V Gentu se platí mincemi toreke

Foto: © Torekes De SiteFoto: © Torekes De Site
Dobrovolníci hnojí půdu na De Site. Foto: © Torekes De Site

Zavedení lokální mince v problematické čtvrti belgického městečka Gent ukázalo, jak velkou transformativní sílu mají alternativní měnové systémy.

Ilias Cosé ke mně sebevědomě přistoupí. Je mu asi šedesát, mazaně se usmívá a má na sobě černý svetr s nápisem De Site. Jedná se o jméno místa ve velmi různorodé a sociálně ekonomicky zaostalé gentské čtvrti Rabot-Blaisantvest, v níž byl zaveden alternativní mincovní systém placení. Obyvatelé – ženy a muži nejrůznějšího původu a náboženství – sem přicházejí, aby si přivydělali pár centů a seznámili se s ostatními „dobrovolníky“.

Dříve byla De Site opuštěnou továrnou, nyní se tu nacházejí zeleninové zahrádky, skleníky a kontejnery. Panuje tu uvolněná atmosféra. Děti pomáhají při práci na zahrádce, staví se nové skleníky, prostranstvím neustále zní hlasitý smích. Cosé tu už několik let pracuje jako dobrovolník, protože i on si užívá kontakt s lidmi a je také rád za malý přivýdělek. „Musím splácet dluhy, takže mi týdně na život zbývá jen 20 eur. Když čtyři hodiny pracuju tady v De Site, tak si vydělám 10 euro. To pro mě znamená velký rozdíl mezi tím najíst se a nenajíst se.“

Extra drobné pro městskou čtvrť, sousedy a životní prostředí

Tady, v nejchudší čtvrti Flander, v listopadu 2010 místní mince „toreke“ spatřila světlo světa. Toreke (česky „věžička“) děkuje svému pojmenování obrovským obytným blokům v této čtvrti. Zavést doplňkový měnový systém byl experiment Netwerku Vlaanderen na zakázku vlámského ministerstva práce a sociálního hospodářství. Organizace Netwerk Vlaanderen, která se mezitím přejmenovala na FairiFin, má za cíl mimo jiné společnosti a bankám zprostředkovat jiný způsob zacházení s penězi. Mince „toreke“ má přispět k sociálnímu růstu tím, že skrze ni místní obyvatelé odměňují za dobrovolnickou práci.

V zásadě si tak každý obyvatel Rabotu může vydělat toreky, v praxi ale této možnosti využívají především ti, kteří mají hodně času a málo peněz. K aktivitám patří například v De Site speciálně k tomuto účelu vyhrazená odpoledne, kdy se opravují kola nebo přístroje, zařizuje se přesedlání na „zelený“ elektrický proud, udržuje se dráha na pétanque nebo se obstarávají nákupy pro sousedy. Zkrátka: toreky se tu dostávají za pomoc čtvrti, sousedům a životnímu prostředí.

Mince se do oběhu dostává skrze speciální přepážku. Deset toreků pak odpovídá jednomu euru. Za jednu hodinu, během níž obyvatel pro čtvrť pracuje, si lze vydělat 25 toreků, tedy skromná 2,50 eura. Rozhodnutí je to vždy dobrovolné. Vydělané toreky se vyplácejí u přepážky a může se jimi přímo platit také cesta autobusem, sáčky na odpadky, vstupenky do kina atd.

Doplňková mincová měna nenahrazuje euro. Mince jsou pouze reakcí na speciální sociální nouzi městské čtvrti, která má zároveň sloužit jako stimulace lokálního a dlouhodobě udržitelného konzumu. Protože lokální mince lze utrácet pouze v této čtvrti, může se díky ní také oživit místní kulturní sektor. Nebo pro odlehčení obyvatel může být také zavedena možnost, že každý svoji část daní zaplatí v podobě alternativní měny. Díky mincím toreke je čtvrť více sociálně angažovaná.


Aktivovat „neaktivovatelné“

Skrze mince toreke se tak do popředí dostává rovnoprávné a důvěřivé zacházení s občany: „Nerozlišujeme mezi těmi, kdo této možnosti využívají. Je úplně jedno, jak dobře nebo špatně člověk něco dělá, dokud to dělá,“ říká Marika Laureyns. Je jí něco přes dvacet, má diplom z ekonomie a vede tento projekt. Alternativní mincovní systém nabízí také prostor pro rozvoj vlastních schopností a práci na míru. Turecká komunita je tak například zodpovědná za zahrádky, protože většina jejích členů pochází z venkova.

