabízí věci a služby zdarma či jen za odvoz, Freemarket, popřípadě v menším měřítku výměnné bazárky a další. V popředí Bezpeněžního prostoru zůstává ale to, že lidé se setkají a naváží osobní kontakt mimo oficiální pracovní či prodejní prostředí. Mohou si také uvědomit, že existují i jiná hodnotová měřítka než finanční. Felix Novák, který má na starosti hlavně techniku, dodává: „Víme, že ve větším měřítku to nemůže fungovat tak jednoduše. Chceme prostě ukázat, že alternativní ekonomické systémy a způsoby výměny existují. Snažíme se hlavně inspirovat a ukázat, že to lze i jinak.“

Příští termín

V květnu 2014 se v Brně konal první Bezpeněžní prostor, druhý následoval v listopadu 2014. Další Bezpeněžní prostor, který se koná v rámci happeningu „Kulturou proti chátrání“, bude 23. května na adrese Vlhká 28, Brno.

Freeganismus lze chápat jako politický motivovaný způsob života těch, kteří se rozhodli bojkotovat systém, ve kterém vzniká přebytek, zatímco existují jiné země, kde lidé hladovějí nebo umírají na nemoci zapříčiněné chudobou.
zdroj: wikipedia

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
květen 2015

    Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

    Další články k tématu

    Peníze budou, my nebudeme
    Navštívili jsme ty, co ať už z vlastní pohodlnosti nebo kvůli životním perturbacím zůstali bez domova. Většina v penězích spatřuje dobro i zkázu zároveň.

    Bez peněz k osvícení
    Raphael Fellmer žije se svou rodinou již tři roky bez peněz, a to celkem dobře. Bojkotem peněz chce Raphael poukázat na plýtvání, ničení životního prostředí a vykořisťování.  

    Výměna místo nakupování
    Móda v Berlíně – kreativní a zdarma. Odevzdáte své staré oblečení, vezmete si jiné a uděláte z toho něco zcela výjimečného. Takhle funguje Fashion Reloaded, kreativní událost v Berlíně, týkající se výměny oblečení.

    Natrhej si ovoce u silnice!
    Už tři roky umožňuje web www.mundraub.org vyhledat volně rostoucí ovocné stromy a keře, jejichž plody je možné si zdarma natrhat.

    Reklama není žádný přírodní zákon
    Berlínský „Úřad pro městský prostor bez reklam a kvalitní život“ chce město osvobodit od reklamy.

    Zálohované láhve pro potřebné
    Svým kruhem na zálohované láhve chce Paul Ketz usnadnit práci všem sběračům láhví a plechovek. Zatím se mu minimálně podařilo rozpoutat diskuzi o chudobě v Německu.

    Používat místo vlastnit
    Burza na výměnu oblečení votocvohoz.cz chce prosadit zodpovědné spotřební chování v Česku.

    Témata jádu

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Rychleji, výš, dál
    Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...