Jak se těží zlato?

Foto: © Guya MerkleFoto: © Guya Merkle
Guya Merkle: „Chci být tou, která ty horníky zviditelní a bude za ně bojovat.“ Foto: © Guya Merkle

Dědictví je závazek, především pokud jde o rodinný podnik. To ukazuje i příběh Berlíňanky Guyy Merkle, která nyní vede klenotnictví svého otce a svým zákazníkům kromě luxusních šperků prodává i dobré svědomí.

Guye Merkle bylo 21 let, studovala komunikaci a management v Postupimi a podílela se na vzniku dobročinné platformy betterplace.org v Berlíně, když se po smrti otce nečekaně stala jedinou dědičkou a šéfkou klenotnické firmy Vieri Haute Joaillerie. Luxusní klenotnický obchod je už tři generace rodinným podnikem. Byl založen roku 1939 ve Pforzheimu u Mannheimu. Od roku 1999 se hlavní sídlo nacházelo ve švýcarském nóbl Crans-Montana. Před osmi lety se Guya Merkle náhle měla ujmout vedení podniku a bylo na ní, jakým směrem se bude ubírat. Pro mladou studentku, která vlastně měla jiné nebo lépe řečeno neměla žádné plány, to nebylo snadné rozhodování.

Z Berlína Kreuzbergu do luxusního Švýcarska

Guya Merkle se rozhodla pro firmu, nejen vzhledem k rodinné tradici, ale také proto, že je poměrně komplikované takový podnik zavřít. Začala pendlovat, do Švýcarska hodně cestovala, dokončila své studium v Postupimi, ale všechny kamarády měla v Berlíně. „Tehdy začalo to cestování, které dodneška k smrti nenávidím,“ říká Merkle, která trpí panickým strachem z létání. Po studiu šla do Crans-Montany a dva roky prodávala luxusní šperky bohatým a krásným. „Žila jsem sama v domě mého otce, který byl obrovský a všude to tam vrzalo a na vsi se vůbec nic nedělo,“ vzpomíná dnes 29-letá půvabná brunetka, která se do Berlína odstěhovala už jako dítě se svojí matkou.

Se šperky sice vyrůstala, ale až do smrti svého otce k firmě nikdy neměla opravdový vztah. „Celý tenhle svět pro mě neexistoval, byla jsem vychovávaná úplně jinak, luxus jsem zažila jen mimochodem. V Berlíně jsem se vždycky zabývala spíše sociálními projekty,“ říká Guya, zatímco pije čerstvou zeleninovou šťávu. Její oblečení je sportovní, ležérní. Na rukách, prstech a krku má směsici drahých šperků ze svojí kolekce a souvenýrů z cest. Ale toho, že vede přední klenotnickou firmu, si člověk všimne až ve chvíli, kdy se o tom rozhovoří. Pak je zvážní, jako by už v tom měla cvik.


Z naivní zvědavosti se stalo poslání

„Absolvovala jsem kurzy v Londýně věnované výrobě šperků, kvalitě surovin, kamenů, a mezitím přemýšlela, kam by firma měla směřovat. Jedna otázka Guye Merkle nešla z hlavy: odkud zlato vlastně pochází? O nekalé těžbě diamantů už leccos slyšela, ale nikdy jí nikdo nedovedl nebo nechtěl říct nic bližšího k těžbě zlata. Až jí aktivisté v Holandsku zprostředkovali kontakt na jednoho muže v Peru, který se zasazuje za tamní horníky ve zlatých dolech. Přestože neuměla španělsky, vydala se Guya rozhodně do jižní Ameriky.

Skutečně připravená na tu cestu nebyla. Po desetihodinové cestě autobusem z letiště a čtyř hodinách spánku ráno odjela dodávkou přímo do zlatých dolů páchnoucích rtutí. Kolem 3000 ilegálních horníků tam den co den dře a těží zlato. Tam se náhle zjevila Guya se svým cestovním kufříkem na kolečkách. „Mysleli si, že chci koupit zlato, byli ke mně strašně milí. Když pochopili, že si chci jen prohlídnout doly, byli zaskočení a nevrlí.“ Dala se tu do řeči s několika ženami, od kterých se dozvěděla mnohé o děsivých životních podmínkách místních horníků.

