Zvuk

Tichá jízda

Foto (Ausschnitt): Patrik Tschudin, CC BY 2.0
Pořádný auta, pořádnej zvuk? Sraz elektroaut v Basileji | Foto (výřez): Patrik Tschudin, CC BY 2.0

Elektroauta nejenže neprodukují emise, ale jsou také velmi tichá. Ale nové zákony předepisují, aby e-auta v budoucna dělala umělé zvuky. Špatný vtip? V žádném případě.

Typický kruhový objezd ve velkoměstě: auta projíždějící kolem chodců. Lidé zavírají rozčileně okna. Hlavně malé děti a psi dýchají smradlavé výpary. Ale najednou zavládne nezvyklé ticho. Přijíždějí bílá auta, burácení motorů ustává. Dětský sbor zpívá téměř šeptem písničku Depeche Mode Enjoy the Silence. A všichni se radují.

Před dvěma roky z toho jeden automobilový koncern udělal reklamní spot na svá e-auta. Dosud téměř opomíjený aspekt se už dávno dostal na klasický seznam argumentů pro elektromobilitu: elektroauta nejsou jen dlouhodobě udržitelnější, ale také životnímu prostředí a městům uleví vzhledem k jejich nehlučnosti. Hodně řidičů, kteří přešli na proud, považují tichou jízdu autem za obzvlášť příjemný vedlejší efekt.

Nebezpečné ticho nebo věc zvyku?

Přitom v politické diskusi se dokonce zmiňuje požadavek dodávat elektroautům umělé zvuky. Jak USA USA tak Evropská unie vyhlásili nařízení, dle kterých od roku 2019 všechna nová elektroauta mají vydávat zvuky, když jedou pomalu nebo pozpátku. Co je za tím? Lidé jsou údajně zvyklí na zvuky motoru, nemůžou si tak rychle nevyknout na tichá elektroauta a obzvlášť pro zrakově postižené by byli vystaveni vyššímu nebezpečí.

Členové facebookové skupiny Tesla Model S a Tesa Entuziasté D-A-CH (Tesla Enthusiasten D-A-CH) to považují za nesmysl: „Hodně moderních spalovacích motorů je při jízdě krokem nebo velmi nízkých rychlostech téměř stejně tichých jako elektroauta.

A při vyšších rychlostech ani elektroauto není naprosto tiché. Hodně povyku pro nic,“ píše Phil. A Jürgen tvrdí: „Pokud budou všechna auta tišší, budou e-auta taky mnohem lépe slyšet. Zvuky kol na silnici a vítr úplně stačí.“ Matthias naproti tomu míní: „Kde je skutečně třeba trochu víc dávat pozor, je třeba parkoviště supermarketu.“ Tam je prý třeba jet pomalu, mohlo by se totiž stát, že lidé, kteří nakládají nákup do kufru a najednou se otočí, by mohli přijít k újmě. Bývají překvapení, protože prostě neslyší, že auto projíždí kolem nich. „Ale zpravidla jezdí e-auta na silnici a chodci chodí po chodí. Takže běžně to problém nebývá,“ dodává Matthias. Ostatní z komunity souhlasí.

Kdo chce, může se dovybavit

Ale existují i jiné hlasy, které v diskusích téměř nejsou reflektovány, pro které e-auto a hluk s ním spojený je slučitelný – Alexander Preuß například. Pracuje na volné noze v okolí Hannoveru a v současné době se se svojí firmou WrapEvolution zabývá tuningem. Už rok a půl nabízí předělávky i týkající se zvuku. Ty využívají především majitelé konvenčnějších aut. Asi dvě zakázky týdně se pak týkají právě vylepšování zvuku na spalovacím motoru. V posledním půlroce Alexander vytunil ale i čtyři čistě elektrická auta, všechny to byly sportovní Tesly. Proč jejich řidiči chtějí, aby jejich tichá auta najednou vydávala zvuky? „V zásadě jde o to, dodat autu pěknej zvuk motoru typu sporťák,“ vysvětluje Alexander. „Moji zákazníci sice jezdí na proud a podporují myšlenku dlouhodobé udržitelnosti. Taková Tesla je samozřejmě vybavená i určitým výkonem. Řidiči si ale pak řeknou: zelenou myšlenku podporuju, ale na sound, performance a lifestyle ale rezignovat kvůli tomu nebudu.“

