Vstup zadarmo zaplacený prstem
V souvislosti s akcemi, které se konají v dortmunském Westfalenparku, se občas vypráví, že si jednou kdosi řekl, že ušetří za vstup, rozhodl se přelézt přes plot a přitom tam zůstal viset a utrhl si prst.
Vyprávění pochází od třicetiletého novináře z Dortmundu. On sám tento příběh slyšel už několikrát – přesněji řečeno pokaždé, když se v tomto příhodami opředeném parku konala nějaké větší akce. Dialog, který v této souvislosti opakovaně a přesně vznikal ve stylu skeče Dinner for One, probíhá asi následovně:
Osoba A: „Ty lístky jsou šíleně drahé – lezu přes plot.“
Osoba B: „To je nebezpečné, u toho si někdo jednou urval prst, když tam zůstal viset!“
Osoba A: „To je přeci nějaká šílená legenda!“
Osoba B: „Ne fakt, stalo se to kámošovi mého bráchy!“
Přitom označení oběti („kámoš mého bráchy“) je snadno zaměnitelné za slova jako „spolužák“, „kamarád“, „spoluhráč z fotbalu“ nebo další ne blíže specifikované osoby. A tak se legenda šířila dál a dál, dočkala se desítek opakování a drobných obměn. A přestože je mnoha lidem jasné, že se jedná jen a pouze o smyšlenou historku, svůj odstrašující účinek zatím u všech určitě dosud neztratila.
překlad: Martina Stejskalová
Copyright: Goethe-Institut Praha
prosinec 2012