Po třech dnech, během kterých navštívila tři doly, letěla Guya zpátky do Evropy. Ještě v letadle se rozhodla: „Chci být tou, která ty horníky zviditelní a bude za ně bojovat.“ Týden po návratu domů ve Švýcarsku založila nadaci Earthbeat Foundation a firmu přestěhovala z Crans-Montany do Curychu.


Dlouhodobě udržitelný luxus

To bylo v roce 2012. Od té doby není k zastavení, navštěvuje zlaté doly, upozorňuje na poměry, které v nich vládnou, a vznikají výhradně malé kolekce z férově vytěženého zlata, které prodává v malých obchůdcích nebo na objednávku. „Princip maximalizace zisku je over. Proto je náš odbyt relativně exkluzivní. Chci, aby šlo o luxusní zboží, abych dokázala, že dlouhodobě udržitelný luxus je možný, mým cílem je stát se vzorem pro ostatní a ukázat: 'Když to dokáže moje malá firma, pak to dokážou i ostatní.'“ Září jí oči. To je její byznys. To je její vize.

K tomu ale potřebuje zákazníky, kteří nemají hluboko do kapsy. Firma na sebe upozornila minulé léto, kdy Rihanna na rudém koberci na udělování cen MTV v Los Angeles měla na krku náhrdelník od Vieri Haute Joaillerie. Tahle popová diva si to může dovolit. Za šperk této značky musí zákaznik zaplatit pětimístnou sumu v eurech. Nejdražší náramek stojí dokonce 125 000 euro. To je hodně peněz za něco, co jinak většinu času bude ležet v bezpečnostním sejfu. Ale nestojí to víc než šperky „normálních“ luxusních klenotů.

Férově vytěžené zlato je o 10 % dražší. Sumu ale Guya Merkle vyrovnává tím, že se obejde bez meziprodeje a zlato kupuje přímo v dolech. Díky tomu také přesně ví, odkud zlato pochází. To se totiž jinak velmi těžko zjišťuje. Téměř nikoho nezajímá, odkud zlato pochází, i férových zlatých dolů je zatím velmi málo. „Hodně jsem se zabývala odpovědností, naším hospodářským systémem, tématy jako vykořisťování, a jsem přesvědčená, že ti, kteří můžou, by také měli převzít odpovědnost. A to jsou podniky a lidé, kteří si mohou dovolit luxus, ti pak férové zlato mohou či by měli podpořit.“

Revoluce v těžbě zlata

Přestože je bohatou dědičkou a její zákazníky tvoří bohatí lidé, Guya nezapomíná na život méně privilegovaných vrstev. Jde jí především o „její“ dělníky: „Nestačí, že horníci v dolech dostávají peníze. Je třeba změnit poměry obecně, lidi vzdělávat, motivovat je.“ Cílem jejího nového projektu heartbeat uganda je poskytnout zaměstnancům v zlatém dole v Ugandě jak práci tak vzdělání. Horníci se mají naučit, jak se vyrábí šperky a vybudovat něco jako social business, kdy všechno sami produkují i prodávají.

Guya Merkle je bohatá, ale umí tvrdě pracovat a chce změnit svět k lepšímu. „Samozřejmě že po té, co jsem zdědila firmu, se všechno změnilo, ale věřím, že především cestování a mí přátelé mě drželi při zemi, takže mému život nezačaly dominovat peníze a luxus.“

Tatyana Synkova

překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha
červenec 2015
odkazy k tématu

Všude na světě lidé žijí pro lepší budoucnost. Sbíráme jejich příběhy a ukazujeme, co je možné už dnes. jadumagazin.eu/futureperfect

Témata jádu

Smíšená čtyřhra | V4

Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

Dnes je zítra
Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

V očích pozorovatele
… tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

Někam patřit
Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

Archiv témat
Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...