Alexander každému zákazníkovi nabízí repertoár standardních zvuků. Každý si může vybrat svého favorita ze sedmi předprogramovaných zvukových profilů. „Dle mé zkušenosti to nebývá vždy to nejhlasitější. Řidiči upřednostňují většinou motor typu V8, tedy hluboký zvuk, ale v humánní hlasitosti. Ne jako ferrari, vedle kterého člověk nechce stát a už vůbec ne se bavit.“

Technika to vyřeší

Zvukové profily se mění dle různých jezdících modů. Podle toho, jestli auto jede například v modu komfort, eficience či sport, zaznívá při jízdě pokaždé jiný zvuk. Zvukové variace jsou v autě předprogramované a uložené v řídící jednotce. Stačí jen řídící jednotku propojit s laptopem. „Tak se náš systém spojí s daty v autě a vy se dozvíte například aktuální počet obrátek.“ Zvuk je dále ovlivněn pedály, venkovní teplotou a rychlostí auta a přizpůsobuje se tak okolí. Malá změna – velký efekt.

Slyšet bude nový zvuk pouze díky dodatečným modulům. Používá se přitom takzvaný sound-aktuator. Ten si člověk musí představit jako obrovský baskytarový reprobox, který se nainstaluje do auta – kam přesně je podle Alexandera jedno, protože lidské ucho stejně nedokáže rozlišit, odkud tak hluboký zvuk vychází. Když se auto nastartuje, membrána v boxu se rozechvěje vzduchem a box tak vyluzuje hluboký zvuk, který simuluje zvuk motoru. A aby působil ještě autentičtěji, napojuje se aktuátor na automobilovou elektroniku.

Technika tedy funguje – a je připravená na odpovídající legislativu. Otázkou je, jestli každé auto musí oplývat zvukem burácejícího motoru. Většina lidí ho zdá se nepotřebuje: trendem se stávají, i ve veřejné diskusi, spíše klidnější centra města.

Lara Schech
překlad: Tereza Semotamová

Copyright: jádu | Goethe-Institut Praha
leden 2018

    Další články k tématu

    Odskočit si zachraňovat svět
    Konference OSN o změně klimatu není žádný med. Naše přispěvovatelka Lara Schech byla u toho. Zjistila, jak dostat kafe zdarma, a zašpinila se při akci proti těžbě uhlí.

    Environmentální zármutek
    Příroda svůj boj již prohrála, tvrdí bioložka a socioložka Hana Librová. Přesto jde svým životem příkladem: ekologický žal ji nevede k rezignaci.

    Evropská unie je nepostradatelná
    Mladý vědec Andreas Isensee tvrdí, že na příkladu globálních vyjednávání o klimatu lze doložit nepostradatelnost EU. Veřejnost ale podle jeho slov úspěchy této instituce často nevnímá.

    Za lepší klima
    Nová generace bojovníků se pouští do záchrany světa. Jejich požadavky jsou radikální a sporné. Aby získali vliv, musejí spolupracovat s etablovanými neziskovými organizacemi.

    Témata jádu

    Až po uši
    Hlasy, tóny, zvuky. Příjemné i nepříjemné. Takové, které (pro nás) něco znamenají, a takové, které jsou jen zvukem sami o sobě. Takové, co vycházejí zvenčí, ale samozřejmě i takové, které vydáváme my sami. Ať už to umíme, chceme nebo musíme: natahovat uši se vyplatí. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...