Díky angažování se v tomto projektu vycházejí na světlo věci, pro které je běžné hospodářství slepé. Pro Mariku tak alternativní mincovní systém zpochybňuje to, jakým způsobem je naše práce organizovaná: „Připadá mi neuvěřitelné, kolik lidí, kteří jsou vládou a ostatními organizacemi zaškatulkováni jako 'nepoužitelní pro pracovní trh', jsme dokázali oslovit a zapojit.“ Podle statistik čtvrť v krátké době pomocí toreků dosáhla toho, co by ve stejné době bylo plánované se stejným rozpočtem v eurech. Díky tomuto úspěchu se zvažuje, že se doplňková měna zavede také ve čtvrti Ledeberg.

Solidarita a diverzita

Obyvatelé Rabotu jsou různí. Lidé různého věku, původu a náboženství. Vztahy mezi ženami a muži se liší podle toho, k jaké kultuře náleží. Kromě toho tu panuje spoustu předsudků. Mince toreke tyto stereotypy bourá, protože lidi spojuje, nikoli rozděluje. Cosé pochází z albánského města Kruja. Z počátku v gentské „čtvrti plné Turků“ nežil rád. Ale od té doby, co s nimi pracuje v De Site, se jeho názor zcela změnil: „Turci jsou skvělí lidé, kteří tvrdě pracují.“ Solidarita ovšem nevládne pouze mezi nejrůznějšími kulturami, ale také mezi staršími a mladšími, dlouhodobě nezaměstnanými a zástupce střední třídy, lidmi bez povolení k pobytu a dobrovolníky s malým důchodem.

Na tomto systému je pozoruhodné to, že lidé, kteří se ocitají v horší situaci, dokážou nejvíce pomáhat ostatním. Jedna z nejchudších dobrovolnic tak například za své toreky koupila použité kolo synovi jiného dobrovolníka, který si jej nemohl dovolit. Čím méně peněz lidé mají, o to více zdá se náhle dokážou dát. Ať už je to jakkoli. Díky mincím toreke je v Gentu nyní možné kdeco, aniž by se okamžitě musel měnit celý hospodářský systém. A především: každý, kdo toreky používá, je obohacen.

Liza Noteris
je belgická politoložka a novinářka na volné noze.

překlad: Tereza Semotamová

duben 2015
odkazy k tématu

Příběhy pro zítřek - prožívané dnes, všude

Tento článek vznikl v rámci projektu FUTUREPERFECT.

FUTUREPERFECT je společný projekt německé nadace FUTURZWEI a Goethe-Institutu.

goethe.de/futureperfect

Další články k tématu

Peníze budou, my nebudeme
Navštívili jsme ty, co ať už z vlastní pohodlnosti nebo kvůli životním perturbacím zůstali bez domova. Většina v penězích spatřuje dobro i zkázu zároveň.

Bez peněz k osvícení
Raphael Fellmer žije se svou rodinou již tři roky bez peněz, a to celkem dobře. Bojkotem peněz chce Raphael poukázat na plýtvání, ničení životního prostředí a vykořisťování.  

Výměna místo nakupování
Móda v Berlíně – kreativní a zdarma. Odevzdáte své staré oblečení, vezmete si jiné a uděláte z toho něco zcela výjimečného. Takhle funguje Fashion Reloaded, kreativní událost v Berlíně, týkající se výměny oblečení.

Natrhej si ovoce u silnice!
Už tři roky umožňuje web www.mundraub.org vyhledat volně rostoucí ovocné stromy a keře, jejichž plody je možné si zdarma natrhat.

Reklama není žádný přírodní zákon
Berlínský „Úřad pro městský prostor bez reklam a kvalitní život“ chce město osvobodit od reklamy.

Zálohované láhve pro potřebné
Svým kruhem na zálohované láhve chce Paul Ketz usnadnit práci všem sběračům láhví a plechovek. Zatím se mu minimálně podařilo rozpoutat diskuzi o chudobě v Německu.

Používat místo vlastnit
Burza na výměnu oblečení votocvohoz.cz chce prosadit zodpovědné spotřební chování v Česku.

Témata jádu

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Rychleji, výš, dál
Vyhrát. Zlepšovat se. Překonat lenocha v sobě. Prohrát. Vzdát to. Ztroskotat. Proč vlastně sportovat? Ve zdravém těle zdravý duch? Jasně, to přece chceme všichni. Několik příspěvků na téma sport. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Smát se všemu navzdory...
... to by mohla být jedna z definic humoru. Ale čemu se jeden směje, to je pro jiného trapné nebo třeba i nudné. Důležitou roli hrají v tomto ohledu i kulturní rozdíly. více...

Má dáti | dal
Peníze se pro mnoho lidí stávají hodnotou samy o sobě. Jsou peníze dobré či špatné? A kdo o tom rozhoduje? více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...